Spolek Egeria, v němž působí ekolog Miroslav Mach, už dříve podal žaloby k soudu kvůli chráněným živočichům, kteří žijí v trase dálnice D49 mezi Hulínem a Fryštákem (více v článku Dálnice D49 má zelenou, soud zamítl i žalobu kvůli čmelákovi a žabám).
Teď aktivisté napadli územní rozhodnutí pro výstavbu průplavu na Bělovském jezu na řece Moravě u Otrokovic.
Přidal se také spolek Westerňáci a ekologické hnutí Děti Země, čímž se celý projekt, díky němuž by mohly výletní lodě jezdit na Baťově kanálu až do Kroměříže, zase odkládá.
„Jsou to standardní obstrukce, které tyto organizace dělají podobně jako u dálnic. Celá stavba se tím pádem odkládá o rok, možná i více, nemůžeme s tím nic dělat,“ reagoval mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.
Ekologické organizace měly věcné i formální připomínky. Požadovaly například, aby se v rámci plavební komory vybudoval rybí přechod, a upozorňovaly na to, že plavební provoz bude mít negativní dopad na některé druhy obojživelníků, kteří u jezu žijí.
„Takzvaný rybochod by tam měl být. Když se dělá taková velká věc, mohlo by se investovat do zlepšujících opatření. Chtěli jsme, aby v místě nebyla pro ryby další migrační překážka,“ sdělil předseda spolku Westerňáci Michal Pospíšil, který chtěl podáním odvolání podpořit Egerii a Děti Země. „Naše odvolání byla v podstatě identická,“ přitakal.
Ekolog Miroslav Mach s MF DNES dlouhodobě nekomunikuje, předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik nebyl k zastižení.
Podle Bukovského rybí přechod není z technického hlediska možné u plavební komory vybudovat, odvolává se na odborný posudek a vyjádření ministerstva životního prostředí. To také sdělilo, že lodní provoz chráněné tvory neohrozí natolik, aby se jez nemohl pro lodě upravit.
Ekologové také říkají, že stavební úřad nedodržel podmínky pro zveřejnění rozhodnutí závěrů řízení EIA, v němž se posuzují dopady staveb na životní prostředí.
Požadují také, na což mají jako účastníci řízení nárok, aby všechna závazná stanoviska přezkoumaly nadřízené orgány. Tak například stanoviskem hygieny se zabývá ministerstvo zdravotnictví a stanovisko Státní plavební správy kontroluje ministerstvo dopravy.
„Jsou tam desítky takových stanovisek, jejich přezkoumání může podle našich zkušeností trvat i rok,“ odhadl Bukovský.
Je to neštěstí a zklamání, říká starosta Otrokovic
Územní rozhodnutí posoudí jako odvolací orgán krajský úřad, který ho buď potvrdí, čímž nabude právní moci, nebo vrátí spis otrokovickému stavebnímu úřadu s tím, aby zahájil nové územní řízení. Podobný scénář už se objevil dříve, když bylo vydáno územní rozhodnutí poprvé a po připomínkách ekologů bylo zrušeno.
„Pro mě je naprosto nepochopitelné, že to naše legislativa umožňuje. Je to neštěstí a velké zklamání. Je to stejný princip jako u dálnic, které tato země potřebuje,“ řekl k odvolání ekologických organizací starosta Otrokovic Jaroslav Budek.
„Propojení plavební cesty do Kroměříže je třeba udělat, protože se tím Baťův kanál zatraktivní. Čekají na to nejen Otrokovice,“ doplnil.
Záměr, který podporují města a obce podél kanálu, se zase výrazně brzdí. Příprava projektu už dříve dva roky stála kvůli nesplnitelné připomínce ministerstva životního prostředí, jež v závěru řízení EIA požadovalo, aby byl zatrubněn nedaleký Široký potok. Ten však vyschl (více v článku Úřady zrušily nesmyslný požadavek, Kroměříži pomůže plavební komora).
Poté, co územní rozhodnutí nabude právní moci, začne Ředitelství vodních cest řešit dokumentaci ke stavebnímu povolení a vykupovat potřebné pozemky.
„Musíme získat asi deset pozemků, které mají vesměs soukromí vlastníci. Se všemi jsme už jednali a doufáme, že to proběhne úspěšně,“ upřesnil Bukovský.
Podle něho by mohlo být stavební povolení vydáno do poloviny roku 2020, přičemž bude opět možné podat proti němu odvolání. Pokud by se nikdo neodvolal, mohly by lodě po nové části vodní cesty jezdit od roku 2023.
Baťův kanál. Plavba od Kroměříže až po Hodonín
2. května 2014 |
