Prozatím jde o jedinou strategickou průmyslovou zónu v Česku, kde stát s tímto podnikáním souhlasil. „V Holešově jsme takový záměr povolili z důvodu dostatečné kapacity této zóny,“ uvedl mluvčí ministerstva Kryštof Čeřovský.
Krnovská společnost Taneco, u jejíhož zrodu stál i František Čuba se synem Rostislavem, chce využít plochu o velikosti zhruba 23 hektarů, na kterých postaví obří skleníky.
Jde o nádrže na chov ryb. Voda, kterou ryby znečistí, se využije pro pěstování rostlin, jež z ní nasbírají živiny a tím ji vyčistí. Pak putuje zpátky k rybám.
Na vstupu jsou jen granule na krmení ryb, žádný odpad provoz neprodukuje a ztráty činí pouhá tři procenta denně. Tvoří je voda, která se odpaří.
Stejná technologie se využívá například v USA, Izraeli, Asii i Africe, loni ji v menší míře zavedli v německém Berlíně.
Místa je stále dostatek
Přesně takový provoz má podle vedení Zlínského kraje šanci, že poloprázdnou zónu pomůže částečně zaplnit a přitom nevzbudí protesty ochránců životního prostředí.
„Tuto firmu favorizujeme. Její výroba nezatíží ekologii území, navíc je to jeden z velkých projektů, kde chtějí v první fázi investovat miliardu korun. I tím je to pro nás zajímavé,“ prohlásil hejtman Jiří Čunek.
Firma Taneco, která svůj projekt prosazuje i jinde v republice, je o něco zdrženlivější. „Čekáme na podpis kupní smlouvy s krajem. Do té doby nebudeme nic komentovat,“ odmítl konkrétní vyjádření člen dozorčí rady Ludvík Pavlíček.
Před čtyřmi lety chtěli s akvaponií začít ve Frýdku-Místku, později se přesunuli do Krnova. Druhou lokalitu stát nepovolil, protože to odmítla meziresortní komise a také proto, že krnovská zóna byla kapacitně naplánovaná spíše pro menší výrobní firmy, ne pro zemědělskou prvovýrobu (viz též V centru Berlína úspěšně chovají ryby. Podobný projekt v Krnově se zasekl).
Naopak v Holešově je prostoru dost. I po vstupu Taneca stále zůstane velká část z původních 280 hektarů volná. „Jedná se o jedinou investičně připravenou plochu takové velikosti v Česku. Jiné zóny už začínají mít nedostatek ploch pro velké investice,“ sdělila mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.
Zóna nesplňuje dotační podmínku 12 tisíc míst
Holešovská zóna má problém opačný. Je dokončená 9 let a sídlí v ní pouze jedna firma. Namísto tisíců lidí jich tady práci zatím našlo zhruba 200. Investice státu i kraje se přitom vyšplhaly na 1,6 miliardy korun. Pozemky ale stojí na jímacím území pitné vody a ekologické organizace výrobě už několik let brání.
„Zájemci se ale hlásí. Většinou jde o zaběhlé menší a střední společnosti z regionu, které hledají prostor k rozšíření svého podnikání,“ řekla Věra Fousková, ředitelka krajské společnosti Industry Servis ZK.
Rozšířit svou výrobu chce i firma Pokart, která několik let v zóně podniká. Proto si od kraje koupí zhruba 17 hektarů na další halu. Ve fázi povolování je také nová hasičská stanice na půlhektarové ploše.
Ani poté ale Zlínský kraj nebude mít splněnou jednu z dotačních podmínek, kterou bylo vytvoření až 12 tisíc pracovních míst.
„Budeme o tom s ministerstvem jednat. Když zóna vznikala, byla tady úplně jiná situace s nezaměstnaností, a proto věříme, že může dojít ke změně podmínek. Je naprostá iluze, aby v ní pracovalo dvanáct tisíc lidí,“ upozornil Čunek.
Podle CzechInvestu ale na splnění této podmínky zbývá ještě dost dlouhá doba.
V centru Berlína díky akvaponii úspěšně chovají ryby a pěstují zeleninu (více zde):
13. září 2015 |
