Jde o město, které si zakládá na úhledné zeleni, pěkných parcích a typické baťovské architektuře. A do značné míry tuto charakteristiku naplňuje.
Přesto se přímo v centru Zlína nachází hned několik míst, na která rozhodně není hezký pohled. Redakce MF DNES a iDNES.cz popisuje pětici nevábných zlínských lokalit a naznačuje jejich další osud.
1. Nádraží a sad Svobody
Měla by to být vizitka města. První, co uvidí člověk, který do Zlína přicestuje vlakem nebo autobusem. Ošuntělé nádražní budovy mají svá nejlepší léta dávno za sebou, celý prostor včetně několika málo služeb, které tu fungují, představuje návrat v čase o několik desítek let.
A když lidé projdou podchodem pod silnicí do přilehlého parku, čeká je jen neutěšený prostor s lavičkami obsypanými bezdomovci.
Nádraží a další ostudy Zlína |
„V této lokalitě se scházejí sociálně nepřizpůsobivé osoby a lidé bez domova. Mnohdy se projevují obtěžujícím chováním,“ popisuje zástupce šéfa zlínských strážníků Pavel Janík.
Často však nejde o protiprávní delikty, a tak není možné tyto lidi z místa dostat pryč. „Pokuty bohužel na tyto lidi neplatí,“ říká městský policista.
Pomoci by podle něj mohla estetická úprava prostoru. Nedaleký park Komenského prošel nedávno rekonstrukcí, bezdomovci jej opustili a lokalita slouží jako moderní pikniková zóna.
O úpravě zanedbaných míst se mluví už dlouhá léta. Existuje studie na výstavbu moderního dopravního terminálu.
Ten se má stavět postupně. Podle hlavního investora Zdeňka Zemka by mohla nová výpravní budova stát v roce 2021, další dvě moderní stavby by mohly začít vyrůstat o dva roky později. Naprosto by se tím změnila podoba obou nádraží a v místě by přibyly služby a další komerční aktivity.
Na úpravu čeká i sad Svobody, i když bude jiná než v případě parku Komenského.
„Jde o jiný druh veřejného prostoru, jeho funkce bude odlišná,“ upozorňuje mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.
Město chce podle něj čistý, reprezentativní prostor, jehož ústředním prvkem bude zámek a který bude zároveň sloužit jako klidová zóna. Dílčí úpravy už radnice udělala v minulých letech, další plánuje. Celková razantní rekonstrukce se však zatím nechystá.
2. Tržiště Pod Kaštany
Procházka po městském tržišti není ničím příjemným. Paradoxně jde o jedno z nejrušnějších míst ve městě a řada Zlíňanů tu stráví spoustu času. Tržiště Pod Kaštany, které zároveň slouží jako spojnice mezi náměstím a svitovským areálem, je však dlouhodobě zanedbané. Nevkusná a nepřehledná kolonáda stánků, betonových stolů a polorozpadlých buněk nemá s 21. stoletím nic společného.
Vedení města už po volbách označilo rekonstrukci tržiště jako jednu ze zásadních priorit. Za zhruba čtyřicet milionů korun tu měly vyrůst moderní zastřešené pulty a stánky. Jenomže úhledný sjednocený prostor pro trhovce a jejich zákazníky dosud zůstal jen na obrázku. Důvod? Komplikované majetkoprávní vztahy.
Tržiště Pod Kaštany ve Zlíně.
Město totiž není majitelem všech pozemků, kterých by se měla rekonstrukce týkat.
„Jde o dědictví divokých 90. let minulého století, se kterým se potýkáme i nyní. Naším zájmem je mít celé území tržiště pod kontrolou, což ale nebylo možné,“ zmínil náměstek primátora Patrik Kamas s tím, že městu se zmíněné pozemky od jejich majitelů nepodařilo získat.
Radnice se proto rozhodla, že se s majiteli buněk na tržišti domluví, aby si své nemovitosti zrekonstruovali za vlastní peníze. Musí to být ale v jednotném stylu se zbytkem tržiště. Jenomže dohoda vázne a zatím nic nenasvědčuje tomu, že se s rekonstrukcí brzy začne.
3. Podchod na náměstí Práce
Podchod u náměstí Práce byl dlouholetým strašákem. Frekventované místo, kudy lidé překonávají hlavní třídu T. Bati, připomínal tmavý čpící tunel, v němž nebyl sebemenší důvod se zdržovat. Když město před čtyřmi lety dokončilo celkovou rekonstrukci za 50 milionů korun, ostuda Zlína se měla rozplynout.
Jenže okamžitě po opravě dávali místní najevo svou nespokojenost. Některým se nelíbilo řešení architekta Pavla Chládka. Kritizovali nekryté schodiště bez středového zábradlí, které se jim zdálo příliš příkré. Obávali se, že v dešti a mraze bude neschůdné. Stěžovali si, že provozní doba veřejných toalet či eskalátoru je nedostatečná.
Zlínský podchod po nákladné rekonstrukci.
Město se dokonce dostalo do konfliktu s architektem, když nechalo dodatečně na schodiště instalovat zábradlí.
Brzy se však objevil jiný, zásadní problém. Zjistilo se, že do podchodu zatéká a na dlažbě se tvoří louže.
Radnice zjistila, že je to pravděpodobně způsobené odstraněním dřívějšího zastřešení nad podchodem. Jediné řešení je pak rozebrat silnici nad podchodem a vyměnit hydroizolaci, což naprosto ochromí dopravu na hlavním tahu městem.
„Bude to náročná a komplikovaná oprava, která vyžaduje přípravu, proto odhadujeme zahájení v horizontu pěti let,“ nastínil zlínský radní přes dopravu Josef Novák.
Dalším problémem je, že podchod stále hyzdí neupravené obchůdky. Jejich nájemci se totiž odmítli podílet na rekonstrukci. A město na ně nemá páky. Na začátku devadesátých let totiž tehdejší vedení radnice uzavřelo s nájemníky padesátiletou smlouvu, kterou nelze obejít.
4. Kudlovská nádrž
Vznikla na začátku třicátých let jako zdroj vody k hašení požárů. Dnes slouží Kudlovská nádrž rybářům a má plnit estetickou funkci. Působí to docela úsměvně, protože pěkný pohled na tuto vodní plochu rozhodně není.
„Je to škaredé, zabahněné místo. Přitom by stačilo nádrž vyčistit a upravit okolí. Mluví se o tom roky, ale nic se neděje,“ stěžuje si Zbyněk Pánek, který bydlí nedaleko.
Kudlovská nádrž ve Zlíně.
I město připouští, že nádrž je ve velmi špatném stavu. „Postupně zarůstá, v poslední době se na ústí do nádrže hromadí i naplavené odpadky,“ řekl mluvčí magistrátu.
Problém je v tom, že správcem nádrže je Povodí Moravy, zatímco pozemky pod ní i v okolí vlastní město. Obě instituce však zatím nenašly dohodu.
Povodí se nechalo slyšet, že odstranění sedimentů neplánuje, protože nevlastní pozemky pod zátopou, nádrž je navíc vodohospodářsky nepotřebná. Je ovšem v „provozuschopném a bezpečném stavu“, a tak žádné okamžité zásahy nejsou nutné.
Všechny díly seriálu Ostudná místa |
Případné čištění vodní plochy ještě komplikuje loď – někdejší restaurace, která je už dlouhou dobu na prodej a zůstává na hladině. Město ji ale není schopno nechat odstranit, protože má majitel platné povolení od Státní plavební správy. Už v minulosti kvůli nedohodě s vlastníkem lodi sešlo z opravy bezpečnostního přelivu hráze.
Co bude s místem dál, tak nikdo neřekne. I když by si okolí zasloužilo úpravu, město se do ní bez předchozího vyčištění pouštět nechce. Shodne se jen na tom, že by bylo dobré vodní plochu zachovat.
„Rušit ji nechceme, ve Zlíně je takových nádrží nedostatek,“ prohlásil už dříve náměstek primátora Bedřich Landsfeld.
5. Kulturní centrum Družba
Kdo se chtěl za minulého režimu pobavit, vyrazil na Družbu. Kulturní a společenské centrum na třídě T. Bati bylo známým centrem diskoték, koncertovaly tu někdejší české popové hvězdy. Nyní stavba připomíná spíše sešlou betonovou ruinu. Posprejované zdi, rozbitá okna zakrytá prkny, neupravený betonový prostor okolo.
Kulturní centrum Družba ve Zlíně.
Funkční jsou jen někdejší vstupní prostory, kde sídlí supermarket Albert, v blízké přístavbě funguje hotel Sole. Do okolí se stahují i bezdomovci.
„Je to přirozené, taková neudržovaná stavba je láká. Navíc tu mají obchod, kde mohou vrátit pohozené lahve, koupit si krabici vína anebo vyprosit nějaké drobné,“ shrnul Pavel Janík z městské policie.
Komplex budov patří zlínské softwarové firmě AV Engineering. Vedení společnosti se v posledních letech k této problematice do médií nevyjadřuje a odpověď neposkytlo ani na dotazy MF DNES.
Zhruba před deseti lety přitom chtěla firma budovy rekonstruovat. Stavební úřad v roce 2010 vydal na stavbu povolení. Rekonstrukce se však nekonala.
Které z ostudných míst Zlína nejvíc potřebuje nápravu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 31. května 2018. Anketa je uzavřena.
