Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prodával víno, pak lahve ze skláren. Teď vyrábí miliony korkových zátek

  0:01aktualizováno  0:01
Ve zlínské firmě Cork Janosa vyrábí Jan Kašpar desítky milionů zátek na víno ročně. Obdobná firma v republice není. Budoucnost zátek vidí ve vysoce kvalitních (a drahých) přírodních výrobcích a špičkových technických zátkách, plastové špunty už jsou podle něj přežitkem.

Po revoluci se nejprve seznámil s „náplní“, když obchodoval s moravským vínem - týdně jej dodal kamion do obřích britských řetězců jako Tesco nebo Sainsbury’s.

O „obalu“ toho zase hodně zjistil při následném manažerském působení ve sklárnách Vetropack v Kyjově, ty totiž produkují mimo jiné i lahve na víno.

Fotogalerie

Všechny poznatky se nyní Janu Kašparovi náramně hodí. Jeho zlínská společnost Cork Janosa je totiž jediným českým výrobcem korkových zátek, jimiž zásobuje převážně vinaře v zemích Visegrádu - v Česku, na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku a Polsku.

„Když pracujete se zátkami, musíte trošku rozumět lahvím a vínu. Špunt zdaleka nemůže za tolik věcí, kolik se na něj svádí,“ vypozoroval Kašpar.

„Třeba lahvím totiž běžný vinař nerozumí vůbec, takže ho nenapadne, že by tam mohl být nějaký problém. A přiznat, že by snad něco mohlo být špatné ve výrobě vína, to je pro něj až na úplně posledním místě. Takže to hodí na zátku, což nesmíte připustit,“ doplnil.

Nakupovat od Portugalce? Tomu by místní vinař nevěřil

Výrobu zátek rozjel v roce 2001 s portugalským společníkem - Portugalsko je největším pěstitelem dubu korkového na světě a je považováno za zemi dodávající na trh korek nejvyšší kvality.

Příběh roku

Jan Kašpar se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro něj můžete v anketě ZDE

Proč vůbec byl pro rozjezd firmy potřeba Kašpar a otevření fabriky v Česku?

„Od Portugalců si nikdo nic nekoupí. Jsou nespolehliví v termínech i kvalitě, jsou daleko, mají jazykový problém, působí neupraveným dojmem,“ vyjmenovává podnikatel.

Portugalci se podle něj už několikrát snažili sami prosadit na středoevropském trhu, ale nikdy neuspěli. „Vinař z moravské vesničky bude mít strach nakupovat od Portugalce. Chce vědět, od koho to bere, kam může přijít, když bude mít problém.“

Ve firmě měl Kašpar zpočátku dvacetiprocentní podíl. Když se Portugalec po několika letech dostal do finančních problémů, celý jeho podíl od něj koupil.

„Takže jsme nyní ryze českou firmou,“ zdůrazňuje Kašpar.

Z jižní Evropy na východ Moravy však neputují kusy korku hned po sloupnutí ze stromu, firma Cork Janosa zátky z korku vyřezává ve vlastní továrně přímo v Portugalsku. Ve Zlíně je pak opracovávají a dokončují.

„Z výroby zátek jsou opravdu velké zbytky, v Portugalsku navíc funguje zpracování odpadního korku. Takže kdybychom korek opracovávali až v České republice, byli bychom absolutně ekonomicky neefektivní, jen bychom vozili spoustu materiálu tam a zpět,“ vysvětluje Kašpar.

Revoluční zátky udrží tvar třicet let

V původní provizorní výrobně ve Slušovicích byl v začátcích pouze on, manželka coby obchodní zástupkyně a jeden dělník. Nyní jich je v moderním zlínském provozu sedm, plus obchodníci na Slovensku a v Praze a jeden Portugalec zajišťující prvovýrobu zátek.

„Vyrobíme kolem 70 milionů zátek za rok. Taková firma by v Portugalsku měla třicet lidí, nás je čtvrtina. Díky tomu ale u nás mají dělníci skoro průměrnou mzdu,“ poznamenal Kašpar.

Firma dodávala zátky i pro prémiovou produkci pivovarů Bernard nebo Heineken. „Občas se objeví i zakázky na zátky pro nějaké destiláty, ale to jsou spíš rarity. Naprostou většinu naší produkce tvoří různé zátky na víno.“

Pro Jana Kašpara můžete hlasovat v anketě ZDE

Kromě čistě přírodních korkových zátek ze Zlína v posledních letech odcházejí díky středoevropské exkluzivitě také revoluční zátky zastřešené světovou jedničkou, francouzskou firmou Diam.

Korek v nich tvoří 85 procent, mají menší pórovitost, nedrolí se, mají stabilní propustnost vzduchu a tvar drží třicet let.

„Budoucnost vidím ve vysoce kvalitních, drahých a pěkných zátkách přírodních. A potom v technických zátkách právě jen na absolutně fantastické úrovni, rozhodně ne v plastových špuntech, které před pár lety zažily boom, ale teď už je uvidíte málokdy,“ uvažuje Kašpar.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při sobotní naháňce zastřelili myslivci na východě Prahy dvě divoká prasata.
Odstřelovači lovili divočáky v oblasti zasažené morem, zabili jen dva

Elitní policejní střelci, kteří v noci na dnešek na Zlínsku poprvé stříleli divočáky v zóně zasažené morem, ulovili jen dva kusy. Přitom je potřeba postřílet...  celý článek

Divoké prase (ilustrační foto)
Elitní policejní střelci začnou lovit divočáky v oblasti zasažené morem

Šestnáct policejních odstřelovačů se večer poprvé zapojí do lovu divočáků v oblasti zasažené africkým morem prasat na Zlínsku. Použijí speciální střely, které...  celý článek

Citát Tomáše Bati v předvolebním materiálu Svobodných.
Baťa by volil naši stranu, napsali Svobodní na Facebooku

Tomáš Baťa by ve sněmovních volbách hlasoval zřejmě pro Svobodné. To není prognóza politologů, ale tvrzení samotných Svobodných ve Zlínském kraji, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.