Situaci, která tady už delší dobu nebyla dobrá, zhoršilo ještě více to, když se silničáři před třemi lety pustili do výstavby druhé poloviny dálničního obchvatu Otrokovic. Dešťová voda se dostávala při lijácích třemi propustky přes těleso dálnice a hrnula se na zástavbu.
Obchvat už je prakticky hotový. A na konci srpna se rozběhly také práce na úpravách okolních pozemků, díky čemuž budou Kvítkovice před velkou vodou definitivně ochráněné.
„Obyvatelé Kvítkovic se konečně nebudou muset v případě každého přívalového deště obávat o své domovy,“ zmínila otrokovická starostka Hana Večerková. „Vybudováním těchto opatření nebude docházet k opětovným škodám na majetku našich občanů ani města Otrokovice.“
Město loni poslalo ministrům zemědělství a dopravy dopis, pod který se podepsalo přes sto obyvatel Kvítkovic. Požadovalo v něm urychlené budování terénních úprav. I to možná pomohlo. „Jsme rádi, že se s pracemi v srpnu začalo,“ poznamenal předseda místní části Kvítkovice Radek Štěrba. „Podle mého názoru ale později, než se mělo.“
Tamní lidé se jako on domnívají, že se pozemkové úpravy mohly provést ještě před výstavbou dálničního obchvatu, případně souběžně s ní, aby se potížím s vodou zamezilo dříve. Silničáři však tvrdí, že podobná opatření následují vždy až po dostavbě silnice.
„Obvykle se dělají potom,“ tvrdí šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Karel Chudárek. „Při výstavbě většinou vzniknou jiné problémy a může se toho ještě hodně změnit. Teprve pak na to navazují pozemkové úpravy. Nevím o případu, že by se dělaly před výstavbou dálnice,“ doplnil. „Měl bych to tak brát, ale nedává to logiku. Selský rozum mi říká, že by se pozemkové úpravy měly dělat před takovými stavbami,“ reagoval Štěrba.
Na investici za téměř 60 milionů korun se kromě města podílejí také Státní pozemkový úřad (SPÚ) a právě ŘSD, které hradí většinu nákladů. „Obyvatelé Kvítkovic si po desítkách let oddechnou. Bahno z Kvítkovic zhruba každých pět let zaplavovalo také hlavní cestu z Napajedel do Otrokovic,“ poznamenal Chudárek. „Věřím, že od toho budeme mít konečně pokoj. Pro lidi to ale byla samozřejmě větší nepříjemnost.“
Záchytné nádrže vzniknou ještě letos
V okolí Kvítkovic vzniknou dvě záchytné nádrže, přehrážky, příkopy a další terénní úpravy, které odvedou vodu mimo zástavbu. Doplní se síť polních cest, jež byla přerušena dálničním obchvatem.
„V letošním roce budou postaveny záchytné nádrže, které spolu s mezemi a svodnými příkopy mají zabránit zaplavování území. Nejdříve však musí být připraveno území, což znamená odstranění dřevin, vybudování přístupových komunikací a uložení stavebního materiálu,“ přiblížila zástupkyně tiskové mluvčí SPÚ Tereza Kopecká. „Příští rok bude následovat výstavba polních cest a zbývajících vodohospodářských objektů. Samozřejmostí je také výsadba doprovodné zeleně.“
Úpravy mají být hotové nejpozději v dubnu roku 2023 s tím, že výsadba stromů a keřů bude pokračovat do listopadu téhož roku. Obyvatelé Kvítkovic doufají, že do té doby nepřijdou další natolik výrazné srážky, které by dokázaly opět zaplavit a znečistit jejich domy. „Věřím, že když takové počasí přijde, tak až po dokončení protierozních opatření,“ doufá Štěrba.
Projekt chystaný SPÚ byl dokončený už v roce 2014. Stavební povolení bylo ale vydáno teprve loni na podzim, protože nebyly vykoupeny všechny potřebné pozemky. Část úprav byla v zástavbě, kde pozemky získávalo město. Podle Večerkové ale přípravu nezbrzdilo. Poslední pozemek koupilo v roce 2018 a v roce 2019 si vyřizovalo dočasný zábor některých ploch pro stavební práce.
