Jestli bude v létě co sbírat, rozhodnou nejbližší dny. (Ilustrační snímek)

Jestli bude v létě co sbírat, rozhodnou nejbližší dny. (Ilustrační snímek) | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Ovocné sady a vinice ohrožuje mráz. Úrodu může zničit druhý rok v řadě

  • 2
Návrat zimního počasí s nočními mrazy negativně zasáhne ovocnáře a vinaře v kraji. Na sčítání škod je ještě brzy, předpověď je ale víc než špatná. Už loni přitom hlásili až dvoutřetinové ztráty.

Nejníž se mají teploty ve Zlínském kraji dostat v noci na pátek, chladné počasí ale potrvá minimálně do konce měsíce. A pokud se předpověď meteorologů vyplní, budou mít ovocnáři zaděláno na další mizernou sezonu. Jak se současný výkyv počasí promítne do cen ovoce, slivovice či vína, se zatím ještě odhadnout nedá. Stejně jako škody.

„Je toho hodně, co ovlivní následky. Záleží na tom, jak dlouho mráz potrvá, jaká bude vlhkost, pohyb vzduchu, jestli bude zataženo,“ vyjmenoval výrobní ředitel společnosti Rudolf Jelínek Jiří Koňařík.

Nebezpečná je kombinace jasné oblohy, suchého vzduchu a mrazu. Zkáza se přitom nepočítá na dny, ale na hodiny, stačí „pouze“ minus tři stupně Celsia jednu celou noc.

Například loni ukazovala meteostanice v sadech vizovické likérky sedm nocí v řadě minusové teploty, a když se konečně oteplilo, zbyla pouhá třetina úrody. Z běžně sbíraných 500 tun ovoce loni sklidili 200 tun.

Aktuálně jsou nejvíce ohrožené peckoviny jako třešně, švestky a meruňky, jabloně jsou o něco odolnější. Na největší ploše v kraji rostou u Suché Loze, kde má firma italského majitele Bissolo Gabriele plantáže na 133 hektarech. „Zatím se drží, ale pokud bude mráz trvat déle, dojde k zámrazu i u nich,“ obává se Pavel Drga ze zmíněné společnosti.

Ovocnáři v kraji nepropadají panice. Zatím nemohou dělat nic než čekat. Ochranu proti mrazu skýtají třeba zapálené ohně v sadech, což je praxe dnes už téměř nepoužívaná. Nešlo ani tak o přímé teplo z ohně, cenný byl dým, který pokryl prachem maličké plody a tím je izoloval před chladem. Na podobném principu funguje i vodní mlha.

„Uvažujeme o ní. Pokud mrazy přijdou, může nám pomoct,“ poznamenal Aleš Zahradník z Ovocné školky Litenčice. Mlžná clona na sebe také naváže prachové částice, obalí rodící se plody a vytvoří na nich ledovou krustu, která udrží teplotu. I to stačí.

Pálenice loni zpracovaly třetinu obvyklého množství kvasu

Zatím ale všichni doufají v loňský vývoj situace. Tehdy mrzlo třeba v Litenčicích v nadmořské výšce 320 metrů, ale na stráně nad městysem už mráz nedosáhl. Rozhodující byl rozdíl 100 výškových metrů.

Stromky ve školce mráz nepoškodí. Jsou mladé, nanejvýš tříleté, a v této fázi jde o to, aby rostly, ne rodily. Dřevu mráz nevadí, a i kdyby opadly listy, mají stromy zásobní pupeny, ze kterých vyraší nové.

Hůř jsou na tom rostliny révy vinné, které loni mráz zasáhl už hodně rozkvetlé. Pokud se takové počasí v krátké době zopakuje, keře to oslabí. „Nezbývá než doufat, že se meteorologové mýlí a mráz nebude tak silný,“ reagoval Zdeněk Habrovanský ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích. Vinice má na 16 hektarech a loni mu zbyla sotva pětina úrody. I když výsledné víno bylo mimořádně kvalitní, bylo ho málo. Cenu ale nezvedl.

„A ani letos nebudu zdražovat, myslím, že to nebude mít vliv,“ uvažoval Habrovanský.

Loňská neúroda byla znát i v pálenicích, například Zlínská pálenica u Navrátilů zpracovala zhruba jen třetinu obvyklého množství kvasu. Běžně za rok vypálí 200 kotlů, loni jich bylo jen 70.

K experimentům podle hesla „vypálit se dá všechno“ ale neúroda nevedla. „Lidé se drželi klasiky, trnek, jablek a hrušek. Ono se dobře ví, že z jahod dobrá slivovice není,“ potvrdil majitel pálenice Radek Navrátil.