Proměna chátrajícího památníku protinacistického odboje v Ploštině už se z papíru přesouvá do terénu. Začít se má příští rok.
„Pracuje se na podkladech pro stavební řízení. Do poloviny roku bude jasné, zda jsme získali dotaci,“ uvedl náměstek hejtmana Josef Zicha.
Přípravná fáze může být hotová před koncem roku, na jaře 2019 se začne stavět hned na třech místech najednou.
„Hotovo, včetně třeba vysázené zeleně, by mělo být do konce roku 2020,“ dodal Zicha.
Místo amfiteátru budova splývající s okolím
Pojem „hotovo“ znamená, že z Ploštiny zmizí rozpadající se amfiteátr a na jeho místě vyroste budova s novou expozicí. Zvenčí bude nenápadná, z velké části prosklená, aby co nejvíc splynula s okolím a nerušila unikátní přírodu. Vitríny se samopaly, které časem znovu zapadají prachem, tady neplánují.
„Bude to zážitkové místo, kde návštěvník projde celým válečným ploštinským příběhem,“ naznačil Pavel Hrubec, ředitel Muzea jihovýchodní Moravy, které muzeum v Ploštině spravuje.
Dobové záběry a snímky se nebudou promítat na plátno v sále, ale budou se odehrávat všude kolem a vtáhnou člověka do děje. Na smysly zaútočí hra světel a stínů nebo třeba hologramy.
„Bude to skutečně virtuální expozice, technicky velmi sofistikovaná,“ konstatoval Hrubec.
Komunistické oslavy lákaly na banány a pomeranče
Celá ploštinská tragédie navíc bude ukázaná v širších souvislostech. Památník připomene i další místa v zemi, která potkal podobný osud, a propojí jednotlivé válečné události, aby vznikl ucelený obraz jedné etapy dějin.
Návštěvník přitom bude celou cestu stoupat po šikmé ploše. Tím překoná terénní rozdíl mezi vstupem a památníkem na vrcholu.
Koncept je rozdělený do tří cest. Putování památníkem je Cesta poznání, od něj povede Cesta smíření k nedaleké kapli, kterou vystavěli po válce a v níž jsou zaznamenána jména všech 23 obětí. Dále naváže Cesta nového života, která návštěvníky zavede do domku číslo popisné 23.
„Ten opravíme tak, aby odpovídal době vzniku, tedy roku 1947,“ plánuje Zicha.
Odplata nacistů: za pomoc partyzánům čekala lidi na Valašsku krutá smrt |
Původní pasekářské domky lehly popelem a po válce firma Baťa vyprojektovala nová stavení. I to bude součástí expozice ve zmíněném domě – Nový začátek Ploštiny, která se ale z válečné rány nikdy docela nevzpamatovala.
„Tady ukážeme historii místa od vypálení do současnosti. Od toho, jak se lidé sžívali s moderními domy, ale i dobu komunismu a období po něm, kdy Ploština chátrala,“ řekl Zicha.
Sám náměstek hejtmana přidává osobní vzpomínku na dobu, kdy sem přijížděly tisíce lidí během oslav konce války, mimo jiné proto, že se tady prodávaly banány a pomeranče, které jinde nebyly k dostání. I to je historie místa ukrytého v kouzelné přírodě Vizovických vrchů.
„Hlavní je, aby památník žil, ale zároveň místo dostalo úctu a důstojnost, kterou si zaslouží,“ poznamenal náměstek hejtmana.
Památník na místě zůstane
Betonový památník z roku 1975 čeká sanace. Ačkoliv vyvolává rozporuplné reakce, je kulturní památkou a v současných plánech se s jeho změnou nepočítá. „Zůstane. O jeho podobě se nedebatovalo,“ potvrdil Zicha.
Celkové náklady jsou odhadnuté na 120 milionů korun, z toho 109 milionů má činit dotace. Dalších osm milionů má zlínské hejtmanství připraveno už několik let, ještě z minulého volebního období.
Současné vedení kraje ale rozhodlo, že dílčí opravy, s nimiž počítali jejich předchůdci, odloží a připraví kompletní rekonstrukci. Projekt počítá i s minimalizací provozních nákladů, tedy s využitím alternativních technologií tak, aby stavby byly nízkonákladové.
Kraj hodlá využít turistický potenciál místa. Proto jedná s majitelem lesů v okolí o opravách lesních cest. Z Ploštiny vede jedna do Vysokého Pole, odkud se dá pokračovat až do Valašské Polanky.
„Tady se dá navázat na Ústí a cyklostezku Bečva, což už nabízí velkou škálu možností,“ naznačil Zicha.
Tři desítky mrtvých
Tragédie v Ploštině se stala 19. dubna roku 1945. Zatímco v jiných částech země už slavili konec války, tady Němci zapalovali domy, naháněli do nich zmučené pasekáře a stříleli.
Po jejich běsnění zbylo 24 mrtvých, další tři lidé byli popraveni a jeden člověk umučen při výslechu. Akci provedla mimo jiné zvláštní jednotka SS „Josef“.
I když několik domků a kapličku lidé znovu postavili po válce v roce 1947, natrvalo už se sem život nevrátil.
Během komunistické totality se pak místo stalo křiklavým symbolem protinacistického odboje a režim jej obalil nánosy ideologie.
