Minulý rok v listopadu byla na některých vrtech ve Zlínském kraji dvacetiletá nebo dokonce historická minima podzemních vod. Situace se suchem byla vážná kvůli opakovaným parným létům a málo častým srážkám.
Dnes se někde voda dostala dokonce nad průměr posledních více než třiceti let. Jinde je ještě pod hranicí sucha, nicméně hladiny neklesají; stoupají, či stagnují. Důvodem je více srážek, ale roli hrají i další faktory.
„Stávající počasí by mohlo situaci ještě zlepšit, voda by se mohla dostat i do spodních vrstev půdy. Záležet bude hodně na tom, jaká bude zima. Vyhráno nad suchem ještě není,“ podotkla hydroložka Hana Hornová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Nejdeštivější je Horní Bečva, nejméně prší ve Starém Městě
Například na vrtu v Želechovicích nad Dřevnicí se hladina od 12. listopadu zvedla o více než 30 centimetrů a celkově už je nad průměrem, který byl měřený mezi lety 1981 až 2010. Podobné je to v Újezdci u Luhačovic. Vrty v Otrokovicích a v Tečovicích jsou stále pod hranicí sucha, ale nejsou tam už překročená dlouhodobá minima.
„Listopad je na 65 procentech vrtů z hlediska hladin podzemních vod normální, zbývajících 35 procent objektů má hladiny velmi snížené,“ upřesnila Hornová. „Oproti listopadu loňského roku je zřejmý nárůst podzemních vod u padesáti procent vrtů. Hladiny se začínají po velmi suchém období 2014 až 2018 dorovnávat,“ doplnila.
U zbytku vrtů situace lepší není, velmi totiž záleží na okolních přírodních podmínkách každého z nich. Přesto je důvod k optimismu, byť zatím mírnému. Můžou za to především vydatnější srážky. Ve Zlínském kraji jich na několika místech spadlo nejvíce za posledních pět let.
Nejdeštivější je Horní Bečva, kde loni od ledna do září spadlo 682 milimetrů srážek, letos přes tisíc.
Nejméně prší ve Starém Městě, kde spadlo asi 450 milimetrů dešťové vody, nicméně i tam je to oproti loňsku lepší.
„Situaci zlepšilo více srážek, ale nejen ty. Vždy je to souhrn více přírodních podmínek. Zahradnický déšť, který padá v posledních dnech, je dobrý. Navíc není zeleň, která vodu odebírá, takže ta má větší šanci dostat se do podzemí,“ konstatovala Hornová.
Dlouhodobý deficit přetrvává
Optimální stav ale ještě nenastal, což se projevuje především v potocích a řekách, kde může ještě nějakou dobu trvat, než hladiny stoupnou. Otázka je, kdy a zda vůbec se dostanou do normálu či nad něj.
V Dřevnici ve Zlíně aktuálně teče jenom 40 procent obvyklého množství vody pro tuto dobu. O něco lepší je situace na Moravě ve Spytihněvi, naopak horší na Olšavě v Uherském Brodě.
„Z krátkodobého hlediska se situace oproti létu zlepšuje. Dlouhodobě však nedostatek vody kvůli srážkovému deficitu přetrvává,“ zmínil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
„Sucho představuje dlouhodobý problém, který souvisí s klimatickou změnou. V tomto ohledu nelze hovořit o jeho zažehnání. Bylo by ideální, kdyby nás čekala srážkově bohatá zima, která by přinesla značné zásoby vody ve sněhu,“ doplnil.
Důležité by pak bylo, aby sníh roztával postupně a stačil se vsáknout do půdy. Podzemní voda „cestuje“, takže když roztaje sníh a voda z něho vsákne do podzemí, nezvýší se hladina jen v daném místě, ale také o několik desítek kilometrů dál.
„Jen pro představu – sníh z Vysočiny po krystaliniku steče do rezervoárů podzemní vody na Břeclavsku a jihu Moravy,“ poznamenala Hornová.
Podle meteorologů v nejbližších dnech nepřijdou prudké deště, ale jen mrholení, případně drobné sněžení.
„Srážky je možné předpovědět jen na krátkou dobu dopředu,“ řekl Peter Hruška z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
