Stačí jeden konkrétní příklad za všechny. Muž, který má doma několik střelných zbraní, vyhrožoval, že jednu z nich vezme a „něco si udělá“. Rodina se proto okamžitě svěřila lékaři, který se stejně rychle obrátil na policii.
„Lékař sdělil podezření na pacientův akutní špatný zdravotní stav a na skutečnost, že je v jeho zájmu zadržet legálně držené zbraně v době co možná nejkratší,“ popsala mluvčí krajské policie Lenka Javorková.
Reakce byla pohotová. Ještě ve stejný den policie přišla do domácnosti, zbraně zabavila a uložila je do bezpečí svého skladu.
Tato konkrétní událost ukazuje, jak se změnilo povědomí, přístup i možnosti týkající se držitelů zbrojních průkazů po tragédii v Uherském Brodě před třemi lety.
Policie ve Zlínském kraji loni na podobná doporučení lékařů zadržela devět zbraní. Měli je lidé, kteří už nebyli po zdravotní stránce způsobilí k tomu, aby dokázali zbraň bezpečně ovládat.
Praktičtí lékaři takto mají pod kontrolou 16 894 držitelů zbrojních průkazů, kteří vlastní dohromady 45 494 zbraní. Podle policie jde o meziroční nárůst pouze o zhruba 1,5 procenta. „Mýty o tom, že se nám republika ozbrojuje, se nás netýkají. Počet držitelů zbraní sice vzrostl, ale není to závratné číslo,“ sdělil ředitel krajské policie Jaromír Tkadleček.
Lékaři mají přístup do registru zbraní a testují starší pacienty
Nový průkaz loni získalo 487 zájemců, přičemž v roce 2016 jich bylo téměř jednou tolik.
I tak jde z pohledu lékařů o vysoké číslo. „Mezi mými pacienty je odhadem pět až deset procent těch, kteří mají zbrojní průkaz,“ naznačil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Kromě profesionálů, kteří potřebují zbraň kvůli povolání nebo sportovní disciplíně, jsou mezi držiteli nejčastěji členové mysliveckých spolků, klubů vojenské historie nebo sběratelé. Ve všech případech lékaři musejí hlídat jejich zdraví.
„Po události v Uherském Brodě se zákon mírně změnil a praktičtí lékaři jsou obezřetnější a opatrnější,“ konstatoval zlínský lékař a člen okresního sdružení České lékařské komory Lubomír Nečas.
Praktický lékař agresivní chování neodhalí
V praxi se to projevuje tak, že mají přístup do registru zbraní, ze kterého zjistí, jestli se pacient neléčí na psychiatrii. Také praktici možná častěji než v minulosti testují starší pacienty například na úbytek paměti nebo orientační schopnosti. Parkinsonova nemoc či stařecká demence představují v souvislosti se zbraněmi riziko.
Mladší pacienty zase lékaři posílají na psychologická vyšetření. „Chtějí mít jistotu. Není zrovna jednoduché rozpoznat a odhalit rizikové chování,“ vysvětlil Nečas.
Souhlasí s ním i Šonka. Sám má zkušenost s případem, kdy dostával upozornění, že konkrétní držitel zbraně není psychicky v pořádku. Aby mu ale policie zbraň mohla odebrat, potřebuje stanovisko lékaře a ten zase o zdravotní nezpůsobilosti rozhoduje často na základě psychologického vyšetření.
„Když mám pochybnosti, můžu pacienta vyzvat, aby specialistu navštívil. Nikdy ale nevíte, jak člověk na takovou výzvu zareaguje. Praktický lékař není schopný odhalit agresivní chování,“ uvedl.
Zákon o zbraních se zpřísnil po střelbě v Uherském Brodě v roce 2015, při které psychicky nemocný muž zastřelil osm lidí i sám sebe.
Další zpřísnění má přinést chystaná novela zákona. Podle této novely by měli držitelé přijít na přezkoušení už po pěti letech, ne až po deseti jako dosud.
