Nemohou sloužit jako hlavní důkaz, ale jen jako pomocný. Pachové stopy, které dokážou, že vrah byl na místě činu, samy o sobě nic nezmůžou. Pouze s dalšími nepřímými důkazy, pokud schází přímý, mohou dostat pachatele za mříže.
MF DNES přinesla výčet několika případů ze Zlínského kraje, kde sehrály svoji roli.
1. Vražda podnikatele Nevařila
Nejčerstvější je případ vraždy otrokovického podnikatele Pavla Nevařila, který byl v roce 2005 ubodán k smrti v bytě v Otrokovicích. Policejní tým Tempus, který se specializuje na nevyřešené případy, loni zadržel Martina Bódiše. Soud ho poslal na základě nepřímých důkazů dvakrát za mříže na 14 let.
Vrchní soud oba verdikty zrušil. Zlínský soud i proto před nedávnem překvapivě rozhodl jinak: zprostil Bódiše viny (zatím nepravomocně), a musel ho tedy i propustit z vazby (čtěte zde).
„Tehdy vyšetřovatelé nezajistili na místě činu pachové stopy, což byla podle mě zásadní chyba. To by byl jasný důkaz, který nám nyní chybí,“ prohlásil po rozsudku soudce Jiří Dufek.
S tím ale policie ani žalobce nesouhlasí. Podle státního zástupce Martina Malůše by ani pachové stopy z místa činu na důkazní situaci nic nezměnily, protože Bódiš Nevařila jako jeho bodyguard pomáhal stěhovat do nového bytu. „Pachové stopy by nic neřešily. Bódiš nepopíral, že v bytě byl,“ míní Malůš.
„Kdyby byly pachové stopy odebrány z oděvu zavražděného a z povlečení, tak by to důkazní situaci mohlo změnit,“ stojí si za svým Dufek. Nevařilovo tělo plné bodných ran leželo v posteli. Kriminalističtí technici na něm našli mikrovlákna, která zřejmě pocházela z oblečení Bódiše. Jistotu však neměli.
„Když vyšlo najevo, že jsou tam mikrostopy, tak obžalovaný Bódiš začal tvrdit, že v posteli při stěhování ležel. Bylo to účelové tvrzení. Ale i proto by pachové stopy nic neřešily,“ myslí si Martin Baláž z Tempusu.
2. Usvědčení Maslákova gangu
Klasičtější roli, tedy že pomohly usvědčit pachatele, sehrály pachové stopy v případu slovenského gangu vyděračů Miroslava Masláka (o případu jsme psali zde). Ten se nerozpakoval se svými lidmi střílet na domy a zapalovat auta, za což si u zlínského soudu vysloužil deset let vězení a trest si už odpykává na Slovensku.
„Pachové stopy sehrály při usvědčení pachatelů důležitou roli,“ potvrdil žalobce Roman Kafka, který měl případ na starost. „Pomohly určit postavení střelců, kteří stříleli na domy v Zádveřicích a Hošťálkové. Našly se i na předmětech použitých při útocích a v telefonní budce, odkud vyděrači volali,“ vyjmenoval žalobce.
Maslák svoji vinu od začátku popíral, případně tvrdil, že jen vymáhal dluhy.
3. Střelba ze samopalu na Velehradě
Ladislav Kuta byl třikrát odsouzený ke 14 letům vězení (více zde) za to, že měl střílet na velehradském parkovišti na podnikatele Karla Svobodu. Když Svoboda přijel na parkoviště autem, někdo otevřel dveře a vystřelil na něho ze samopalu. Se štěstím přežil. Na policii tvrdil, že Kutu poznal. Při rekognici na policii ale označil jiného člověka.
A pachové stopy? Ty Kutovy se na autě skutečně objevily. On ale od začátku tvrdil, že na Velehradě nikdy nebyl. I když se tento rozpor nepodařilo odstranit, byl v roce 2010 napočtvrté zproštěn obžaloby.
„Soud nepovažuje jeho výpověď za natolik hodnověrnou, aby na jejím základě odsoudil člověka. A žádný jiný přímý důkaz není,“ řekla tehdy zlínská soudkyně Iveta Šperlichová. Fakt, že policejní pes na místě našel Kutovy pachové stopy, považovala pouze za indicii, že čin spáchat mohl, nikoliv za přímý důkaz.
4. Mladíci zavraždili důchodce
O tom, že pachové stopy za příznivých podmínek vydrží i několik dní, svědčí případ vraždy sedmasedmdesátiletého důchodce ze Slopného. S rozbitou hlavou ho doma našli příbuzní, kteří si mysleli, že upadl a zabil se. A tak místo uklidili.
Pitva pak ukázala, že šlo o vraždu. Policistům se i po několika dnech podařilo zajistit na místě řadu pachových stop, jež přispěly k usvědčení Maroše Straňáka a Davida Šimona, kteří si odsedí ve vězení 24,5 a 20,5 roku (více zde).
