Ve Slavičíně městský úřad od začátku pandemie loni na jaře zaplatil za nákupy respirátorů, roušek, dezinfekce, testů pro zaměstnance a další opatření proti koronaviru přes 100 tisíc korun. Starosta Tomáš Chmela doufal, že by se mohli dočkat příspěvku od státu.
„Stát nás v první vlně pandemie navnadil, že by samosprávám proplácel respirátory, dezinfekční prostředky a další věci. Nedal nám ale nic. A když člověk vidí, jak vyhazuje peníze oknem, byla by to minimálně slušnost a úcta k samosprávám,“ míní Chmela.
Testování ve městě zajišťuje částečně Charita, částečně sám úřad. I to stojí peníze.
Proto by i podle dalších starostů bylo dobře, kdyby stát městům a obcím přispíval minimálně 60 korunami na jeden antigenní test, jak je tomu u firem.
„Firmám stát přispívá, školám posílá testy, bylo by pěkné, kdyby na to obcím také přispíval,“ poznamenala starostka Otrokovic Hana Večerková.
Městský úřad už stála opatření 1,3 milionu korun. Patří mezi ně i plexisklové zástěny na úřadech či dávkovače dezinfekce. Města kupovala ochranné štíty, rukavice, také dezinfikovala veřejná prostranství či zastávky, distribuovala ochranné prostředky jiným organizacím. A testování také často leží jen na nich.
Testy úředníků zatěžují rozpočty o statisíce
„Určitě by bylo spravedlivé, kdyby nám stát na testování přispíval. Pokud to nařizuje úřadům i firmám, a těm podporu poskytuje, nerozumím tomu, proč jsou z toho úřady vyňaty,“ podivil se vsetínský starosta Jiří Růžička.
Město už opatření stála téměř milion korun, z toho testy čtvrt milionu. Představitelé územních samospráv už vyzvali dopisem premiéra Andreje Babiše, aby úřady nebyly vyjmuty ze systému příspěvků na povinné testování.
„Územní samosprávy odvádí platby zdravotního pojištění za své zaměstnance stejně jako zaměstnavatelé v podnikatelské sféře,“ upozornil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.
V dopise se mimo jiné uvádí, že testování bude zřejmě nutné delší dobu.
„Ve sdělovacích prostředcích jsme rovněž zaznamenali zprávy, že antigenní testy nejsou dostatečně spolehlivé. Obáváme se toho, aby představitelé obcí v budoucnu nebyli osočeni, že neefektivně vynakládali veřejné prostředky, které by měli šetřit,“ uvádí se v dopise.
Musíme platit podivné opatření, míní starosta
S tím souhlasí řada starostů ve Zlínském kraji. „Stát vydá podivné opatření a my to musíme platit ze svého rozpočtu. Rozpočet už jsme letos museli kvůli testování navyšovat o 200 tisíc korun. To nám vydrží zhruba do půlky května, pak to budeme muset řešit znovu,“ upozornil starosta Holešova Rudolf Seifert.
„Každá koruna, která nám přiteče do rozpočtu, bude dobrá,“ ujistil.
Holešov stojí jeden test více než 130 korun, celkem už vydal na bezpečnostní opatření necelého půl milionu korun. Samosprávy navíc očekávají, že jim během letošního roku budou výrazněji klesat daňové příjmy, kvůli čemuž už někde krátili investice.
Bystřici pod Hostýnem dosud nákupy spojené s koronavirem stály téměř milion. Jen za testy vydala zhruba 130 tisíc korun.
„Byli bychom rádi za cokoli, za každý příspěvek, předpokládáme ale, že nám stát nic nedá,“ zmínil starosta Bystřice pod Hostýnem Zdeněk Pánek.
„Řekne, že nám přispívá na výkon státní správy. Ale to nestačí. A i kdyby nám přispěl, náklady to nepokryje,“dodal.
Stát radnicím přispívat nehodlá
Ve Zlíně stála všechna opatření skoro sedm milionů korun a letos tam počítají s poklesem daňových příjmů kolem 100 milionů korun. A do toho plánují velké investice.
„Tuto situaci nikdo nezavinil. Chápu stanovisko samospráv, také bychom uvítali příspěvek od státu, ale teď je nejdříve ze všeho potřeba oživit ekonomiku. Pak budou mít příjmy taky města a obce,“ prohlásil zlínský primátor Jiří Korec.
A jak se k tomu staví stát? Samosprávám na testy přispívat nehodlá.
„Ministerstvo financí ani vláda v tuto chvíli o kompenzování výdajů souvisejících s testováním úředníků samospráv neuvažují, a to zejména s ohledem na potřebu alespoň částečné finanční spoluúčasti samospráv v boji s pandemií,“ konstatovala Anna Vasko z oddělení komunikace s médii ministerstva financí.
