Hlavně v nočním tichu je ten zvuk nepřeslechnutelný. Při denním ruchu už tak zřetelný není, ale ani tak netrvá reakce na něj déle než jednu až dvě minuty.
Průhledná válcovitá nádoba, která s bouchnutím dopadá do vystlaného koše, totiž pokaždé nese důležitý materiál - vzorky krve, moči nebo léky. A ten potřebuje rychlé vyřízení.
Takto ve zlínské Baťově nemocnici funguje potrubní pošta.
„Je to vynikající věc, která nám šetří čas i personál,“ říká vrchní sestra hematologicko-transfuzního oddělení Olga Kunovská.
„Krev se k nám musí dostat rychle, protože delším cestováním by se mohla srazit. Tento způsob je jednodušší než chodit pěšky po areálu,“ líčí.
Pouzdro se zkumavkami nebo lékařskou zprávou dopadá do koše na chodbě oddělení každou chvíli. Rychlost je tak velká, že kdyby byla šedivá trubka vedoucí pod stropem průhledná, pouzdro se v ní jen mihne. Proto je slyšet jen rychlé zahučení a vzorky jsou na místě.
Interní oddělení posílá vzorek krve jednoho z pacientů na krevní obraz a určení krevní skupiny. Sestra zkumavky přebere a vloží do malého výtahu, kterým je pošle kolegům do vyšších pater do laboratoře. Až budou výsledky hotové, zpráva se stejně dostane zase na internu.
„Sestry jsou tady nepřetržitě ve dne v noci. Nestane se, že by tu kapsle ležela a nikdo si ji nepřevzal. I když jdou na oběd, střídají se. V noci zase z oddělení zavolají, že posílají materiál, aby měli jistotu, že o něm víme a převezmeme ho,“ popisuje Kunovská.
Sestra by byla na cestě až půl hodiny
Systém potrubní pošty je starý teprve osmnáct let a lékařům i sestrám výrazně usnadňuje práci. Kilometr a půl trubek vede pod zemí do dvanácti budov a oddělení. Pouzdra putují třemi linkami a s pomocí výhybek se dostávají do jednotlivých budov. Propojená je tak prakticky celá nemocnice.
Systém kontroluje a řídí počítač. Sestra si na ovládacím panelu, do něhož vzorky vkládá, vždy zvolí číslo oddělení, na které je potřebuje odeslat.
Uvnitř trubek proudí vzduch, který tam i zpět pohání dmychadla. V centrální místnosti v suterénu jedné z budov je proto velký hluk. „To je dobře, je to jasná známka toho, že pošta funguje,“ konstatuje mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Za vteřinu urazí kapsle se vzorky šest metrů a z onkologie na patologii, což je nejdelší trasa z jednoho konce nemocničního areálu na druhý, dorazí za 4 minuty. Sestra, která by materiál nesla pěšky, by se na cestě tam a zpět zdržela 30 minut.
Například pro mikrobiologii je potrubní pošta doslova nutností.
„Jsme vysoce rizikové pracoviště a jakýkoli styk s veřejností je tady omezený,“ uvedla tamější primářka Nataša Bartoníková.
Tady se zpracovávají vzorky krve, moči i stěrů z očí, nosu, ran, kůže a mnoha dalších míst. Pokud materiál někdo přinese, nebo ho přiveze sanitka, přebírá si ho sestra u okýnka. Dál už nikoho nepustí. Vnitřní potrubní pošta je tedy pro mikrobiology ideálním řešením.
Počítač vyřídí denně přibližně 900 transportů, což znamená, že potrubím prochází kapsle prakticky každou minutu.
