Dají se obejít pěšky a na konci války je spojil stejný osud. Na třech místech Valašska lidé čelili nacistické brutalitě a umírali v plamenech. Brzy potom se ale osud Ploštiny, Prlova a Vařákových pasek rozešel.
Zatímco Ploština se stala křiklavým symbolem protinacistického odboje, komunistický režim ji obalil nánosy ideologie a odlidštil, zbylá místa si historii připomínala tak nějak sama pro sebe. Pro lidi.
Dnes na nich fungují živé památníky, které mají atmosféru, náplň i návštěvnost, dát totéž Ploštině se ale nedaří.
Změnit by se to mohlo do dvou let, což by symbolicky připadlo na 30. výročí pádu komunismu. „Dva roky jsou nejlepší scénář, na jaký můžeme myslet,“ řekl náměstek hejtmana Josef Zicha.
Vedení Zlínského kraje má nyní hotové skici architektonických změn celého místa, což je první krok. Pak přijde na řadu sestavit program a samozřejmě zajistit peníze na to všechno.
„Aktuálně máme vyčleněných devět milionů korun, další budeme hledat v evropských dotacích,“ uvedl krajský radní odpovědný za kulturu Miroslav Kašný.
Místo ale může bez potíží spolykat až 50 milionů, pokud by se rekonstrukce dělala skutečně z gruntu.
Jedinou možností je velká investice
Opravu potřebuje obří betonový památník z roku 1975, jeho okolí, stejně jako domy. Jsou replikami původních pasekářských usedlostí a postavili je dva roky po válce.
Peklo existovalo, na Valašsku hned třikrátPřečtěte si vzpomínky na dění na Ploštině, Vařákových pasekách a v Prlově. |
Trvale obydlené jsou dvě ze čtyř stavení, další je krajské a ukrývá trvalou expozici, která se prakticky nezměnila od svého vzniku v 80. letech. O tom, že je nutné vymyslet něco jiného, se mluví řadu let.
„Za stávajících podmínek tam mnoho nevykouzlíme, dokud tam není moderní zabezpečovací zařízení,“ reagoval ředitel Muzea jihovýchodní Moravy Pavel Hrubec.
Pokud se ale podaří získat peníze na technologie, včetně třeba klimatizace, může vzniknout etnografická výstava o životě na pasekách, včetně dobově zařízené světnice či interaktivní expozice o odboji na Valašsku, která pojme obě světové války. „Lidé chtějí zážitek, ne vitríny, z toho musíme vycházet,“ podotkl Hrubec.
Poslední dům vlastní obec Drnovice a zatím je bez využití.
Amfiteátr se promění v prosklené zázemí muzea
Největší proměna čeká amfiteátr. Z dnes zchátralé stavby ve svahu se stane subtilní prosklené zázemí muzea, návštěvník jím bude zvolna po šikmých podlahách stoupat vzhůru, překoná tak převýšení terénu a vyjde přímo k památníku.
Základní myšlenka je jasná – Ploštině zůstane klid, který zdůrazňuje atmosféru místa v krásném koutu přírody. Tamní programy budou přednostně zaměřené na školáky a sladěné se školními osnovami. Na Ploštině se virtuálně propojí nejen vypálená místa na Valašsku, ale i další – Javoříčko, Lidice, Ležáky. A také historie s turistikou.
Za tou sem lidé míří hojně i dnes, v budoucnu mají mít k dispozici moderní toalety, bufet, možná i hřiště pro děti. Rozsáhlejší zázemí ale zůstane v obcích pod vrcholem, což znamená, že do dění na Ploštině budou vtaženi i místní podnikatelé, kteří návštěvníkům vytvoří servis.
I oni jsou nyní členy přípravného týmu, který na kraji vznikl. Oživení místa tak pomůže celé oblasti. „Dostat na Ploštinu lidi pak nebude problém,“ věří Kašný.
Německé komando přivedl zrádce
V Prlově lidé pečují o památník, který postavili jejich předkové hned po válce a další generace pak přidala pietní místnost, vybavenou hlavně vzpomínkami místních, jež vytáhli z půdy či rodinných alb.
Připomínky výročí, které připadá na 23. dubna, se účastní armáda i pamětníci a je hlavně časem setkávání, stejně jako v Lačnově.
„Dřív jsme dělali jen program pro školáky, ale lidé se ozvali, že se chtějí přidat, proto jsme oslavy přesunuli do víkendu,“ popsala starostka Lačnova Marie Vlčková.
Předloni tady dokončili repliku stavení rodiny Vařákových, které nacisté vypálili 2. května. Stojí sice jinde, ale je z něj centrum kulturního dění v obci. Přímo na Vařákových pasekách je malý pomníček.
„Chodívalo se k němu jednou za čas, byl obehnaný plotem, protože kolem byly pastviny JZD,“ vyprávěla starostka Lačnova Marie Vlčková. Místní historií a zároveň přírodou provádí naučná stezka, kterou vyznačili ochránci přírody.
Ploština hořela jako první ze tří míst, už 19. dubna. Zdejší partyzáni měli mezi sebou zrádce, kteří na Ploštinu přivedli speciální komando z Vizovic. Jako pomstu za pomoc partyzánům Němci mučili, vraždili a rabovali. Domy zapálili a do plamenů nahnali zmučené pasekáře. Po jejich běsnění zbylo 24 mrtvých (více najdete zde).
