„Obce Zlínského kraje patří k těm chudším. Mají v rámci obcí všech krajů nejnižší příjmy v přepočtu na obyvatele, měřeno průměrem za poslední čtyři roky,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička firmy CRIF – Czech Credit Bureau, která zkoumala hospodaření obcí v letech 2014–17.
Rozdílovou a hlavní položkou příjmů jsou daňové příjmy, které obce dostávají z peněz, jež stát vybere hlavně od lidí a firem. A ty se přerozdělují podle velikosti měst a obcí: větší mají vyšší příjmy, menší zase nižší. Proto si nejlépe vedou Plzeňský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, přičemž Praha se do statistik nepočítá.
„Kde je víc větších aglomerací, tam jsou na tom lépe. Zlínský kraj je z tohoto pohledu oproti jiným krajům znevýhodněn, pokud jde o daňové příjmy,“ konstatoval ekonomický náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.
„Obce v našem kraji mají v přepočtu na obyvatele menší možnost se rozvíjet. Není důvod k radosti,“ upozornil.
Zlín jako centrum kraje přišel za posledních dvacet let o 10 tisíc obyvatel hlavně proto, že se od něho odtrhlo sedm obcí. S Brnem, Ostravou, Plzní se vůbec nemůže rovnat. Loni měl celkové příjmy skoro 1,6 miliardy korun, z toho daňové přibližně 1,2 miliardy.
Díky dobré ekonomické situaci v Česku tyto částky sice stále rostou, což ale nebude trvat věčně.
„Zlínský kraj je znevýhodněný průměrnou velikostí obcí. Pokud by chtěl stát spravedlivě přerozdělovat daně, asi by musel vzít celorepublikový průměr a přidělovat peníze podle celkového počtu obyvatel,“ uvažuje Landsfeld.
Malé obce může od dotací odrazovat finanční spoluúčast
Při přerozdělování daní hrají roli kromě počtu obyvatel obce i rozloha, počet dětí ve školách či školkách a další faktory.
„Příjmy na obyvatele jsou tady nižší, protože v kraji schází velká sídla. Zlín ztratil dominanci a zmenšil se. Není takový tahoun, průměr je pak nižší,“ řekl Michal Špendlík, starosta Želechovic, jež se od Zlína odtrhly před deseti lety.
„Jednotlivé obce ale na tom zase nejsou tak špatně. Důležité je, co si za inkasované příjmy mohou dovolit,“ doplnil.
Upozorňuje tak na hru čísel. Stejně velké obce ve Zlínském a Plzeňském kraji dostávají i stejné peníze od státu. Tudíž fakticky ty zdejší nestrádají. Želechovice měly minulý rok příjmy 30 milionů korun, z toho daňové 22 milionů.
„Když se spočítají příjmy na obyvatele, tak to vypadá, že jsou na tom obce ve Zlínském kraji hůře. Pokud ale přepočteme příjmy na obec (bez Prahy), je na tom Zlínský kraj o poznání lépe,“ zmínila Kameníčková.
Vysvětlení je jednoduché. Obce ve Zlínském kraji jsou nadprůměrně velké, současně tady však není tolik malých vesnic. I proto jsou příjmy na obyvatele nízké, ale v přepočtu na obec už průměrné.
Podle statistik měla loni obec ve Zlínském kraji celkový příjem skoro 40 milionů korun, zatímco celorepublikový průměr nebyl ani 35 milionů.
„Je to dáno geografickou strukturou kraje,“ konstatoval poslanec a krajský radní Petr Gazdík, který se před lety podílel na zvyšování daňových příjmů obcí.
„Situaci obcí v našem kraji by mohlo zlepšit to, kdyby se posílilo kritérium počtu žáků ve školách a zaměstnanců v obci. Budeme se snažit to prosadit,“ slíbil Gazdík.
Obce a města ve Zlínském kraji se neliší od průměru, také pokud jde o strukturu příjmů. V neinvestičních dotacích na tom jsou o něco hůře, v investičních naopak lépe. Je to dáno právě i tím, že je zde méně malých vesnic, pro něž jsou dotace téměř nedosažitelné.
„Malé obce může odradit i to, že je nutná jejich finanční spoluúčast,“ podotkla Kameníčková.
