Jednatel Likérky Drak Pavel Čaniga v kanceláři společnosti

Jednatel Likérky Drak Pavel Čaniga v kanceláři společnosti | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Březinovi pomáhali s podvody místní celníci, případ řeší policie

  • 17
Celníci ve Zlínském kraji chybovali při fiktivních denaturacích lihu ve firmě Morávia-Chem, kterou ovládal Radek Březina. Ve skartaci třeba schází tisíce kolků určených ke zničení. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Vedení zlínské celní správy podalo trestní oznámení.

Teorie, že na fungování lihové mafie Radka Březiny ze Zlína-Kostelce, který je souzen za obří daňové úniky, se podíleli i celníci, získávají poprvé podporu v reálných faktech.

K odhalení fungování nelegálního byznysu, při němž stát přišel o miliardy korun, nyní přispěl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který si posvítil na celní správy v Česku. Mezi nejhoršími třemi skončila ta zlínská.

„Nejvíc pochybení jsme zjistili u Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského celního úřadu,“ řekla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Lidé ze zlínské celní správy chybovali v letech 2010 až 2012 při denaturacích lihu. NKÚ sice neuvedl, v jaké firmě, podle informací MF DNES se ale mimo jiné jednalo právě i o firmu Morávia-Chem z Hrobic u Slušovic, kterou ovládal Březina.

Zapojení celníků do podvodů šetří policie

Vedení zlínské celní správy brzy poté začalo tušit, že někteří jejich zaměstnanci mohli být zapleteni do podezřelých lihových kšeftů, a v roce 2013 se obrátilo na policii.

„Podalo trestní oznámení proti firmám i několika pracovníkům celního úřadu. Případ vyšetřuje policie, zatím ho však neuzavřela,“ nastínila mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková.

Případ si převzal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který zatím nikoho neobvinil. Jeho mluvčí Pavel Hanták nechtěl průběh vyšetřování komentovat.

„Celníci dosud obviněni nebyli,“ potvrdil žalobce z olomouckého vrchního státního zastupitelství Petr Šereda.

I na celníky ale zřejmě dojde, přestože je trestní oznámení staré dva roky.

Policie na podzim 2012 provedla zátah na Březinu a další rok hledala jeho sklady a spolupachatele. Proces s lihovým bossem se blíží k závěru, takže policii se nyní uvolnily ruce.

„Na případu pracujeme, neskončili jsme. Uvidíte za pár měsíců,“ naznačil před časem šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta.

Březina: Někteří celníci byli špatní, někteří dobří

To, že celníci měli na lihových podvodech díl viny, potvrzují závěry NKÚ.

Ve firmě Morávia-Chem selhali při denaturacích. Nebyli vždy u toho, když se měl potravinářský líh přidáním chemické látky znehodnotit.

„Schází písemný záznam o napouštění lihu,“ upřesnila mluvčí NKÚ Málková.

Březinovi tím usnadnili jeho podvádění. Mohl v nádržích nechat zdenaturovaný líh z minulé várky a kvalitní potravinářský líh uložil do utajených skladů nebo ho prodal pololegálním likérkám.

„Někteří celníci byli špatní, někteří dobří,“ pronesl u soudu Březina.

Jeho vyjádření je třeba správně interpretovat: dobrými myslel nesvědomité celníky, špatnými poctivé.

„Nedenaturovaný líh určený k denaturaci musí být skladován v nádobách zajištěných závěrou celního úřadu. V roce 2011 celní úřad u vysoce rizikového daňového subjektu nezabezpečil plnění této povinnosti,“ píše ve zprávě NKÚ.

To znamená, že celníci nekontrolovali ani líh v nádržích před denaturací, ani činidla, kterými se znehodnocoval.

Podle NKÚ celníci ve Zlínském kraji odebrali v roce 2011 ze 119 denaturací jen dvakrát vzorek lihu předem a dvakrát zkontrolovali činidlo.

„Celní správa si je vědoma rezerv, které byly v kontrolovaném období v oblasti správy daně z lihu a tabákových výrobků. Na zjištěné případy jsme už reagovali,“ podotkla mluvčí Kaňková.

Ve skartaci schází 13 tisíc kolků

Celníci už odebírají vzorky z každé denaturace, zavedli povinnost kamerových systémů v likérkách, nové jsou i kolky.

Ovšem podle NKÚ jsou záběry z kamer často ve špatné kvalitě a firmy nemusejí vést evidenci kolků podle individuálního kódu.

Kolky v číslech

16,5 milionu pásek si likérky v ČR objednaly od roku 2005 do března 2015.

3,9 milionu pásek firmy nahlásily jako zničené či ztracené.

13 tisíc pásek nedali zlínští celníci do skartace, i když měly být zničeny.

„Jejich registr tak postrádá smysl,“ doplnila Málková.

Prohřešků celníků bylo ještě víc. Ve skartaci schází přes 13 tisíc kolků, které měly být zničeny. Zlínští celníci přitom podle NKÚ rozdíl neřešili, pouze poté zvýšili počet kontrolorů.

Případ se podle informací MF DNES týká Likérky Drak, jejímž jednatelem byl Pavel Čaniga, ale ovládal ji Březina.

Kolky, které firma vrátila celníkům, se objevily na lahvích s falešnou etiketou Likérky Drak.

„Od celníků se musely dostat zpátky do oběhu,“ je přesvědčený Čaniga, který je stíhán kvůli daňovým únikům.

Také u olomouckého soudu už zaznělo, že se od celníků dostaly kolky k Březinovi.

„Řekl mi, že šéf celníků v Ostravě mu prodal 300 tisíc kolků, které měly jít na skartaci,“ řekl u soudu k Březinovi Milan Mikulášek, jeden ze svědků, který byl už dříve podmíněně odsouzený za nelegální výrobu alkoholu (více zde).