Ředitelka pobočky Fondu ohrožených dětí Eliška Petruchová v kroměřížském

Ředitelka pobočky Fondu ohrožených dětí Eliška Petruchová v kroměřížském Klokánkovi. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Péčí o děti šetří státu miliony, i tak kroměřížský fond přijde o dotace

  • 1
Fond ohrožených dětí, který v Kroměříži provozuje Klokánka a síť terénních pracovníků, dostal od státu třikrát méně peněz. Sám mu přitom dokáže ušetřit miliony korun - jen loni díky jeho péči neskončilo v dětských domovech celkem 120 dětí, jejichž umístění v ústavech by stát přišlo několikanásobně dráž.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje, že o opuštěné děti se místo ústavů budou starat profesionální pěstouni a terénní pracovníci pomůžou přímo v rodinách. Tím chce zajistit, aby soudy děti z rodin neodebíraly. Jenže zdánlivě dobrý nápad je názornou ukázkou, jak nesystematicky a nelogicky české úřady postupují.

Tři příklady pomoci

Třicetiletá Daniela je rozvedená vysokoškolačka a máma tříletého kluka. V době, kdy jí diagnostikovali rakovinu, žila sama, bez podpory rodiny. Čekaly ji týdny v nemocnici. S pomocí Fondu dala rodinné vztahy do pořádku, a její syn tak měl zázemí vlastní rodiny.

Michaele bylo 18 let, když se jí narodila holčička. Matka ji nutila, aby dala dítě k adopci. Michaela odmítla, a tak ještě v porodnici dostala vzkaz "Domů se s dítětem nevracej". Klokánek jí v krizi nabídl ubytování, dostudovala a postavila se na vlastní nohy.

Dvaačtyřicetiletý Pavel přišel o práci, která živila sedmičlennou rodinu. Propadl se do dluhů, rodina neměla elektřinu, vodu a hrozilo, že skončí na ulici. Díky pomoci si našel novou práci, dojednal splátkové kalendáře a dává život do pořádku.

Jen tyto tři případy státu ušetřily náklady na 6 dětí v ústavech 2,6 milionu za rok.

Přesně takto totiž už 15 let funguje Fond ohrožených dětí, který provozuje Klokánka, zařízení pro ohrožené děti, a k tomu poskytuje terénní služby přímo v rodinách. Odborníci jej označují za vzor toho, jak by péče o ohrožené děti měla vypadat.

Ministerstvo ale Fondu pro rok 2012 drasticky seškrtalo peníze. Kroměřížská pobočka potřebuje ročně na provoz terénní pomoci v rodinách 2,5 milionu korun. Od státu letos dostane jen 794 tisíc, ještě loni to však bylo 2,7 milionu.

Fond přitom funguje jako nezisková organizace z darů sponzorů a z dotací. Naprosto zásadní ale jsou právě peníze, které mu dává stát. I proto vedoucí kroměřížské pobočky Eliška Petruchová tvrdí, že částka na rok 2012 je pro terénní služby téměř likvidační.

"Přitom v oblasti, kde působíme, neodebral soud v roce 2010 ani jediné dítě z rodiny, tím státu šetříme peníze," upozornila.

Stát háže zodpovědnost na kraj, ten se brání

Když MF DNES požádala ministerské úředníky o vysvětlení, odpověď zněla: Nějakou částku na rozdělení ještě máme. Jakou a pro koho, ale jasné není. "Dotační řízení je komplikovaný proces," sdělila Táňa Švrčková z ministerstva. A přesunula zodpovědnost na Zlínský kraj, který podle ní dává méně než jiné kraje. Letos rozdělí 8 milionů korun.

"Z daní přitom nemáme na tuto oblast ani korunu. Financování sociálních služeb je povinností státu," reagovala krajská radní pro sociální věci Taťána Nersesjan.

Případ Fondu ohrožených dětí jasně ukazuje, že stát šetří na nesprávném místě. Jedno dítě v dětském domově totiž znamená cenu zhruba 350 tisíc za rok, v kojeneckém ústavu je to asi 500 tisíc. Kroměřížský Fond jen loni pomohl v rodinách udržet 120 dětí. Za 15 let, kdy terénní pracovníci fungují, je takových dětí 15 080.

Zlínský kraj slíbil přidat na terénní služby Fondu ohrožených dětí 103 tisíc korun. Stále tak ale schází víc než 1,5 milionu korun.