Léta byla profese řidiče autobusu považována za doménu mužů. To se ale v posledních letech mění.
Romana seděla poprvé za volantem autobusu - v úterý 7. 6. přineseme na stránkách OnaDnes.cz reportáž na vlastní kůži.
Žen za volantem velkých vozů pro přepravu cestujících postupně přibývá také ve Zlínském kraji. Dopravci si práci řidiček pochvalují a chtějí jejich počty nadále zvyšovat.
Třeba Zdeňka Váňová pracovala ještě před dvěma lety jako prodavačka. Toužila ale zkusit něco jiného a oslovila ji právě práce šoférky. Cestující se s ní setkávají na autobusových a trolejbusových linkách Dopravní společnosti Zlín–Otrokovice (DSZO).
„Je to zajímavá práce, která mě baví. A nadšené jsou z ní i mé děti,“ poznamenala.
O opravy vozů pro MHD se postarají technici
Zatímco ještě před nějakými patnácti lety pro DSZO nejezdila ani desítka žen, dnes je jich jednačtyřicet. Celkem společnost zaměstnává 188 šoférů a šoférek.
S trolejbusem se jezdí o něco složitěji, říká zlínská řidičkaKdyž před třemi lety přišla o místo ve firmě vyrábějící plasty, zvažovala, kam dál. „Holky z práce do mě furt hučely, že ráda řídím a ať to zkusím v dopravním podniku,“ zavzpomínala Marcela Frýdlová. Na radu kolegyň skutečně dala a už dva roky ji tak mohou cestující ve Zlíně a Otrokovicích vídat za volantem trolejbusu nebo autobusu. V Dopravní společnosti Zlín–Otrokovice ale začínala jako revizorka. „Šlo o asi roční období, při kterém jsem si dodělávala řidičáky. Byla to přestupní stanice,“ přiblížila. Ještě jako revizorka prý měla štěstí, že se jí téměř vyhýbaly konfliktní situace. Navíc detailně poznala všechny linky, po nichž se autobusy a trolejbusy DSZO pohybují. „Když jsem pak sedla za volant, nestalo se mi, že bych omylem zajela mimo trasu,“ ocenila Frýdlová. Řízení trolejbusu je podle ní o něco složitější než v případě autobusu. Přesto pod trolejemi jezdí raději. Také proto, že trolejbusy mají jemnější brzdy. „V autobusu člověk zatlačí na pedál a je na okně,“ usmála se. Za volantem trolejbusu si naopak musí dávat pozor, aby nezůstala stát pod křížením trolejí nebo pod takzvaným izolákem, kde není napětí. „Při stání v koloně si kvůli tomu často musím před sebou udělat několikametrovou mezeru. Řidiči osobáků to moc nechápou a obvykle se mi tam vecpou,“ popsala šoférka. Podobné myšky prý řidiči s oblibou autobusům a trolejbusům dělají i při jízdě. Velmi často ani nepustí vozy MHD ze zastávky. „Mohli by být ukázněnější,“ poukázala Frýdlová. Nastupuje na denní, ale také noční směny. Zatímco dříve byly řidičky v MHD spíše raritou, v současnosti už je jich tolik, že je jejich kolegové ani cestující neberou jako žádnou zvláštnost. „Chlapi ve firmě jsou naopak rádi, že mají v kolektivu taky nějaké ženské. Vzájemně si pokecáme, je to příjemné. Podobné je to i s cestujícími. Dokonce mě sem tam někdo z nich pochválí, že jezdím jako s kočárkem - pěkně a plynule,“ těší Frýdlovou. |
„Stačí se podívat, kolik žen jezdí s osobáky. Nevím, proč by neměly řídit také autobusy nebo trolejbusy. Za volant jich chceme dostat ještě mnohem více,“ podotkl ředitel DSZO Josef Kocháň.
K tomu, že se ženy čím dál méně obávají jízd s mnohatunovými vozy, přispívá i jejich stále snazší ovládání. V mnoha ohledech už se dokonce blíží osobnímu autu.
„Máme pouze dva vozy s řadicí pákou, autoškolu a historický autobus značky Škoda. Zbývající využívají automatickou převodovku. Žádný šofér u nás ani vozy neopravuje, vše dělají servisní technici,“ přiblížil Kocháň.
Poněkud náročnější to mají v tomto ohledu řidiči linkových autobusů.
„Musejí technicky zvládnout menší závady, které je postihnou na cestě,“ nastínil ředitel ČSAD Vsetín Oldřich Holubář.
Jezdí opatrněji, jsou vstřícnější
Přesto i největší autobusový dopravce ve Zlínském kraji hlásí postupný nárůst počtu žen-šoférek.
„Před pěti šesti lety jsme neměli ani jednu, teď jich u nás jezdí deset, například na Zlínsku, Vsetínsku i v okolí Slavičína,“ vypočítal Holubář.
Naopak v kroměřížské společnosti Krodos Bus nemají zatím řidičku žádnou, u ČSAD Uherské Hradiště jen jednu.
Přesto se všechny oslovené firmy shodují, že šoférky v autobusech chtějí.
„Ženy jezdí opatrněji a často mají k cestujícím vstřícnější přístup než muži,“ podotkl Ivan Kallus, zástupce ředitele ČSAD Uherské Hradiště pro autobusovou dopravu.
Podobně hovoří i ředitel Krodos Bus Luděk Ferenc. „S ženami-řidičkami máme jen pozitivní zkušenosti. V inzerátech se proto snažíme oslovovat jak muže, tak právě i ženy,“ přiblížil.
Volné víkendy i svátky
Mnoho žen zkouší uspět v nové práci po mateřské dovolené. Zatímco u linkových autobusů, v nichž stráví i 10 až 12 hodin denně, je skloubení jejich zaměstnání s péčí o děti poměrně obtížné, v MHD to jde přece jen snáz.
„Víkendy a svátky mívají volné, ve všední dny jezdí například od 5 do 10 a pak od 13 do 17 hodin,“ poznamenal Kocháň.
Dopravci přitom bojují s nedostatkem řidičů. Řada z nich odchází do důchodu, jiní zkoušejí práci v kamionové dopravě.
„Ze strany zaměstnavatelů jsou řidiči dlouhodobě jednou z nejpoptávanějších pozic,“ potvrdila ředitelka krajského úřadu práce Miriam Majdyšová.
Rekvalifkační kurz plně hradí úřad práce
Také proto úřad na základě zájmu autobusových dopravců o zaměstnávání řidiček připravuje rekvalifikační kurzy, jež navíc plně hradí.
Trvají dva až čtyři měsíce. Při kurzech získají ženy potřebná řidičská oprávnění C a D. Přímo ve firmách si pak doplní profesní průkaz a další potřebná oprávnění k řízení autobusů, respektive trolejbusů.
Ve výši platu mužů a žen pak firmy provozující autobusovou dopravu nedělají rozdíly.
„Žádná diskriminace u nás neexistuje. Máme kariérní řád s několika třídami, který zohledňuje pouze to, jak dlouho už u nás zaměstnanec pracuje,“ ujistil Holubář.
S jakými řidiči v MHD raději cestujete?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 9. června 2016. Anketa je uzavřena.
