Bývalá věznice v Uherském Hradišti

Bývalá věznice v Uherském Hradišti | foto: Jan SalačMAFRA

Muzeum totality obsadí tři podlaží věznice v Hradišti. Ukáže i kapli

  • 2
Ministerstvo kultury má hotový návrh na využití části bývalé uherskohradišťské věznice. Chce zachovat kapli i samotky a vytvořit expozice nazvané Muzeum totalitních režimů a Železná opona. Využití zbytku areálu zatím jasné není.

První bod je splněný, brzy by měl být hotový i druhý. Cesta ke znovuotevření bývalého justičního paláce v Uherském Hradišti, který je mezi komunistickými věznicemi v Česku výjimečný svou autenticitou, se krátí. Na stole už je základní podoba dlouho chystaného Muzea totality.

„Mám radost, že se věci konečně reálně hýbou,“ prohlásila Anna Stránská ze spolku Memoria, který dlouhodobě bojuje za důstojné využití věznice.

S návrhem už souhlasil Zlínský kraj, okresní soud i ministerstvo kultury. Schází jen podpis zástupců Uherského Hradiště, kteří se věznicí budou zabývat v příštím týdnu.

Návrh přitom vychází z názoru komise složené i z historiků. Počítá s tím, že muzeum zabere asi dva tisíce metrů čtverečních ve třech podlažích budovy. A to v místech, která s obdobím 50. let mají nejvíce společného.

„Z větší části půjde o prostory vězeňských samotek a kaple, které budou tím hlavním prostorem pro expozice. Kaple se pravděpodobně nebude ani nijak zásadně měnit, pouze by měla projít památkovou obnovou,“ přiblížil ředitel Moravského zemského muzea v Brně Jiří Mitáček.

Právě brněnskou instituci pověřilo ministerstvo kultury návrhem muzea, a to proto, že budova přešla z majetku okresního soudu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Tím byla splněná první podmínka k tomu, aby se dlouho neřešená situace posunula dál. Moravské zemské muzeum má teď budoucí expozice na starosti jako státem vybraný odborný garant.

Cely a chodby jsou stále autentické

Jedna ze dvou stálých výstav s pracovním názvem Muzeum totalitních režimů se bude věnovat nejen jejich podobě a obětem, ale také celé historii věznice.

Právě hradišťské cely s chodbami totiž dodnes nesou autentickou podobu, již si pamatují i tehdejší vězni. Ve svědeckých výpovědích mluvili o mučení, krutých výsleších a nelidském zacházení, za kterým stáli vyšetřovatelé Státní bezpečnosti.

Druhá stálá výstava chce nabídnout pohled na komunistickou propagandu i na to, jaké měla dopady.

„Připomeneme třeba to, jak tehdy komunisté využívali různé události a symboly. Například korejskou válku, mandelinku bramborovou nebo spartakiády,“ vysvětlil historik hradišťského Slováckého muzea Pavel Portl.

Budoucí muzeum by mělo zabrat tři podlaží. V prvním vznikne vstupní prostor. „S pokladnou, informacemi, bufetem, depozitářem, sklady nebo pracovnami. Mohl by tady být i výstavní sál, kde by bylo možné pořádat setkání s veřejností,“ upřesnil detaily navržené dohody starosta města Stanislav Blaha.

Do budovy by se měl přestěhovat soud a archiv

Samotný památník bude ve druhém podlaží, aby si návštěvníci mohli prohlédnout kapli a vězeňské cely. Tam by mělo být i provozní zázemí, s nímž se počítá i v dalším patře, kde bude také místo pro vytvoření depozitáře.

„Ještě by se nemělo opomenout nádvoří, kde se popravovalo, a také přilehlé prostory, které by paměť a pietu měly připomínat,“ upozornila Stránská.

Podepsaná dohoda pak přípravy posune ke třetímu bodu. Tím je klíčová studie, která řekne, kolik bude vybudování muzea stát. Hotová by mohla být do půl roku.

Navíc ale musí řešit i zbývající prostory věznice. Dohromady ji tvoří přes osm tisíc metrů čtverečních, jež by měl obsadit třeba okresní soud nebo okresní archiv. Studie musí odpovědět i na to, kde budou tyto státní instituce v budoucnu sídlit a kolik to bude stát.

„V každém případě ale platí, že prostory věznice jsou hodně opotřebené a budou vyžadovat zásadní rekonstrukci,“ upozornil soudce a mluvčí hradišťského soudu Michal Tománek.