Třeba rodina Malovaných bude svůj dluh bance splácet ještě deset let. Rodinný dům v obci kousek od Zlína pořídili při narození prvního dítěte z hypotéky. I oni tím přispěli k celkovému zadlužení obyvatel.
„Každý měsíc nám z účtu odejde bance necelých osm tisíc korun. Zatím jsme schopní to splácet bez problémů, ale žádnou další půjčku už si dovolit nemůžeme. Na dovolenou musíme šetřit, stejně jako třeba na lyžařské vybavení obou dětí,“ přiznal pětačtyřicetiletý otec rodiny Jindřich Malovaný.
Celkový dluh obyvatel Zlínského kraje je v této době na hranici 93 miliard korun. Nejvíce z republiky dluží Pražané, a to 356 miliard, nejméně naopak obyvatelé Karlovarského kraje – 50 miliard.
Průměrný dluh, který teď připadá na každého obyvatele Zlínského kraje včetně novorozeňat, se pohybuje kolem 159 tisíc korun. V případě spotřebitelských půjček, kterými lidé platí například novou pračku, letní dovolenou, na kterou rodina nedokáže během roku našetřit, nebo třeba garáž, jde o částku 33 tisíc korun na jednoho obyvatele. Dlouhodobé úvěry, tedy hlavně hypotéky, vycházejí v průměru na 126 tisíc korun na jednotlivce.
Například stotisícový dluh ale podle poradců neznamená zase tak velký problém. „Chodí k nám i lidé, kteří mají mnohonásobně větší dluhy, protože nemohou splácet hypotéku a do toho si vzali půjčku. Pak zjistili, že to neutáhnou, a to je složitější situace,“ upozornila Jitka Švajdová, dluhová poradkyně otrokovické společnosti Samaritán.
Lidé si nepůjčují víc, než mohou splatit
Jen pro srovnání. U obyvatel Pardubického kraje a Vysočiny se dluh na obyvatele v případě krátkodobých půjček pohybuje kolem 35 tisíc korun, ve Středočeském kraji jde o 44 tisíc a nejvyšší částka, 50 tisíc korun, leží na obyvatelích Karlovarského kraje.
„Ve vašem kraji má krátkodobý dluh menší procento obyvatel a díky tomu se řadíte mezi kraje s nejnižší průměrnou částkou krátkodobého dluhu na obyvatele,“ upřesnil Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Dobrou pověst si lidé v regionu drží dlouhodobě i díky tomu, že mají takzvaně dobrou platební morálku. Což také znamená, že si většinou nepůjčují víc, než jsou schopní splácet.
„To souvisí se stabilitou příjmů, kterou v tomto kraji obyvatelé delší dobu mají. Tím se liší třeba od severomoravských regionů,“ naznačil David Tuček, děkan Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Potvrzuje to také počet ohrožených dluhů, tedy těch, kde klient neuhradil minimálně tři po sobě jdoucí splátky. Ve Zlínském kraji výrazně klesl, oproti loňsku o téměř čtvrtinu. Podobně je to se spotřebitelskými půjčkami, kde mělo problémy necelých deset procent klientů, zatímco v některých jiných krajích to bylo až 17 procent.
„Vždycky mají snahu se s dluhem vypořádat. Dostali se do něj třeba po ztrátě zaměstnání, rozvodu, dlouhodobé nemoci nebo během mateřské,“ vysvětlila Švajdová.
Pozitivní je, že hypotéky a půjčky dokáží místní lidé platit i přesto, že průměrná mzda je dlouhodobě jedna z nejnižších v republice.
„Na druhou stranu nezaměstnanost je tady na nízké úrovni a bez větších výkyvů. Navíc spotřebitelské úvěry jsou spíše doménou metropolí typu Prahy a Brna,“ doplnil Tuček.
