Na dalekou cestu se před nedávnem vydali členové populární valašskomeziříčské formace Mňága a Žďorp. Jak potvrzuje zpěvák skupiny Petr Fiala, už dříve vymyšlený název desky Made in China k tomu přímo vybízel.
„Vůbec jsme ale netušili, do čeho jdeme,“ přiznává v rozhovoru pro MF DNES. Turné k nové desce Made in China právě odstartovalo.
Odkazuje název nového alba k vaší vůbec první desce Made in Valmez z roku 1991?
No jasně. Made in Valmez bylo maloměstské album, teď jen uzavíráme jakýsi oblouk. Po tom bezmála čtvrtstoletí je svět díky globalizaci a internetu jedním místem. I když je člověk socka, našetří si pět tisíc a dojede na druhý konec zeměkoule.
Recenze MF DNES |
Proč ale právě Čína?
To je vyloženě tupý vtip. Měl jsem sešit, do kterého jsem si psal texty a poznámky, na jehož zadní straně bylo natištěno Made in China. Řada našich kapel dnes spolupracuje s americkými, anglickými producenty. Řekl jsem si, že půjdeme úplně opačnou stranou, i když jsme vůbec netušili, co se stane. Což je dobře. Neuškodí přestat se brát vážně. Tak jsme nahrávání desky trochu shodili.
Výrobky z Asie ale nemívají zrovna nejlepší pověst…
Číňani vyrábějí všechno v různých cenových kategoriích. Chudákům, jako jsme my, stačí šmejdy. Umí ale vyrobit i luxusní drahé věci pro lidi, kterým není líto za ně dát peníze. Tržnice s pašovaným a padělaným zbožím jsou po celé zemi, ale jen z jediného důvodu. Lidi to chtějí. Ale deska snad šmejd není.
Úvodní píseň se jmenuje Rodné lány. To je zajímavý kontrast. Jistě ne náhodný, že?
Je to naprosto dokonalé. Písničku jsem psal před několika lety, kdy jsem o výletu do Číny neměl ani páru. Myslel jsem fakt na ty naše žluté lány a modré nebe. V Číně to dostalo ještě zábavnější rozměr. I tam ty lány mají. Do klipu jsme vrazili obrovský místní traktor, který ta pole srovnává. Písnička je ale hlavně o pocitu mizejícího dětství, to je stejné všude. I Číňan si určitě někdy vzpomene na mateřskou školku.
Mňága a žďorp během pobytu v Číně
Neměli jste při cestě do Asie, což byl z hudebního hlediska krok do neznáma, trochu obavy?
Nevěděli jsme, jaká tam mají studia, neznal jsem ani jednu čínskou kapelu. Celou desku jsme si ale připravili doma. Tam jsme to jen nahráli, trvalo to asi čtyři dny. Potřebovali jsme jen studio s velkým prostorem. Hrála totiž celá kapela dohromady.
Kdo vám na místě nejvíc pomohl?
Celý výlet se mohl uskutečnit jen díky podpoře velvyslanectví v Pekingu, hlavně kulturního rady Martina Hoška. Fantasticky mluví čínsky, po telefonu místní nepoznají, že na druhé straně není Číňan. Díky němu jsme se navíc o sobě dozvěděli spoustu věcí.
Například?
Přišly tři milé holky, neprofesionální zpěvačky, což jsme chtěli. Ve dvou písničkách jsme jim nechali prostor, který měly zaplnit. Dostaly přeložené texty, slova i melodii si mohly vymyslet samy. Abych je povzbudil, koupil jsem jim zmrzlinu, ovoce, nějaké pití. Taky jsem si dal nanuka, ony štěbetaly a najednou mi Hošek říká: Víš, o čem se teď baví? Že ještě nikdy nikoho neviděly tak rychle sežrat zmrzlinu. Je fakt, že mi zůstalo v ruce jen dřívko.
O čem tedy nakonec děvčata zpívají?
V Rodných lánech mám text: Zamrzli jsme, moje milá, asi v ledu. A ony čínsky odpoví: Je mi to hrozně moc líto. Já pokračuji: Co bude dál, říci nedovedu. A holky navazují: Ani já ne. Nic z toho jsem nepřipravoval, je nejlepší se nechat překvapit. Když je to blbý, smazat se to dá vždycky.
Stihli jste v Číně vystoupit i naživo?
Jasně. V Šanghaji v Expo parku a na festivalu v Pekingu. Ten kvůli větrné bouři ale skončil už kolem osmé hodiny. Tady by se z toho lidé zbláznili, ale Číňani dělali jakoby nic. Trsali jako u nás, přitom kolem všechno vlálo a lítalo.
Na nahrávání desky vám výrazně finančně přispěli vaši fanoušci. Je to cesta, jak dnes českým kapelám pomoci?
Zažil jsem na vlastní kůži, že jo. Vybralo se 581 tisíc. Mohli jsme díky nim album vydat na CD, vinylu, flashkách a dokonce ze srandy i na kazetě.
Dostanou alespoň odměnu?
Jistě, CD nebo nějaké maličkosti z Pekingu. Jsou ale i tací, kteří nám dají hodně peněz a nic za to nechtějí. Těm jsme posílali alespoň pohlednici. Nemusíme potom shánět sponzory a lézt někomu do zadku. Z pošty v Rožnově už jsme fanouškům rozeslali skoro pět set balíčků. To byla sranda, pošťačky nechápaly, co se děje.
Jaké bude vaše turné k nové desce, které před pár dny odstartovalo?
Budou to dvouhodinové koncerty, na kterých zahrajeme z nové desky minimálně osm písniček. Zbytek doplníme písničkami, které každý zná. Tím myslím naše fanoušky, ne všechny obyvatele planety. Těšíme se.
