Třicetiletý Karel Pospíšilík ze Zlína má švestkový sad na Vsetínsku. Do nákupu stromů před několika lety investoval tisíce korun. Na slivovici z vlastních švestek si ale musí počkat, nebyla totiž žádná úroda.
"Švestky se neurodily skoro žádné. Chtěl jsem koupit od někoho jiného, protože slivovici si nechávám vypálit každý rok. Od nikoho jsem ale nesehnal," povzdechl si Pospíšilík.
Proto musel přistoupit k jinému řešení, které se mu ze začátku zdálo lišácké. "Koupil jsem dvě velké bečky švestek z Polska, kilo bylo za osm korun," vzpomíná.
Pálení slivoviceKe Zlínskému kraji patří pálení slivovice od nepaměti. Loni v květnu bylo dokonce otevřené unikátní Muzeum pálenic ve Vlčnově, kde je deseticentimetrová pálenice, která je nejmenší na světě, nebo destilační souprava, která se vejde do obyčejné tašky. |
Polské švestky? To byla chyba
Zpětně to ale hodnotí jako velkou chybu. "Nikomu bych to nedoporučil. Nevím co, ale něco tomu chybí, ta slivovice je prostě divná. Nevím, kdo to teď bude pít, nejraději bych ji vylil."
Po podobném řešení ale sáhlo zřejmě mnohem víc lidí. Dobrou úrodu švestek totiž neměl skoro nikdo. Poznali to i v pálenicích.
"Kvalita kvasu byla tuto sezonu mnohem nižší, než bývá zvykem. Špatně to teklo, také chuť tím byla ovlivněná. Lidé sháněli švestky z Polska nebo Rumunska," upozornil například Karel Šabršula, páleničář z Uherského Brodu.
Také do pálenice v Přílepech na Kroměřížsku vozili lidé často nekvalitní kvas. "To rozhodně nedoporučuji, slivovice z takových švestek nemá ani vůni ani chuť. Zákazníků jsem se neptal, odkud kvas mají, ale poznat to jde," varuje majitel pálenice Jiří Zrník.
Neúroda zkrátila pálenicím sezonu
Malá úroda sezonu slivovice razantně zkrátila. "Běžně jsme začínali pálit na začátku října a končili v lednu, teď jsme začali až koncem října a po Vánocích už nebylo co pálit," konstatoval Šabršula.
Zřejmě jedinou pálenicí v kraji, která je ještě v provozu, je právě ta přílepská. "Pořád pálíme, i když ne každý den. Je to třeba jednou za týden," nastínil Zrník.
"Jiné roky končíváme na konci března, teď budeme rádi, když to dotáhneme do konce února." Čím to je, že právě přílepská pálenice je stále v provozu? "Držíme to díky tomu, že máme kotle na plyn. Roztopit je tolik nestojí," vysvětlil Zrník.
Zdražovat se nebude
Zdražení kvůli neúrodě ale nejspíš nehrozí. "Cenu za službu vypálení zvyšovat nebudeme. Možná půjde nahoru to, co se pálí načerno. Řekl bych tak na pět až sedm procent," odhaduje přílepský páleničář.
Malý nárůst cen má ještě jednu příčinu. Vysoký počet pálenic. "Dřív bývaly v našem okolí tři pálenice, teď je jich na patnácti kilometrech sedm," uvedl před časem valašskomeziříčský páleničář Jiří Bublík.
"Když je dobrý rok, všichni jsou spokojení. Když je ale ovoce málo, to jde poznat mnohem víc," podotýká muž, který se pálení věnuje už čtyřicet let.
Nářky na počasí a nevyvedenou sezonu slýchají lidé od zemědělců často. Jenže loňský rok byl nepříznivý opravdu mimořádně. "Možná někdy v dvaasedmdesátém to bylo horší," zapátral v paměti Bublík.
Rok předtím ale byla sezona švestek vynikající. "To jsme dělali čtyřiadvacet hodin denně, v pět jsme kotle vypnuli a v šest jsme je znovu roztápěli. Snad bude následující sezona taky taková," zadoufal Zrník.