Když dostal zlínský primátor Miroslav Adámek v únoru od MF DNES otázku, zda neuvažuje o kandidatuře do Poslanecké sněmovny, vyloučil to se zdůvodněním, že má práci na magistrátu.
„Stoprocentně do voleb nepůjdu. Když už člověk někde sedí, tak by neměl jít do každých voleb. Navíc do parlamentu se mi nechce,“ řekl.
Na začátku května se ale situace zásadně změnila. Hnutí Starostové a nezávislí (STAN), jehož členem je Adámek, chystá společnou kandidátku s lidovci. A ti přišli s žádostí, aby se na ní také objevil.
„Byl by velká posila. Je to oblíbený primátor a jeho kandidatura by znamenala, že našemu projektu věří,“ zdůvodnil lidovecký poslanec Ondřej Benešík, který bude lídrem.
Kandidátka lidovců a STAN bude hotová až po sjezdu
Adámek zprvu váhal, ale nakonec kývl. Nicméně říká: „Nepočítám se zvolením do Poslanecké sněmovny. A ani nemám o post poslance zájem. Kdybych měl, požádal bych o umístění na kandidátce někde nahoře. To jsem neudělal. Chci na ní být jen proto, že chci pomoci k jejímu úspěchu. Považuji za důležité, aby koalice STAN a lidovců byla úspěšná, zvláště v době, kdy se dvě nejsilnější strany tak vzájemně znemožňují.“
Nabízí se však otázka, jak se Adámek zachová, pokud jej voliči z posledního 22. místa kroužkováním vynesou do Sněmovny. Preferenčních hlasů totiž Adámek dostává hodně. V roce 2014 v komunálních volbách ve Zlíně jich bylo kolem 9 300, loni v krajských volbách 4 500. Pro srovnání - ve sněmovních volbách v roce 2013 byl v regionu nejúspěšnější Ondřej Benešík, který obdržel skoro sedm tisíc hlasů.
„Mám rozdělanou práci ve Zlíně a od ní neutíkám, stejně jako od práce pro Zlínský kraj,“ reagoval na takovou možnost Adámek.
Nabízí se tak, že by získanou pozici přepustil dalšímu kandidátovi v pořadí.
„Určitě by to nějak vyřešil. Jedné funkce by se musel vzdát, oboje jde skloubit jen těžko,“ řekl předseda STAN Petr Gazdík, který Adámkovo rozhodnutí kandidovat přivítal.
„Sám vnímá, jak se dnes společnost posunuje a jak křehká je naše demokracie, ve které jsou znevažovány ústavní principy,“ zmínil Gazdík.
Obě strany nyní řeší, jak by měla společná kandidátka vypadat. Jedničkou bude Benešík, lidovci chtějí hned za něj dalšího svého poslance, Ludvíka Hovorku. Trojkou by pak mohla být starostka Valašských Klobouků Eliška Olšáková (STAN).
„Jednáme a ladíme program. Ale do sjezdu KDU-ČSL, který se koná na konci května, hotovo určitě nebude,“ podotkla senátorka a krajská šéfka lidovců Šárka Jelínková.
Starosta a poslanec. Dilema může řešit také lídr ODS Blaha
Adámek nebude jediným starostou většího města, který se může stát poslancem. Lídrem ODS je Stanislav Blaha, který vede radnici v Uherském Hradišti. Pokud by ve volbách uspěl, hodlá dokončit mandát starosty do komunálních voleb, které budou na podzim 2018. Co dál, zatím neřekl.
„Jasno ještě nemám, je to vážné rozhodnutí. Myslím, že bych dokázal být prospěšný jako poslanec i starosta. Dá se to zvládnout, pokud máte na radnici dobrý tým. Důležité věci, dotace či legislativa, se dnes řeší v hlavním městě. Jenže zároveň jde o velkou zátěž pro rodinu, navíc z Hradiště je to do Prahy daleko,“ uvažuje Blaha.
Hned na druhém místě pak je Roman Hoza, který dělá jedenáct let starostu sedmitisícového Hulína. „Radnice funguje, na zastupitelstvu se jedná s rozumem, takže myslím, že bych zvládl obě funkce skloubit,“ přemýšlí Hoza.
„Ale to je moc daleko. A hlavně: zisk dvou mandátů by byl pro ODS skvělý, předpokládá to výsledek 14 až 15 procent,“ doplnil.
Starostové větších sídel jsou i na kandidátkách jiných stran, jenže až na zadních místech. Třeba u ANO je na 13. pozici Radim Holiš (Rožnov pod Radhoštěm) a na 17. místě Robert Stržínek (Valašské Meziříčí). U těch ale jde spíše o podporu hnutí než o reálnou možnost, že by uspěli.
„Prioritou je pro mě město. Volební matematika je neúprosná, například při zisku nad 20 procent mají větší šanci kandidáti z předních míst,“ poznamenal Stržínek.
