Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pečlivý a neznámý. Bedřich Beneš Buchlovan poprvé dělil knihy na žánry

  8:56aktualizováno  8:56
Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti nese už více než dvacet let jméno místního bibliofila, překladatele, básníka, učitele a knihovníka. Vášnivý obdivovatel literatury zemřel před šedesáti lety.

Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti sídlí v budově bývalé židovské synagogy. | foto: MAFRA

Ve svém životě vystřídal hned několik pseudonymů. Jeho obdivovatelé, sousedé a spolupracovníci si ho ale nejvíce pamatují jako Bedřicha Beneše Buchlovana. Přesně tak, jak má ve svém názvu knihovna v Uherském Hradišti, ve které strávil osmnáct let svého života.

Bedřich Beneš Buchlovan

Narodil se 21. dubna 1885 v Tučapech, zemřel 9. září 1953 v Uherském Hradišti.

Vlastním jménem Bedřich Beneš byl spisovatel, překladatel z němčiny a polštiny, učitel a knihovník. Svou profesi spojil s městskou knihovnou v Hradišti.

Měl zálibu ve sbírání exlibris a grafiky. Jeho literární pozůstalost je uložena ve Slováckém muzeu.

"Díky tomu máme nejdelší jméno ze všech knihoven v republice," upozornil ředitel Radovan Jančář.

Buchlovan zemřel začátkem září 1953 a přesto, že se o něm mezi obyvateli Uherského Hradiště moc neví, knihovna by bez něj vypadala jinak. Buchlovan ji jako knihovník vedl ve 30. letech minulého století.

A dokázal hned několik podstatných věcí. Například několikanásobně zvýšit počet knih na neuvěřitelných jedenáct tisíc svazků.

Přitom když do ní nastoupil v roce 1927, měla jen 2 500 knih. Největším hitem byly romány Alexandra Dumase, Arthura Conana Doyla nebo Henrika Sienkiewicze. Do tehdejší hradišťské čítárny chodilo asi 500 čtenářů.

"První knihu si vždycky mohli půjčit zdarma, za další už platili padesát haléřů," připomněl tehdejší zvyklosti Jančář.

Uspořádal první výstavu exlibris v českých zemích

V té době byl Buchlovan známým učitelem. Začínal jako jeho otec na vesnických obecných školách ve Zlechově nebo Buchlovicích, ale později zakotvil v měšťanské škole v Uherském Hradišti.

Literaturu miloval. Patřil k nadšeným bibliofilům a sběratelům grafiky a exlibris, tedy výtvarně zpracovaných knižních značek. V jeho pozůstalosti se našel unikátní soubor asi 350 bibliofilií a vzácných knižních vazeb.

Vášeň byla tak velká, že v roce 1910 dokonce v Uherském Hradišti uspořádal vůbec první výstavu exlibris v českých zemích. Navíc sám psal. Prózu, poezii i knížky pro děti.

"Hodně rukopisů zůstalo nevydaných," upozornil historik Pavel Portl, který před osmi lety napsal knihu Bedřich Beneš Buchlovan, známý neznámý.

Jeho příchod do hradišťské čítárny byl proto velkým vítězstvím. Řada lidí do knihovny chodila hlavně na časopisy a noviny.

"Tehdy bylo hodně spolků, které vydávaly své noviny, a lidi to zajímalo," vysvětlil ředitel knihovny.

Do práce v knihovně zapojil celou rodinu

Pečlivý, pracovitý a systematický Buchlovan do tehdejšího chaosu vnesl řád. Do každé knihy vložil lístek, na který se psalo jméno čtenáře, který si ji vypůjčil. To do té doby neexistovalo.

Také knihy v regálech rozdělil podle žánrů, kterým přiřadil různé barvy. Po čtyřech letech se knihovna přestěhovala ze Staré radnice do dvou místností v Redutě. Noviny tady rozvěsil Buchlovan do držáků a knihy půjčoval na čtrnáct dní.

Když přišla druhá světová válka a německá okupace, podařil se mu krok, za který historikové děkují ještě dnes.

"Zachránil spoustu knih, protože místo toho, aby je odevzdal Němcům, přesunul je do muzea," poznamenal Portl. Po válce se do knihovny na pár let vrátil a zapojil i zbytek rodiny.

"I v neděli museli všichni udělat pořádek v knihovně a teprve pak šli na oběd," dodal Jančář.

Několik let se pak Buchlovan snažil vydobýt knihovně důstojnější prostory. To se mu nakonec podařilo a knihovna obsadila část bývalé židovské synagogy, kde sídlí dodnes.

Zachránil stovky knih před zničením, říká historik

Bedřich Beneš Buchlovan nebyl jen knihovník a učitel. Sám psal poezii, knihy pro děti, povídky či romány. Některé jeho knihy najdete v uherskohradišťské knihovně, jiné ve Slováckém muzeu. I tam totiž pracoval.

"Díky tomu zachránil stovky knih před zničením," upozornil historik Slováckého muzea Pavel Portl.

Jak se mu to podařilo?
Velmi chytře využil toho, že pracoval v knihovně a zároveň v muzeu. Němci tehdy nařídili povinné vyřazení některých zakázaných svazků. Buchlovan je sice z knihovny vyřadil, ale zároveň je převedl do muzea. Tam už kontrola nebyla tak velká.

Před osmi lety jste napsal knihu Bedřich Beneš Buchlovan, známý neznámý. Co vás při hledání informací překvapilo?
Že se objevily i jeho rukopisy, které se z různých důvodů nepodařilo tehdy vydat. Třeba takzvaný knihovnický román, na kterém pracoval dvacet let a popisoval v něm také práci v knihovně.

Psal v rukopisech i o svém soukromí? Protože to je téma, které není příliš odkryté.
To ne. Byl spíše introvert zahlcený prací, takže o sobě příliš nepsal. Ale například dětské knížky začal psát v době, kdy se mu narodily vlastní děti. Víme, že neměl příliš radostný rodinný život. První manželka brzy zemřela, jeden ze synů zahynul v koncentračním táboře a dcera zemřela ještě jako velmi mladá.

Dlouho pracoval jako knihovník, ale jaké knihy měl rád on sám?
Jisté je, že měl velkou zálibu ve sbírání exlibris a bibliofilií. Tedy speciálních knih vydávaných v malém nákladu, které se od těch běžných lišily třeba vazbou, umělecky nebo výtvarně zpracovanou grafickou výzdobou. Byla to záležitost vyloženě sběratelská, stejně jako dnes. Takže doma měl například několik vydání Máje, Kytice nebo Slezských písní. A kromě toho si rád četl dekadentní básníky a spisovatele, protože vyrůstal v době, kdy byli tito umělci populární. A sám také začínal jako dekadentní básník.

Své jméno si několikrát změnil a psal pod pseudonymem. Víte proč?
Ve chvíli, kdy vydal své první dílo pod jménem Ben Walter, to byla módní vlna. A nijak se tím od jiných nelišil. Později už důvody neznáme.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jasénka tančila i přímo v ulicích jihokorejského města Anseong
Vsetínští folkloristé se vrátili z Koreje, diváky nejvíce zaujal cimbál

Soubor valašských písní a tanců Jasénka se vrátil z Jižní Koreje, kde se zúčastnil Mezinárodního folklorního festivalu ve městě Anseong. Návštěvníci nejvíce...  celý článek

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabízí kurzy čínštiny, jejichž součástí byla i...
Přesné tahy a soustředit se. Studenti čínštiny se učili tajemství kaligrafie

Fakulta humanitních studií zlínské Univerzity Tomáše Bati otevřela i v letošním roce kurzy čínštiny. Jsou určené nejen pro studenty, ale i pro veřejnost....  celý článek

Citát Tomáše Bati v předvolebním materiálu Svobodných.
Baťa by volil naši stranu, napsali Svobodní na Facebooku

Tomáš Baťa by ve sněmovních volbách hlasoval zřejmě pro Svobodné. To není prognóza politologů, ale tvrzení samotných Svobodných ve Zlínském kraji, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.