„Je vlastně pokračovatelem proslulé tradice. Olomoučtí biskupové měli i dříve v minulosti právo razit mince. Dodnes má tradice mincovnictví v Kroměříži velký zvuk i v zahraničí,“ připomněl zakladatel a předseda představenstva Pražské mincovny Pavel Trtík.
Stříbrné pamětní medaile s vyobrazeným Janem Sarkanderem budou vzácné a neprodejné. Mincovna jich vyrobí jen sto a arcibiskupství je bude používat například jako dary pro významné návštěvy. I běžní zájemci a věřící ale budou mít možnost tuto jedinečnou památku získat.
„Pro veřejnost bude určena medaile menšího provedení z obecného kovu. Jako poděkování ji mohou získat ti, kdo přispějí na opravu Sarkanderovy kaple v Olomouci,“ vysvětlil Graubner.
Věřící, zejména na Moravě, kde kněz působil, si letos připomínají hned tři výročí: 17. března uplynulo 400 let od jeho smrti, 6. května 160 let od slavnostního vyhlášení jeho blahořečení a 21. května pak 25 let od svatořečení.
Osudově je s Janem Sarkanderem spojený i Holešov, který byl jeho posledním působištěm a kde na začátku prázdnin otevřeli pamětní síň v oratoři kostela svaté Anny. Kromě jiného ukazuje i vzácný relikviář s úlomkem kosti kněze i s tisky, které se jeho smrtí zabývaly bezprostředně po ní, tedy v roce 1620.
„Byla to doba třicetileté války a sporů mezi katolíky a protestanty. Svatý Jan po návratu z pouti k Panně Marii Čenstochovské upadl do podezření, které se neprokázalo – totiž že to byl on, kdo na Moravu pozval polská vojska pustošící především panství evangelických šlechticů,“ přiblížil pomocný biskup Antonín Basler.
„Právě Holešov byl ale Janovou zásluhou před vydrancováním zachráněný. Ačkoli se mu podařilo včas uprchnout a skrývat se, byl nakonec zajat a na následky trojího mučení pak v Olomouci zemřel,“ doplnil.
Návrh pamětní mince vznikal v uplynulých měsících v dílně rytce a medailéra Tomáše Lamače v Jablonci nad Nisou. Zkušený rytec si sháněl informace a viděl mnoho portrétů Jana Sarkandera, rytin, obrazů i fresek. Rubová strana mince je inspirovaná kruhovým reliéfem ze Sarkanderovy kaple v Olomouci.
„Pak jsem vytvořil několik skic, ze kterých jsme vybírali tu, která nejlépe vystihovala, co jsme chtěli říct. Že Jan Sarkander byl mučedník a ochránce zpovědního tajemství,“ vysvětlil Lamač. „A také že měl hlubokou nezlomnou víru, která obstála i při krutém mučení.“
Ve Vsetíně vznikají pamětní mince osm let
Nová pamětní mince může obohatit už tak vzácnou numismatickou sbírku na Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Její součástí jsou nejen vzácné evropské ražby od 15. do 20. století, ale především připomíná historii biskupské mincovny.
Její základy položil roku 1608 v Kroměříži kardinál František z Dietrichštejna na základě privilegia uděleného císařem Rudolfem II. s odkazy na starobylá středověká privilegia. Největší věhlas získaly kroměřížské mince za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který také nechal v roce 1665 postavit budovu biskupské mincovny. Mince se zde razily dalších sto let.
„Z dnešního pohledu to byla taková národní banka,“ poukázal Trtík.
Ve vsetínské razírně se pamětní mince vyrábějí osm let. Přestože v Česku neexistuje žádný obor, který by se zabýval mincovnictvím, dokážou zaměstnanci vyrobit medaili od začátku až do konce včetně počítačového modelování, CNC obrábění razidel, ryteckých úprav, ručního leštění a pískování i samotného ručního ražení.
Razili například medaile k připomínce Karla IV., praotce Čecha, knížete Václava nebo Anežky České.
„V uplynulých měsících nám koronavirus trochu zkomplikoval výrobu, protože jsme neměli materiál k výrobě. Zlato se rafinuje ve Švýcarsku, kde měli ale asi dva měsíce karanténu,“ vysvětlil Trtík.
I z toho důvodu je o zlato mezi investory v těchto dnech nebývalý zájem a jeho cena trhá rekordy.
Loni vsetínská mincovna vyrazila stříbrnou medaili s podobiznou Anežky České:
1. června 2019 |
