Pokutu chce nemocnici vyměřit Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který případ řeší. Nadměrné ozařování při radioterapii naštěstí pacientům nezpůsobilo žádné další zdravotní komplikace.
I proto si vedení nemocnice myslí, že nešlo o tak závažný prohřešek. A podalo námitky proti tomu, že by za to mohla dostat pokutu.
"Toto záření neprochází do hloubky. Jeho síla je malá," prohlásil opakovaně primář onkologie Milan Kohoutek. "Proto to nemělo klinický dopad na pacienty," dodal. Na případ upozornila loni v květnu MF DNES (o případu čtěte zde).
Tehdy už prohřešek s přezařováním pacientů řešil Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Z jeho vyjádření vyplývá, že rentgenový ozařovač aplikoval některým pacientům dávky vyšší o 10 až 20 procent, výjimečně až o 43 procent. Běžná tolerance přitom je pouhých 5 procent.
Podle odborníků by sice vážné důsledky mohly způsobit pouze dvojnásobné až trojnásobné hodnoty ozařování, i tak jde ale o velmi vážný prohřešek.
"S vyšší dávkou se vždy zvyšuje pravděpodobnost pozdních účinků záření," uvedla Ivana Zachariášová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Mezi ozařovanými byli především lidé s nenádorovými onemocněními, jako jsou třeba záněty kloubů, ale také pacienti, kteří trpěli rakovinou kůže.
Nemocnice se snažila chybu utajit
Přezařování nebyl jediný prohřešek zlínského špitálu. Další chybu - a možná ještě větší - udělal v tom, že se snažil celou událost ututlat. "Nechlubili jsme se tím," přiznal Kohoutek.
"Nejde o to, že by ublížili pacientům, ale že nám tuto událost nenahlásili, což je jejich povinnost," shrnula předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Právě ona bude o námitkách nemocnice rozhodovat, a to přibližně do čtrnácti dnů. Podle informací MF DNES je velmi pravděpodobně zamítne. Potom by úřad s nemocnicí zahájil správní řízení, na jehož konci by jí mohl uložit pokutu až 10 milionů korun. Nejvyšší možnou sankci ale téměř jistě nevyužije.
I menší suma ale může předluženou zlínskou nemocnici hodně potrápit. Její ředitel Bohuslav Škubal včera potvrdil, že odeslal námitky proti pokutě. Co přesně je jejich obsahem, nechtěl prozradit. "Zatím je to ve stádiu šetření. Až bude ukončeno, tak se k tomu vyjádřím podrobněji," uvedl Škubal.
Řízení o pokutě bude podle Zachariášové trvat několik týdnů. O výši sankce nechtěla spekulovat.
Chybu způsobilo špatné nastavení přístroje
Podle Kohoutka chyba vznikla špatným nastavením přístroje a na svědomí ji má bývalý radiofyzik onkologie Jindřich Žaludek. Ten na přezařování pacientů upozornil úřad pro jadernou bezpečnost. Svoji vinu odmítá. Z onkologie už dostal výpověď.
"Nechtěli problém s nadměrným ozařováním řešit. Když jsem na něho upozorňoval, dostal jsem výpověď," komentoval to Žaludek.
Nemocnice musí rentgenový ozařovač Gulmay, který tehdy patřil k vůbec nejmodernějším v České republice, pravidelně kontrolovat každý měsíc. Důkladněji potom každý rok. Na chybu ale přesto nemohla dlouho přijít. Odhalila ji až při jedné z dalších zkoušek po třech letech v roce 2008. A pak si navíc vše nechala pro sebe.
"Zlínská nemocnice nás neinformovala neprodleně ani při pravidelných inspekcích," upřesnila Zachariášová. Státní úřad pro jadernou bezpečnost také zjistil, že nemocnice špatně určila počátek chybného ozařování. Podle něho se to dělo už od roku 2002. Zlínská nemocnice přitom uváděla, že až od následujícího roku.
Lékaři přezářené pacienty sleduje
Baťova krajská nemocnice své onkologické pacienty, které přezářila, sleduje. Žádné klinické následky se u nich neprojevují. "Nemají žádný důvod se znepokojovat, dopady by se u onkologických pacientů projevily do tří let a u žádného z nich tomu tak nebylo," zdůraznil Kohoutek.
Případem se na popud bývalého radiofyzika Žaludka zabývala už také zlínská policie. Řešila jak oprávněnost jeho vyhazovu z práce, tak i špatné ozařování pacientů na onkologii. Závěry obou vyšetřování jsou stejné. "Nestal se žádný přestupek ani trestný čin," řekla mluvčí zlínské policie Jana Bartíková.
