Aktivisté se přou o to, jestli studie o dopadech heren platí herní lobby. (Ilustrační snímek)

Aktivisté se přou o to, jestli studie o dopadech heren platí herní lobby. (Ilustrační snímek) | foto: Aleš Berný, iDNES.cz

Pomáhá hazardu, tvrdí kritici vsetínského autora studie o gamblerech

  • 1
V Česku žije pouze 0,8 procenta patologických hráčů, zjistil ve svém výzkumu Petr Verosta ze Vsetína. Jiní aktivisté bojující s hazardem ho však obviňují, že jde provozovatelům automatů na ruku.

Koncem loňského roku přišel Petr Verosta z občanského sdružení Občané proti závislostem s nápadem, aby se součástí pracovní skupiny, která se bude zabývat problematikou hazardu ve Vsetíně, stali i zástupci provozovatelů heren.

"Žijeme v demokratickém státě. Provozovatelé u rozhodování být musejí. Chceme je konečně přivést k ­zodpovědnosti," tvrdil Verosta, který neskrývá, že sám v minulosti bojoval se závislostí na automatech.

Kritiku za vstřícnost vůči hernám si vysloužil i po následném prosazení nové vyhlášky, která místo úplného zákazu automatů ve Vsetíně přinesla pouze omezení počtu heren a­ světelných reklam.

Za obratem v názorech jsou peníze, tvrdí Hollan

Teď Verosta další potíže. Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění, které má rovněž za cíl boj proti hazardu, upozornil, že Verosta působí v ­nadačním fondu Esentia, který loni dostal 1,7 milionu korun od společností, které vyrábějí automaty.

Důkazem, že Verosta změnil své radikální názory, je podle něj i­ jeho nedávná studie, ve které se uvádí, že v­ celém Česku je pouze 0,15 - 0,8 procenta patologických hráčů. V obdobné studii staršího data přitom autor dokládal procent pět.

"To je dost zásadní změna a mě děsí skutečnost, že si hazard kupuje své silné odpůrce," uvedl Hollan.

Verosta to zásadně odmítá a ­tvrdí, že se už několik let v problematice vzdělává, a proto nyní dokáže některé údaje ze zahraničních statistik lépe rozlišovat. "Na mých názorech se nezměnilo vůbec nic. Když jsem uváděl pět procent, bylo to proto, že jsem neuměl tu statistiku číst," přiznává.

Ověřit, která strana má pravdu, je přitom prakticky nemožné, v ­České republice takové průzkumy neexistují.

Peníze z hazardu rozděluje Esentia na pomoc gamblerům

Vsetínská starostka Iveta Táborská s tvrzením, že hlasitý odpůrce hazardu otočil a začal hájit zájmy hráčské lobby, nesouhlasí.

"K posunu určitě došlo, ta první setkání před lety byla nešťastná a ­pan Verosta měl velmi radikální názory," řekla. "Ale vím, že pak studoval a zabýval se tou problematikou velmi důkladně, takže když jsme se setkali nad vyhláškou, dospěli jsme k názoru, že prevence je lepší než zákazy," podotkla Táborská.

Verostovy aktivity kritizuje i vsetínská Strana zelených, která na problémy spojené s výherními automaty dlouhodobě poukazuje.

"Upozorňovali jsme, že se sice tváří jako velký bojovník proti hazardu, ale přitom hájí zájmy herního průmyslu. Je zaplacený a působí skrytě, radnice ho přitom považovala za nezávislého odborníka," naznačil šéf vsetínské Strany zelených Michal Berg.

Ten už dříve argumentoval, že i­ po regulaci hazardu z letošního ledna připadá ve Vsetíně jeden automat na sto osmdesát obyvatel. Pro srovnání, ve Francii je tento poměr jeden automat na osmnáct tisíc obyvatel.

Herní společnosti měly ještě loni povinnost odvádět část zisku neziskovým organizacím. Esentia dostala 1,5 milionu od firmy Wekosa a 200 tisíc od společnosti Bonver. "To je pravda, nadační fond ty peníze rozděluje dál, třeba psychiatrické léčebně nebo nízkoprahovým zařízením, která pomáhají gamblerům," tvrdí Verosta.

Naprosto odmítá spekulaci, že by z těchto peněz financoval svůj Český institut pro výzkum závislostí a ­tedy i studie, které vydává. S ­některými jeho poznatky přitom pracuje ministerstvo financí.

"Pro ně jsme vypracovali třeba studii o ohniscích výskytu hráčské závislosti. To jsou informace sesbírané přímo od gamblerů, kteří se svěřili třeba s tím, jak jejich závislost vznikla," vysvětlil Verosta.

Český institut pro výzkum závislostí vznikl letos v dubnu a tvoří jej lidé ze vsetínského občanského sdružení Občané proti závislostem, které po vzniku Institutu utlumilo aktivity.