Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Hromadné neštěstí by nemocnice v kraji zvládly, mají na to krizový plán

  • 0
Co dělat a jak v praxi postupovat v případě neštěstí s velkým počtem zraněných, podobném teroristickým útokům v Anglii nebo ušlapaným fanouškům v italském Turíně? I takovými případy se zabývají zdravotníci a další specialisté ve Zlínském kraji.

„Objevují se nové fenomény terorismu. Nepamatuji si, že by bylo k řešení tolik věcí, jako za poslední dva roky,“ popsal ředitel firmy Ego Zlín ze Zlína-Štípy Pavel Kostka.

Ego Zlín se už čtvrt století specializuje na krizové situace a zdravotníkům v 50 zemích dodává ochranné prostředky, dekontaminační stany, systémy biologické ochrany, biovaky i obleky určené pro extrémně nakažlivé pacienty.

K dispozici je mají i záchranáři v Česku včetně Zlínského kraje. Na začátku příštího roku ve Zlíně přibude nová sanitka, plně vybavená na převzetí, dekontaminaci i převoz pacienta s vysoce nakažlivou nemocí. „Máme speciální tým, který každý týden trénuje, aby takové situace zvládal,“ podotkl ředitel záchranky Josef Valenta.

Co dělat s velkým počtem zraněných

Objevuje se ale jiný a závažný problém: jak si zdravotníci poradí s velkým počtem zraněných? Už proto, že útoky z posledních let jsou zaměřené na zasažení co největšího množství lidí.

Hasiči a záchranáři ve Zlínském kraji prošli školením, trénovali zásah při výbuchu nástražného systému s desítkami lidí, umí si poradit s rozsáhlými požáry, znají kartičky na roztřídění zraněných, mají evakuační stany i kontejnery vybavené na nouzové přežití.

Otázkou je, jak by tolik zraněných zvládli v nemocnicích, kde bývají urgentní příjmy vytížené i při běžném provozu.

„Představte si, že by kamion s cisternou, který před pár dny havaroval na dálnici, boural v centru Zlína a vezl nebezpečnou chemickou látku, která by začala unikat. Taková situace může nastat každý den,“ naznačil student uherskohradišťské Fakulty logistiky a krizového řízení na UTB Kamil Blažek.

Jednou z možností by mohl být mobilní urgentní příjem. Tedy nafukovací hala od zmíněné zlínské firmy, připravená ani ne za hodinu, o ploše asi 60 metrů čtverečních. Dala by se postavit před nemocnici nebo přímo na místo havárie. „V ní by se soustředili lékaři připravení na první zásah a ošetření. Na oddělení už by se mezitím chystali specialisté,“ vysvětlil Kostka.

Novinku představil v Ústřední vojenské nemocnici v Praze a ukáže ji 150 účastníkům ojedinělé konference Medicína katastrof, na niž se příští týden do Luhačovic sjedou odborníci z Brazílie, Francie, Itálie, Číny nebo Ruska.

Nejtěžší případy by zamířily do Zlína

Lékaři z regionu ujišťují, že na mimořádné hromadné události jsou urgentní příjmy ve čtyřech krajských nemocnicích připravené.

Zlínský kraj má podle bezpečnostního plánu okamžitě k dispozici 350 lůžek a kapacitu umí za osm hodin zvýšit více než čtyřikrát. Nemocnice se řídí traumatologickým plánem, který na 24 stranách přesně popisuje, co je potřeba.

„Nejtěžší případy míří do Zlína, který jediný má traumacentrum. Plán má tři stupně podle počtu postižených a současně začíná pracovat krizový štáb nemocnice,“ upozornila mluvčí krajských špitálů Dana Lipovská. Lékaři pak mají za úkol zrušit plánované operace, zajistit vchody, vyčlenit prostor pro příjem zraněných nebo uvolnit operační sály.

„Nic podobného jsme zatím řešit nemuseli, ale při neštěstí ve Studénce k nám volali, aby zjistili volná lůžka nebo sály,“ dodal primář urgentního příjmu zlínské nemocnice Michal Pisár.