Když loni na začátku prosince předával kastelán kroměřížského zámku Martin Krčma zástupcům arcibiskupství klíč od Mincovny a Knížecího domu (psali jsme zde), odhadovali odborníci, že samotný zámek a Podzámecká zahrada mohou následovat během léta. Jak se ale ukázalo, byla to optimistická předpověď.
Dohodnout podmínky, za nichž církev zámek převezme a zároveň jej předá do dlouhodobé správy Národního památkového ústavu, trvalo celý rok.
Teprve teď jsou hotové potřebné smlouvy a schyluje se k faktickému předání.
„Dokument, který vznikl, je kompromis. Protože jde o tak rozsáhlý areál a majetek, museli jsme projednat celou řadu detailů,“ uvedl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. V souhrnu jde o zhruba 40 různých staveb, zámkem počínaje a altány či mostky v Podzámecké zahradě konče.
Návrhy smluv tak několikrát putovaly od církve k památkářům a zase zpět, kromě toho také v průběhu podléhaly dozoru úřadů, i to se na délce jednání podepsalo. „Schvalovací procesy nelze urychlit,“ podotkl Gračka.
Říct k nim měli co na ministerstvech kultury, pro místní rozvoj i financí. Nyní ale smlouvy přece jen zamířily ke konečnému schválení. „Odeslali jsme je před několika málo dny,“ potvrdila Simona Juračková z Národního památkového ústavu.
Turista změnu majitele nepozná
Kdy může celý proces skončit, ještě není možné odhadnout. Protože ale jde o verzi, s níž souhlasí obě strany, nečekají se další průtahy. Leden příštího roku je tak poměrně reálný. „Žádná lhůta tady ale stanovená není,“ upozornila Juračková.
Znění smluv zůstává neveřejné, základním bodem je však dohoda o tom, že památkáři nebudou církvi platit nájemné ze zámeckých objektů a církev zase nebude platit za jejich správu. Provoz, včetně třeba cen vstupného, zůstane v režii památkářů. Pokud bude nutná rekonstrukce, postará se o ni majitel budov, tedy církev, která pak bude hledat i možnosti dotací.
K velkému třesku okamžikem předání nedojde, týmy muzejníků, památkářů a zástupců arcibiskupství spolupracují už měsíce. Arcibiskupství převzalo od památkářů některé plány investic na nejbližších pět let a rozpracovává je.
„Zřejmě největší z nich bude restaurátorský zásah do Sněmovního sálu,“ prozradil kastelán zámku Martin Krčma.
Podstatné je, že návštěvníci nemají změnu majitele nijak pocítit. Na jaře se tak znovu otevřou prohlídkové okruhy, v platnosti zůstává i kalendář už naplánovaných akcí či výstav.
„Pokud se něco změní, tak jen k lepšímu. Třeba na jaře otevřeme zcela nový Kabinet kreseb,“ naznačil kastelán.
Také vedení města čekalo na partnera k jednání. „Některé stěžejní akce, jako jsou třeba koncerty festivalu Hudba v zámku a zahradách, potřebujeme organizačně řešit dlouho dopředu a to byl v tom mezidobí problém,“ řekl starosta města Jaroslav Němec.
Samotné předání památky předchází dlouhá inventura, v případě Mincovny a Knížecího domu se příprava počítala na týdny.
Budoucnost Květné zahrady je sporná
Předávat se bude samotná budova, sbírky uvnitř, které čítají zhruba 17 tisíc předmětů, církvi nikdy nepřestaly patřit, ačkoliv s nimi reálně nakládat nemohla. Dnes je spravuje Arcidiecézní muzeum, které je součástí Muzea umění Olomouc.
Sporná zatím zůstává budoucnost Květné zahrady. Stát totiž rozhodl, že vrátí zámek a Podzámeckou zahradu, která k němu těsně přiléhá. Mimořádně cennou Květnou zahradu si nechá.
Argumentem je mnohamilionová částka, kterou tady stát proinvestoval před dvěma lety (více zde). Za evropské peníze se zahrada vrátila do podoby z druhé poloviny 17. století, znovu tady ožily Králičí kopec, voliéra i rybníky. Prostor se navíc rozšířil o část, jež dlouhá desetiletí zůstávala zavřená.
Jenomže mimo to v zahradě vyrostl i velký moderní skleník, který tvoří zázemí zdejším zahradníkům. A právě nová stavba oficiálně brání vydání. Arcibiskupství dlouho zvažovalo, jestli jít do soudního sporu.
„Velmi pravděpodobně to uděláme. Květná zahrada k zámku vždy patřila stejně jako Podzámecká a rozhodnutí rozdělit je nás překvapilo,“ podotkl Gračka.
Obě zahrady jsou spolu se zámkem také zapsané na seznamu památek UNESCO, i tady tvoří komplex.
