Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vinaři jsou v Kudlovicích už přes půl tisíciletí, zachránili tam rulandu

  9:40aktualizováno  9:40
Vinaři v Kudlovicích, nejseverněji položené obci Slovácké vinařské podoblasti, letos slaví 550 let od první zmínky o vinohradech. Tradičnímu pěstování se stále věnuje na 22 vinařů.

V Kudlovicích postavili uličku 17 sklepů, mají výstavu vín a rádi by obnovili slavnost vinobraní. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Pěstovali tady Cinifandl, Časlu, Lamparta nebo Řezlika. Prastaré názvy odrůd už v dnešních Kudlovicích nikdo nezná, ale hlubokou tradici vinohradnictví tady udržují pořád.

Fotogalerie

A přestože vinaři zatím netuší, jaký ten letošní ročník bude, pro Kudlovice bude určitě výjimečný. Slaví totiž 550 let od první zmínky o vinohradech.

„Pořád je nás kolem dvacítky a obhospodařujeme asi tři hektary vinic,“ prozradil pěstitel Michal Hruška, který svou rodinu vrátil k vinohradnictví po dvougenerační pauze.

„Sebere to ale hodně času a osobně bych se bez pomoci kamarádů neobešel,“ upozornil.

Tradice se udržela

Milovníci vína tady pěstují odrůdy bílých i červených vín, pořádají několik desetiletí vinařskou výstavu, postavili uličku 17 sklepů, pečují o raritní vinný lis z 18. století a rádi by obnovili slavnost vinobraní.

Vinaři v Kudlovicích

Podle knihy Josefa Hubáčka Kulturně historická monografie Kudlovic a vlastivěda Napajedelska se první písemná zmínka o vinohradech v Kudlovicích objevila v roce 1466. V polovině 17. století dostali místní od Jana Rottala les v jižním svahu Paniháje, kde založili novou viniční trať. Hospodařilo na ní 31 majitelů. Zločiny spáchané na vinicích se tvrdě trestaly a hrozily i smrtí. Po třicetileté válce se podařilo obnovit asi 8,5 hektaru vinic. V roce 1869 už to bylo téměř 48 hektarů. Koncem 19. století se většina vinohradů změnila v pole a v roce 1900 bylo v Kudlovicích 26 hektarů vinic. Současní vinaři hospodaří na třech hektarech.

Vinařskou obcí totiž byly Kudlovice od nepaměti. Dokládá to i obecní pečeť s vyobrazeným kosířem a hroznem. Některé vinohrady se dědily, jiné vazby přerušila kolektivizace a později se k náročnému koníčku místní zase vraceli.

„Když jsme s bratrem skoro před padesáti lety začínali, museli jsme si k tomu sehnat literaturu, jezdit na přednášky,“ zavzpomínal jednaosmdesátiletý a dnes už bývalý vinař Zdeněk Chrástek.

„Nebyla dostupná taková technika ani technologie jako dnes. Všechno jsme dělali ručně, a když jsme stříkali, tak jedině modrou skalicí s vápnem,“ připomněl pěstitel, který před deseti lety své vinohrady předal dvěma vnukům.

Na zdejších svazích se ale révě dařilo vždycky. I přesto, že leží na nejsevernějším místě Slovácké vinařské podoblasti. Daleko od jižních svahů úrodného Mikulovska, Hodonínska i Polešovicka.

„Je to ale prověřené léty. Kdyby tady vinice nerodily a neměly dobrý výnos, naši předci by nic nesadili,“ poukázal Hruška.

První zmínku o vinohradu našli historici v roce 1466, kdy Kudlovice držel Jiřík ze Žeravic. Velkým podporovatelem byl podle badatele Josefa Hubáčka také Václav ze Žerotína, díky kterému mohli místní platit úrok vrchnosti až po sedmi letech.

Kudlovická Rulanda modrá

Zlom nastal o zhruba dvě stě let později, kdy majitel sousedního napajedelského panství, Jan Rottal, věnoval Kudlovickým velký les v části Paniháje. Když pak místo něj nasadili na jižním svahu révu, dali základ výjimečnému místu.

Právě tady totiž šlechtitelé o tři století později našli zachovalou odrůdu Rulandského modrého.

„V jednom období tato odrůda degradovala, měla dost slabé výnosy, napadaly ji virové nemoci. Teprve u nás se našlo několik keřů ve velmi dobrém a výnosném stavu. Šlechtitelé je naklonovali a od té doby jsou pro vinaře k dispozici elitní klony kudlovické odrůdy Rulandy modré,“ vysvětlil Hruška.

Na kudlovických svazích se ale daří i odrůdám Tramín, Müller Thurgau, Rulandské bílé nebo Ryzlink rýnský. Právě za poslední odrůdu dostal Stanislav Dočkal při nedávné výstavě vín ocenění za nejlepší víno vinaře z Kudlovic.

Jemu patří také první ze sedmnácti sklepů v místní Hubáčkově uličce, ve které pěstitelé pořádají každou první sobotu v červnu oblíbený Den otevřených sklepů.

„Zjistili jsme, že tuto akci asi děláme nejdéle na Moravě. Letos už bude jedenáctý ročník,“ upozornil Dočkal.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jakub Juřena u zlínského soudu.
Soud potrestal znalce za zkreslený posudek v případu smrtelné nehody

Sedm let od tragické nehody u obchodního domu Kaufland v Uherském Hradišti se v soudní síni znovu mluvilo o Jakubovi Juřenovi. Mladík z Březolup si ve vězení...  celý článek

Radovan Dalajka u Krajského soudu ve Zlíně.
Kauza firmy Morávia-Chem a obchody s nelegálním lihem se vrací k soudu

Zlínský krajský soud zrušil předchozí osvobozující rozsudky týkající se Radovana Dalajky, někdejšího šéfa Morávia-Chemu. V obnoveném řízení se bude znovu...  celý článek

Ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek ukazuje vytištěný...
Falešná listina vyděsila Marii Terezii, překvapilo ji kacířství na Valašsku

Valašsko bylo po staletí centrem evangelické víry, ukazuje kniha Dějiny protestantismu na Vsetínsku. Ke druhému náboženství se lidé začali veřejně hlásit po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.