V milionové ztrátě skončil za loňský rok velkoproducent ryb Antonín Pálka, který hospodaří na záhlinických rybnících. Že by mu to letošek vynahradil, už ani nedoufá.
Naopak, obává se, že ho čeká už třetí nevydařený rok v řadě. Jen během jara mu totiž v rybnících vymřely stovky ryb.
„Bohužel hrozí, že letos to bude ještě horší než loni. Už teď máme třicetiprocentní úhyn, na jednom rybníku v Chropyni dokonce uhynula více než polovina násad. Pomřely ale i velké kusy,“ povzdychl si Pálka.
Na vině je podle odborníků příliš mírná zima. Hladiny rybníků totiž dlouhodobě nepokryl led, a ryby tak byly stále aktivní.
„Za normálních okolností totiž ryby takzvaně hibernují, odpočívají a nabírají síly. Protože však byly stále v pohybu, jsou pak vyčerpané. A právě slabé kusy často postihne infekce a nastávají masivní úhyny,“ vysvětlil veterinář a předseda zlínského rybářského svazu Michael Javora.
„K tomu se přidal problém s rybožravými ptáky, volavkami a kormorány,“ doplnil Pálka.
Do nových násad už letos investoval milion a obává se, že se mu investice nevrátí. Už nyní jsou hladiny řek v kraji pod průměrem, a pokud bude stejně horké léto jako loni, ryby budou opět vymírat kvůli nedostatku kyslíku.
„Největší úhyn bývá mezi dravými rybami, jako jsou štiky či candáti. Teplou vodu snášejí nejhůře,“ podotkl Pálka.
Rybáři se děsí dvacetistupňových nocí
Stejné obavy sdílí i Slavoj Haška, který hospodaří na hustopečských rybnících nedaleko Valašského Meziříčí.
„Přítoky jsou na suchu, sem tam se po dešti voda objeví, ale jen na jeden či dva dny. Jakmile pak přijdou dvacetistupňové teploty i přes noc, bude to pro rybí obsádku kritické,“ je přesvědčen Haška.
Zdecimované horkem jsou i pstruhové revíry v tocích na Zlínsku. Řada pstruhů a lipanů uhynula na Vizovicku i Slušovicku.
„Snažíme se rybí populaci znova obnovovat a do řek vysazujeme rybí plůdky i větší kousky,“ informoval předseda zlínského rybářského svazu Javora.
Naopak mimopstruhový revír na Dřevnici je podle něj zarybněný nadstandardně.
„Máme tu i několik vzácnějších druhů, jako je ostroretka, mník jednovousý, střevle potoční či jelec jesen. Tento úsek řeky je pro rybáře velmi krásný,“ zmínil Javora.
Ve Zlíně je ale podle něj problém, že město letos neposkytlo finanční příspěvek na obnovu zarybnění, a členové rybářského svazu tak musejí přispívat za svého.
Podle mluvčího magistrátu Zdeňka Dvořáka však rybáři při žádosti o dotaci z ekofondu udělali administrativní chybu.
„Bohužel nedodali požadované podklady, takže jim nešlo vyhovět. Město má určitě vůli rybářům pomoci,“ uvedl Dvořák.
Hladina Dřevnice dosahuje 20 procent průměru
Žádné velké katastrofy letos zatím nehlásí rybáři ze Vsetínska. Ti pomohli obnovit život v Bečvě tak, že tam nedávno vysadili 360 tisíc plůdků pstruha obecného.
„Pravidelně vysazujeme nejvíc v republice,“ zmínil hospodář vsetínského rybářského svazu Roman Veselý.
I on má však v živé paměti loňský rok, kdy z řeky rybáři posbírali metrák a půl mrtvých pstruhů a lipanů, které museli zlikvidovat v kafilerii.
„Bohužel, taková situace se může opakovat. Přispívá k tomu i regulace toků. Řeka je zarostlá řasou, špatně se okysličuje. Další věc je, že kvůli riziku povodní je snaha odvést vodu co nejrychleji z krajiny, jenomže v krizových situacích pak voda chybí,“ poznamenal.
Zdejší revíry navíc trápí chráněná vydra říční, která toky pravidelně vyjídá. „To je veliký problém. Vydry sem chodí jak do lednice. Kvůli tomu, jak je nastaven zákon, s tím nelze vůbec nic dělat,“ postěžoval si Veselý.
Povodí Moravy upozornilo, že v červnu jsou hladiny řek hluboko pod průměrem. Řeka Dřevnice dosahuje ve Zlíně 20 procent dlouhodobého průměru, Vsetínská Bečva je aktuálně na 16 procentech.
