Operace slepého střeva ve Vsetíně není totéž jako stejná operace v Uherském Hradišti. Vyplývá to z pečlivě střežených materiálů, které se MF DNES podařilo získat.
Zatímco nemocnici na Valašsku za takový zákrok zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna zhruba 22 700 korun, o šedesát kilometrů dál na Slovácku inkasovali o téměř pět tisíc více.
Rozdíly se týkají všech operací a zákroků a v konečném součtu se pak mohou roční příjmy nemocnic v jednom kraji lišit klidně o desítky milionů.
"Je to problém, na který pořád upozorňujeme, ale neumíme s ním nic moc udělat," prohlásil krajský náměstek za zdravotnictví Lubomír Nečas.
Rozdíl způsobuje takzvaná základní sazba. Tvoří ji zdravotní pojišťovny a zástupci kraje říkají, že ji nedokážou moc ovlivnit.
Pohybuje se od 21 tisíc do 41 tisíc korun. Nejvyšší platí pro státní fakultní nemocnice, nejnižší naopak pro menší, okresní. Když ji zdravotní pojišťovna vynásobí indexem dané operace, dostane sumu, kterou špitálu za zákrok posílá.
Zlín doplatil na špatné vedení
Pro Zlínský kraj to znamená, že nejvíce peněz, tedy 32 180 korun, určila pojišťovna nemocnici v Uherském Hradišti. Ta se dostala dokonce mezi dvacet nejlépe placených v republice a na nejvyšších místech byla jedinou krajskou mezi fakultními nemocnicemi.
Zbývající tři krajská zařízení spadla naopak do nejhůře placené dvacítky. Například Baťova nemocnice dosáhla pouze na 28 639 korun. Proč je stejná operace zlomené nohy ohodnocena v každém zařízení jinak, ale nikdo neumí přesvědčivě říct.
"Je to komplikovaný matematický výpočet, který se nedá jen tak vysvětlit," konstatoval nekonkrétně mluvčí VZP Oldřich Tichý.
| Nemocnice | 2012 | 2013 | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| Uherské Hradiště | 35 121 | 32 180 | - 2 941 |
| Valašské Meziříčí, a. s. | 30 356 | 29 952 | - 404 |
| Orthes Rožnov pod Radhoštěm, s. r. o. | 28 343 | 29 105 | + 662 |
| Zlín | 28 171 | 28 639 | + 468 |
| Kroměříž | 27 795 | 27 640 | - 155 |
| Atlas Zlín, a. s. | 27 713 | 27 184 | - 529 |
| Vsetín | 27 896 | 27 127 | - 769 |
Přitom nejde o zanedbatelné příjmy. Naopak. Peníze, které do nemocnic posílají zdravotní pojišťovny, jsou tím největším a nejdůležitějším příjmem, jaký mají.
Čím je vyšší, tím lépe se jim platí faktury, tím menší mají dluhy a tím dříve si dokážou našetřit na vlastní investice.
I díky tomu je třeba lépe placený hradišťský špitál schopný sám splácet čtyřistamilionový úvěr bance, za který postavil centrální chirurgický pavilon (více o něm čtěte zde).
A naopak Zlín se kvůli překvapivě nízké sazbě hůře dostává z obrovského zadlužení (více zde).
Přitom logicky by měl být zlínský špitál na opačné straně žebříčku. Už proto, že patří mezi deset největších zařízení v Česku a je srovnatelný s fakultními nemocnicemi. Navíc má jako jediný v kraji specializovaná centra, a tudíž provádí operace, na které jinde nemají vybavení ani odborníky.
Zlín špatně vykazoval péči
Jak se ale zdá, i v tomto případě může za problémy Baťovy nemocnice její špatné vedení. Když totiž před lety pojišťovna sazby poprvé tvořila, podívala se, jak nemocnice péči vykazují.
"A tam nastala chyba, protože Zlín nebyl schopný vykazovat všechny výkony, které dělal. Nemocnice neměla vnitřní informační systém a nebyl tlak na kontrolu," zdůraznil Nečas.
Všeobecná zdravotní pojišťovna jí právě kvůli tomu přidělila nižší sazbu než lépe fungující Uherskohradišťské nemocnici, která měla a pořád má operace a zákroky pod pečlivou kontrolou.
Na nedůsledný a neřízený systém tak zlínský špitál doplácel několik let, protože jednou dané sazby pojišťovna výrazně neměnila.
Změna může nastat až letos. Rozhodnutím ministerstva zdravotnictví totiž pojišťovna musela základní sazby sjednotit. Liší se jen tím, že každá operace má jiný koeficient obtížnosti.
Do zlínské nemocnice by tak navíc oproti loňsku mohlo přijít až o 200 milionů korun více.
Sloučí všechny nemocnice do jednoho holdingu?
Pomocné řešení, jak zadluženou Baťovu nemocnici vyvést z dluhů, nabízí i koncepce, kterou zpracoval tým odborníků. Mezi jinými třeba uznávaný diabetolog Jaroslav Rybka nebo bývalý ředitel olomoucké fakultní nemocnice Václav Rýznar.
Společně s krajským náměstkem Františkem Čubou navrhují, aby se všechny krajské nemocnice sloučily do jednoho holdingu.
"Vznikne tak velmi silný vyjednávací subjekt vůči zdravotním pojišťovnám i dodavatelům," píše se v návrhu, který má MF DNES k dispozici.
"Není to nic nového, podobně to funguje v Olomouckém, Ústeckém nebo Hradeckém kraji," vysvětlil Čuba. "Podstatné je, že pak budeme mít hloubkovou finanční kontrolu příjmů i výdajů," upozornil.
Společnost by kromě čtyř nemocnic řídila i nové obchodní oddělení, které by centrálně nakupovalo léky a materiál, nebo analytické středisko, které by se staralo o ekonomiku.
"V západní Evropě vůbec nezáleží na tom, jestli je nemocnice státní či soukromá. Musí poskytovat tu nejlepší péči a zároveň ekonomicky prosperovat. A toho chceme dosáhnout," doplnil Rybka.
Krajská rada by se materiálem měla zabývat v pondělí. Podle Nečase je v něm ale "řada nesmyslů" a hejtmanství už stejný záměr chystá.
Ještě do prázdnin by například měla být zvolena jednotná dozorčí rada nemocnic, složená nejen ze zdravotníků, ale i šesti politiků napříč krajským zastupitelstvem. Časem by měl fungovat společný nákup léků i jednotné řízení. "Jen to nechceme uspěchat," podotkl Nečas.
