"Návrat do Zlína, to je pro mě splněný sen," neskrývá nadšení Hřebíčková. Z Městského divadla odešla v roce 2009 do Prahy, kde získala angažmá ve Švandově divadle. Diváci ji mohou vidět také v televizi.
Nad tím, jestli roli Dory přijme, vůbec neváhala. "Je to obrovsky náročná, ale krásná role. Hned jsem věděla, že ji chci, ale bylo složité organizačně vše sladit se zkoušením v Praze," říká čtyřiatřicetiletá herečka, pro niž jsou Žítkovské bohyně prvním titulem, který zkouší po svém odchodu do Prahy.
Podle stejnojmenného románu Kateřiny Tučkové připravil režisér Dodo Gombár autorský scénář.
"Autorka mně ponechala zcela volnou roku. V divadle máme zatím čtené zkoušky. Slíbila, že se přijede na konci ledna podívat," přiblížil Gombár, který v letech 2006 až 2009 působil jako kmenový režisér a umělecký šéf zlínského divadla. Nyní je v angažmá pražského Švandova divadla.
Žítkovské bohyně se hned po vydání staly bestsellerem a Městské divadlo je první, které se pustilo do jejich dramatizace. Nabídne příběh žen z Moravských Kopanic, které vládly schopností léčit a pomoct, ale i uřknout a proklet.
Dora Idesová se vydává mezi ně a vrací se ke svým kořenům. Doufá, že když hlouběji pronikne k osudům bohyň, lépe porozumí i sama sobě.
"Rekapituluje celý svůj dosavadní život. Řeší rozpor mezi bohyňováním a moderním životem. Nese s sebou velké tajemství. Překvapivý je hlavně závěr hry," naznačuje Hřebíčková.
Pro ní je teď nejdůležitější hru nazkoušet a až po premiéře doladit termíny repríz. Diváci ji nyní mohou vidět také v televizním seriálu Případy 1. oddělení.
S premiérou Žítkovských bohyň divadlo počítá 1. března. Předcházet jí opět bude Klevetivá středa, tedy neformální setkání diváků s tvůrci připravované inscenace v divadelním klubu.
