Metrologie není úplně známý pojem. Podle Petra Bilavčíka, zakladatele a majitele úspěšné firmy Prima Bilavčík z Uherského Brodu, se bez ní ale neobejdeme. Přesné měřicí přístroje potřebují strojírenské, hutní, nábytkářské nebo automobilové společnosti. Nový trend čím dál více využívají i policisté, projektanti, architekti nebo stavebníci.
„Metrologie existuje velmi dlouho. Už stavitelé v Římě chodili na porovnání lokte s panovníkem a ten, který nepřišel, byl sťat. Protože bylo potřeba, aby všichni měli stejnou míru. Když tesali kámen nebo kládu, museli mít správný rozměr,“ vysvětlil Bilavčík, známý také jako milovník folkloru, dlouholetý tanečník v souboru Oldšava nebo jeden z členů brodského Rotary klubu.
Dnes už je ale samozřejmé, že centimetr je stejně dlouhý u nás jako na druhém konci světa. Nebo ne?
Dalo by se to tak říci, ale ne všechny krajiny využívají stejnou metrickou soustavu. Používá se ve světě i jiná, a když pak přivezete americký vůz do Česka a nepasuje tam šroubek, tak si říkáte, proč tomu tak je. Mají tam prostě jinou soustavu a výrobek, který je běžný v Kanadě nebo jinde, si u nás nemůžete tak jednoduše opravit.
Petr BilavčíkŠestapadesátiletý otec tří dětí se narodil ve Zlíně, ale celý život žije v Uherském Brodě. S podnikáním začínal v roce 1992 poté, co odešel z České zbrojovky Uherský Brod. Je majitelem a jednatelem firmy Prima Bilavčík, která letos slaví 25 let. Má za sebou několik úspěchů v soutěži Manažer roku a Zaměstnavatel roku. Je členem uherskobrodské pobočky Rotary klubu, mezi jeho největší koníčky patří folklor. |
Jaká je role vaší firmy?
Metrologie je oblast, která se týká měření. My umíme měřit elektrické veličiny, teplotu, tlak, rozměry, hmotnost. Je to velmi široký obor, ale neděláme ho celý, to si neumím představit. Tedy zatím.
Kdo vás potřebuje?
Každá firma, která chce říci, že vyrábí kvalitní výrobky. Ale poznáte to třeba i v geodézii, kdy geometr něco vyměřuje a potřebuje k tomu například pásmo. Musí ho mít zkalibrované, aby věděl, že opravdu měří přesně. Metrologie je všude kolem nás, v obchodě si navážíte ovoce, na benzince tankujete benzin nebo vám u lékaře měří krevní tlak, to všechno má souvislost s metrologií. Doma také používáme metr a chceme, aby přesně změřil vzdálenost našeho plotu od sousedova. Ten kalibrovaný mít nemusíte, ale já ho mám.
Tam ale rozdíly milimetrů nehrají takovou roli jako jinde, je to tak?
Jistě. U výroby různých dílů jde o velkou přesnost. Když u fotoaparátu nasadíte objektiv, tak pěkně cvakne a je jasné, že ho takto přesně a kvalitně musel někdo vyrobit. Kdyby byl o dvě desetiny milimetru větší, tak ho nenasadíte. Všechno má své tolerance a přesnosti.
O jaké přesnosti dnes mluvíte?
Měřicí přístroje před dvaceti lety měřily v setinách milimetru. Dnes jsme se posunuli na desetiny mikrometru. Ne všechny průmysly takovou přesnost vyžadují, ale ve většině strojírenských provozů to tak je. Není žádnou výjimkou, když měříme i přesněji než mikrometr. Ale měření je jedna věc, přístroje druhá, ale třetí velmi podstatnou věcí pro měření jsou podmínky, za kterých měříte.
Jak to myslíte?
Každý materiál má svou roztažnost. Proto se čas od času stává, že když dlouho svítí slunce, tak se zvlní koleje, protože se nemají kam roztáhnout. A když se vrátíme ke strojírenství, tak prostředí, ve kterém měříte, je velmi důležité.
Vy se ale nezabýváte jen měřením, je to tak?
Máme několik odvětví. Dodáváme měřicí přístroje, provádíme kalibrace měřicích přístrojů, vzděláváme v oboru metrologie a provádíme servis měřicích strojů a přístrojů. Také máme měřicí laboratoř.
Od německé firmy Werth jste dostali několik ocenění za nejlepšího zástupce na světě. Čím to je?
Řekl bych, že celkovým přístupem. Velkou roli hraje odbornost a smysl pro preciznost. Snad nám trochu víc vniklo pod kůži i to, co říkal Tomáš Baťa: „Je jedno, co děláte, ale musíte to dělat nejlépe na světě.“
Čím se zabýváte v kalibrační laboratoři?
Jakýkoliv měřicí přístroj je potřeba podle zákona zkalibrovat, aby bylo jisté, že měří správně. My na to máme speciální sofistikované přístroje a odborníky. Naše specialisty nám závidí i v Německu. Jedním z našich přístrojů je třeba průmyslový tomograf CT, který má obrovskou přidanou hodnotu a umožňuje provést měření naprosto komplexně, mimořádně rychle a včetně analýzy vad materiálu, kde odhalí jeho nedostatky. Některé další přístroje máme jako jediní v republice a jezdí za nimi zákazníci ze vzdáleného zahraničí.
Kdy se s kalibrací setká běžný člověk?
Jeden častý případ známe. Když přijdete do restaurace a načepují vám pivo, tak se podíváte, jestli ho máte pod čáru. A ta čárka je zkalibrovaný půllitr.
Máte, podobně jako jiné firmy, nouzi o odborníky?
Máme, proto jsme postavili školicí středisko, kde mimo jiné zaměstnance školíme. Bez toho bychom se neobešli, protože profese, které potřebujeme, na trhu prostě nejsou. Přitom zkušený kvalitář umí s přístroji pracovat tak, že dokáže jejich hodnotu dokonale využít a pro zaměstnavatele je nepostradatelný a cenný.
V posledních letech se firmy hodně zajímají o trojrozměrné skenování. Můžete to vysvětlit?
Jde o měření ve třech souřadnicích metodou skenování. Když například někdo staví halu, potřebuje do ní zabudovat technologie. My ji digitálně naskenujeme, výsledek dostane zodpovědný projektant, který má zase naskenované technologie. Obě věci virtuálně proloží, umístí a naplánuje tak, aby například obsluha přístrojů měla kolem sebe dostatek místa. Tak například připravujeme prostory v Mladé Boleslavi.
Jak se to dělalo dříve?
Hala se zaměřila a projektant pak rozměrově propočítal vybavení. Věděl, že do deseti metrů se mu vejdou třeba tři stroje, lidi kolem nich potřebují tolik a tolik místa. Dnes to udělá tak, že má všechno digitálně zpracované a virtuálně si do haly naskládá všechno tak, jak potřebuje, je to podstatně rychlejší a komplexnější. To je ale jen jedna z možností využití skeneru.
Jaké je další?
V jaderných elektrárnách je například neskutečné množství potrubí a kabelů. Pokud máte digitální model elektrárny, tak máte i speciální programy, které vám tam potrubí navrhnou a nakreslí tak, že vede správně a nejkratší cestou. Nějaké skenery jsme prodali i policii.
K čemu?
Když se stane nehoda, přijde policista se skenerem, naskenuje místo činu a v té chvíli ho mohou pracovníci uklidit. Hotový 3D model pak umožní velmi přesně měřit a určovat, odkud kdo střílel. Program třeba dokáže podle rozstřiku krve analyzovat, odkud a v jaké vzdálenosti byla střela vedena.
Podobný princip se používá i v architektuře?
Ano, jde o velkoprostorové skenování laserem, kdy se paprsek laseru od materiálu odráží zpět. Tak můžeme naskenovat například budovu a upravovat ji. Třeba proto, že je zchátralá a chceme ji zmodernizovat. Totéž platí o památkářství, kdy můžeme takto naskenovat příkladně celý hrad. Památkáři to pak používají v prezentacích, kdy se můžete virtuálně projít všemi sály. Ale hlavně chtějí zachovat podobu pro další pokolení. Využití je široké, jako třeba i při stavbě tunelů, u záchranných složek a mnohé další.
