Aplikace pachových ohradníků u Velkého Beranova na Vysočině.

Aplikace pachových ohradníků u Velkého Beranova na Vysočině. | foto: Anna Vavríková, MF DNES

Pachové ohradníky fungují, střetů aut se zvířaty výrazně ubylo

  • 1
Pachové ohradníky kolem silnic se osvědčily, v některých místech klesl počet nehod se zvěří až o sto procent. Ve Zlínském kraji proto bude takto chráněných míst přibývat.

Hlavní trasa mezi Lípou a Vizovicemi, úsek Zádveřice - Luhačovice a téměř celá silnice z Otrokovic do Hulína patří k nejproblémovějším úsekům ve Zlínském kraji.

Častěji než jinde tady totiž dochází k dopravním nehodám se zvěří. Potkat srnu na vozovce je ale možné prakticky kdekoliv, včetně dálnice D1. Alespoň částečné řešení ale nabízejí pachové ohradníky.

„Posledních pět let ukázalo, že při použití pachových ohradníků riziko zásadně klesá,“ uvedl krajský koordinátor BESIP Zdeněk Patík.

V průměru jde sice o 70 procent, výjimkou ale není ani stoprocentní úspěšnost. Namátkou na úseku Želechovice - Příluky na okraji Zlína evidovala policie před instalací pachových zábran 38 nehod se zvěří, od roku 2014 tam nedošlo ani k jediné. Mezi Tlumačovem a Záhlinicemi se jejich počet snížil z 39 na 11.

Pěna obsahuje směs spáleniště, predátorů a člověka

Ještě v roce 2013 docházelo ve Zlínském kraji přibližně ke čtyřem tisícům střetů zvěře s vozidly za rok, z nich 457 nehod mělo závažné následky.

Chráněné úseky mají zůstat bezpečné dál, navíc jich přibude. Kraj nyní uvolnil 150 tisíc korun na další várku ohradníků. Jejich podstatou je ekologicky odbouratelná pěna, která se nanáší na dřevěné kolíky, případně na stromy.

Pěna obsahuje směs pachů spáleniště, predátorů a člověka, která zvíře upozorní na nebezpečí a zvýší jeho ostražitost. Repelent vydrží zhruba dva tři měsíce, pak je nutné jej doplnit. Důležité to je především na jaře a na podzim.

„Peníze dáme mysliveckým sdružením, které o to požádají. Některá si však ohradníky kupují sami, takže jsou i mimo sledované úseky,“ popsal krajský radní odpovědný za životní prostředí Ivan Mařák.

Řada nehod se vůbec nedostane do policejních statistik

Poprvé se pachové ohradníky ve Zlínském kraji vyzkoušely v roce 2011 a zabraly především u srnčí zvěře, která je zde nejpočetnějším druhem. Navíc migruje, a proto se častěji dostává na silnice.

Samospásné ale ohradníky nejsou. „Přece jen to není zeď, zvěř se chová pudově, a pokud chce, pachovou bariéru projde,“ potvrdil šéf mysliveckého sdružení Horní Roveň - Přílepy Vladimír Sedláček.

Proto ve svém revíru také čistí okolí silnic od náletových dřevin - aby řidič zvíře zahlédl včas. Podle jeho zkušeností srážek se zvěří ubylo i přesto, že se řada z nich vůbec nedostane do policejních statistik, z nichž vychází hodnocení účinnosti. Pokud si totiž řidič nepoškodí auto, nehodu ani nehlásí a odjede od ní.

„Ohradníky pomáhají, ale ohleduplnost a pozornost řidičů je nezbytná,“ dodal Sedláček.

Méně účinné jsou především u rychlostních silnic a dálnice, kde jediné bezpečné řešení zajistí oboustranný plot a přechody pro zvěř. To ale není reálné vybudovat, a proto se musí vystačit se sečením trávy kolem silnic a ohradníky.