Letecký pohled na zatopenou Kroměříž v roce 1997.

Letecký pohled na zatopenou Kroměříž v roce 1997. | foto: ČTK

Povodeň v Kroměříži zničila Podzámeckou zahradu, je to přesně 15 let

  • 0
Před patnácti lety se do Kroměříže přihnala velká voda. Nefungovaly telefony, nikdo nevěděl, co se na město valí. Na 9. července 1997 ale místní už nezapomenou. Zatímco ve městě pak voda stála několik dnů, v Podzámecké zahradě na některých místech i tři týdny. Zhruba třem stovkám vzácných a starých stromů tehdy nenávratně poničila kořeny.

"Dlouho se snažily odolávat, ale nakonec jsme je museli vykácet," řekla Lenka Křesadlová z Národního památkového ústavu. Tehdy lákala lidi do Podzámecké zahrady voda, letos v zimě jich zástupy sledovaly kácení. Veselé to nebylo.

Povodně v Kroměříži

Povodňová vlna zasáhla Kroměříž ve středu 9. července 1997. Bylo to čtvrtý den od začátku dešťů.

Nejvýš se voda v řece Moravě dostala na hranici 720 centimetrů. Na celém Kroměřížsku voda poničila 31 obcí a v nich 1 700 domů. Více než dva tisíce lidí se evakuovalo a součet škod skončil číslem 886 milionů korun. Nejvíc postižený byl Plešovec, kde bylo vydáno 19 rozhodnutí o demolici. Z toho 15 se týkalo rodinných domů.

Před patnácti lety ochromily Zlínský kraj největší povodně v historii. MF DNES ve svém seriálu přinese vzpomínky pamětníků, texty o tom, co se od té doby změnilo, a řadu dalších informací.

Příště: Otrokovice

"Kdo tu vodu jednou zažil, už ji z hlavy nedostane," říká Milena Dvorníková z Kroměříže a vzpomíná, jak potíže Podzámecké zahrady odváděly její pozornost od vlastních. "Do domu nám prosákla spodní voda a nechtěla odtéct, neměla kam. Nezbývalo než čekat a to bylo nejhorší. Raději jsem chodila sem." Budovy nového zahradnictví, které v zahradě roste, už s velkou vodou počítají a jsou nad úrovní hladiny z roku 1997.

Problém měl jméno Wolfův splávek

Velká část viny za škody v Kroměříži, hlavně na levém břehu Moravy, padá na Wolfův splávek. Voda jím měla odtéct, jenomže stavidlo bylo zablokované. Navíc byl celý příkop zarostlý náletovými stromky a velmi rychle se ucpal. "Nefungovaly telefony, nevěděli jsme, kolik vody se na nás valí," vzpomíná Petr Vodák z povodňové komise.

Lidé podél řeky navyšovali už tak vysoké břehy Moravy, pytle s pískem ležely v pěti vrstvách a voda se ven nedostala. Jenže si našla jinou cestu a vytekla kanalizací. Jak by to vypadalo dnes?

"V kanalizaci jsou klapky, které zpětnému vzdutí vody zabrání. Odolaly by. Od povodní se měnily už podruhé, mají moderní konstrukci a jsou z nerezu," tvrdí Vodák. Mimo to jsou břehy Moravy navýšené zeminou, na několika místech však mají být také protipovodňové zdi a na ty se stále čeká. Zmiňovaný Wolfův splávek má nové stavidlo a je vyčištěný.

Nejhůř dopadl Plešovec, voda zničila rodinné domy i lázně

A pak je tady ještě dálnice D1. I ta je součástí protipovodňových opatření, tvoří hráz a jsou v ní propustky a mostky. Počítá se se stoletou vodou a břehy Moravy ještě s půlmetrem navíc. Ale zábrany by odolaly i větší pohromě. "Stoletá voda je statistický údaj, který se vždy po velké povodni přepočítá. Dnes se dá říct, že by to zvládlo i tisíciletou vodu," řekl Vodák.

Jedním z nejhůře postižených míst okresu byl Plešovec, místní část Chropyně. "Pamatuji se, jak jsme se fotili po kotníky ve vodě, nikdo si nepřipouštěl, že to stoupne výš," vypráví starostka Věra Sigmundová. Hladina se zastavila na 160 centimetrech a nenávratně zničila 15 rodinných domů. Povodně znamenaly konec i pro místní lázně, které se už nepodařilo obnovit. Plešovec je ale v ohrožení stále, hráz by vyšla na 200 milionů korun, a tak se hledá jiné řešení.

Mimořádně zle na tom byli také v Kvasicích. "Opakovat už se to nebude, protože tehdy tady nebyla vůbec žádná opatření," věří starosta Lubomír Musil. Lidi v jedné z nejníže položených obcí okresu ohrožovala voda z protržené hráze Moravy i nedalekého štěrkoviště. Dnes však mají i místní potoky zvýšené břehy.