ODPOVĚĎ: Dobrý den, nejsem gay, mám přítelkyni. Tímto děkuji všem za otázky, přišlo jich tak velké množství, že není v mých možnostech na všechny odpovědět. Přeji ať se vám všem hezky daří, Tomio Okamura 2.11.2012 13:08

ODPOVĚĎ: Dobrý den, přestože mi řikají populista neexistuje jediný populistický návrh, který by mi škatulkáři mohli přisoudit - vše co navhuju už v minulosti navrhovali jiní, často velmi renomovaní ekonomové, politici atp. Majteková přiznání, trestní odpoovědnost politiků a exekutivy, posílení přímé demokracie, to jsou věci, které jsou součástí systémů všech zavedených demokracií. Jen idiot může volání po standardním státu a standarních pravidlech označit za populismus. Ne, je to naprostá nezbytnost. Pochopitelně chtít odvolatelnost politiků - to naštve a nedej bože chtít hmotnou a trestní odpovědnost po ministrech co rozhazují miliardy - to co je jinde samozřejmost, je u nás extremismus a populismus. V USA by si mysleli, že jste se zbláznili, kdyby jste jim řekli, že u nás ministr není trestně odpovědný za špatné hospodaření s miliardami nebo že si tu můžete za stamiliony stavět domy a nikdo se neptá kde jste na to vzal. Ale asi tam žijí taky samí populisté. Tomio Okamura 2.11.2012 13:06

ODPOVĚĎ: Dobrý den, já bych vždy zvažoval nad personáliemi nikoli nad stranami. Ale nevím nakolik to ústava umoňuje. Vláda s podporou KSČM mi nevadí. Vadili mi a vadí kariérní komunisté co převlékají kabáty. Ty máme ve vládě pořád. Pozoruhodné - členové normalizační KSČ, kteří několikrát zradili ve jménu kariéry a byli již v mnoha polistopadových vládách, nevadí. A KSČM - strana kde doufám zůstali spíš idealisté, než kariéristé by vadit měla? Trochu pokrytectví, ne? A děkuju za gratulaci! Tomio Okamura 2.11.2012 13:02

ODPOVĚĎ: Dobrý den, škoda, že jste nic ode mne nečetl, jediný komentář, blog nebo knihu. Všiml byste si, že každý problém (s pomocí odborníkú) analyzuji a na závěr předkládám řešení k diskuzi. Jinak to ani nejde a strašně mě bolí, že lidé mi na základě lživé škatulky podsouvají nějaký populismus. Pokud jde o korupci je to daleko širší téma a boj na více frontách, tak jen stručně - je třeba znejistit účastníky korupce tzn. ustavit institut korunního svědka (navhuji už 4 roky). Ustavit hmotnou a trestní odpovědnost těch, kdo spravují veřejné finance - tak jako tomu je u soukromých firem - tj, vložit do obchodního zákona ustanovení, že stejně jako jednatelé soukromých firem, tak i veřejní činitelé mají povinost spravovat majetek s péčí řádného hospodáře - v tom momentě se na ně začne vztahovat i trestný čin porušení povinosti při správě cizího majetku. Zprůhlednit zakázy - všechny smlouvy musí být veřejně dostupné, všechny zakázky zveřejňovat na jednom webu - zakázky zadávat a poptávat také na jediném veřejně dostupném portále a s minimem omezení - tzn. že musí zmizet všechny nabdytečná kritéria, která se šijí na míru - rozhodující musí být cena kvalita (daná např zárukou) atd. Tomio Okamura 2.11.2012 12:59

ODPOVĚĎ: Dobrý den, změny - zákony ale také například změny institucionální budu prosazovat jednáními se zástupci politických stran, veřejnou diskuzí, s pomocí veřejného tlaku. Pokud budu chtít, abychom změnil obchodní zákoník a vložili tam povinost pro veřejné činitele spravovat řádně svěřený majetek a tím docílit i jejich hmotnou a trestní odpovědnost, tak o o tom budu jednat s maximem poslanců, s vedením stran a to veřejně - takže vím, že tlak veřejnosti, její poptávka po změně dotlačí i ty politiky, kteří by na to jinak nepřistoupili, ke spolupráci. Každé dva roky máme volby a politici prostě musí respektopvat přání občanů. Pozice prezidenta pak umožní potřebná témata daleko lépe veřejnosti předkládat. Tomio Okamura 2.11.2012 12:54

ODPOVĚĎ: Dobrý den, ale máte špatné informace. Pakliže se podíváte na oficiální server ministerstva spravedlnosti www.justice.cz kde jsou účetní úzávěrky všech firem, tak zjistíte, že všechny moje firmy v součtu zkončily v zisku. Jen na okraj uvádím, což asi nevíte, že účetní ztráta neznamená ztrátovou firmu - znamená to, že si firma například odepisuje dle zákona své investice apod. Takže se běžně jedná o zcela funkční prosperující firmy, přestože mají účetní ztrátu. To jen na okraj na dovysvětlení. Co se týče politiků, ano, znám jich mnoho z toho důvodu, že již léta lobbuji v Parlamentu proti špatným zákonům nebo naopak se je snažím přemlouvat, aby navrhli různé veřejněprospěčné zákony. Takže se s nimi potkávám a snažím se prosazovat změny, jde to však velmi těžko. Bohužel sám změny neprosadím,žijeme v parlamentní demokracii, takže musím na svou stranu získávat pro to či ono nadpoloviční většinu a podporu jiných poslanců a senátorů, které si občané ČR zvolili do Parlamentu. Konkrétně asi narážíte na moji fotografii s Alexandrem Vondrou - toho jsem osobně viděl 2x v životě, nikdy jsem na něj neměl ani mobil a nikdy jsme se nesešli jinde než na veřejné akci obklopení spoustou jiných lidí. Tomio Okamura 2.11.2012 12:52

ODPOVĚĎ: Dobrý den, to že mám stejně jako vy nějaké názory na dění kolem sebe mi připadně normální. Nedělám také brouka pytlíka z novináře, který píše jeden den o zemědelství, den nato rozebíra energetiku. Pokud jde o mne, pak zásadní témata se snažím nastudovat - zanalyzovat a pak hledám ve spolupráci s mnoha dalšími lidmi řešení. A pak se dané téma shrnu třeba v nějakém textu. Nejsou to nikdy výstřely od boku. Obvykle to jsou hodiny ale spíše dny práce, načítání a konzultací. Kdybych ve svém profesním životě střílel od boku, pak bych asi dodnes prováděl turisty po karlově mostě. Pakliže se podíváte na mé texty, knihy, blogy, vždy tam je analýza problému a návrh řešení. Návrh k řešení nikoli dogmatické, ale návrh k veřejné diskuzi - protože to je prvotním cílem - dikutovat problémy a dobrat se nejlepšího řešení a to pak realizovat. Každé téma ke kterému jsem se vyjadřoval přinesla aktuální situace - a myslím, že nejen politik ale každý trochu slušnější občan by měl reagovat na každodenní problém - a pokud je v jeho silách hledat řešení. Diskutovat o nich. Tomio Okamura 2.11.2012 12:40

ODPOVĚĎ: Dobrý den, ohlásit prezidentskou kandidaturu po vstupu do Senátu je neobvyklé. A chápu mnohé rozpaky. Co ten Okamura sleduje? Milí přátelé - je to extrémně jednoduché. Do Senátu jsem kandidoval prakticky z jediného důvodu - stejně jako vy jsem nespokojený s tím, kam a jak naše země kráčela minulých dvacet let a také to, že je načase s tím vším pohnout správným směrem. V prvé fázi jsem obcházel poslance a senátory, později jsem psal komentáře, sloupky, analýzy, blogy, točil streamy, napsal dvě knihy věnované tématům, která mě buď trápí nebo mě zaujala. Ukázalo se, že mediálně známá tvář má své hranice. Pravda - na blozích mě četlo a souhlasilo s názory často i sto tisíc lidí. Přitakal mi i mnohý poslanec či senátor - ale v praxi to někdy nepomohlo, anebo ne tak rychle a účinně, jak bych si představoval. Proto jsem se loni rozhodl kandidovat so Senátu - logicky - je mi právě čtyřicet a v přímé volbě nemusím hledat nějakou partaj, která mě zaštítí. Tím pádem k ní nemusím být příštích šest let loajální ani dělat, že nevidím gauneřiny některých členů. Do Senátu jdu s naprosto jasnou představou, co chci v základu prosazovat. Jenže znám senátorské hranice. A já svým voličům ve Zlínském kraji slíbil, že na rozdíl od anonymního stranického senátora bude můj hlas slyšet a že udělám maximum, abych své sliby, vize a cíle naplnil. Platí totiž jedna zásadní premisa - nic z toho, co prosazuji, není vykalkulované téma, které by mi dodala PR agentura. Všechna témata, problémy mi přinesl život. Když jsem před třemi lety zvedl téma exekucí, neviděl v nich až na oběti nikdo problém. Já osobně poznal několik obětí a začal jsem o tom psát, hledat řešení a pro řešení jsem se snažil najít i podporu ve Sněmovně a na vládě. Byl jsem nařčený z populismu, že chci zakázat herny. Zakázat je nechci kvůli své popularitě - ale třeba kvůli panu Kučerovi ze Svitav, zemřel poté, co syn prohrál v automatech celý dům, pekárnu, restauraci a dvě herny. Bez domova a v bídě se octlo několik rodin. K tomu nejde mlčet. Chtít zákaz heren v kraji, kde firma Synot a herny zaměstnávají řádově tisícovky lidí, to je šílenství, uznávám, ale ne populismus. Takovou blbost si může myslet jen politolog nebo politický komentátor. Příkladů, proč prosazovat hmotnou a trestní odpovědnost politiků v exekutivě, ministrů, hejtmanů, starostů bychom našli ve svém okolí tisíce. Není to populismus, ale nutnost, bez které se neposuneme dál. Každý z nás musí být zodpovědný za své činy a každý, kdo spravuje veřejné peníze nebo rozhoduje o bytí či nebytí druhých, musí být za svá rozhodnutí odpovědný. Nejde o šikanu, ale v obchodním právu ne zcela jasnou věc - tedy že jednatel firmy je ze zákona povinen ji spravovat s péčí řádného hospodáře. Tuhle povinnost kupodivu nějakou záhadou politici nemají. I proto se na ministryni, co rozházela miliardy, nevztahuje paragraf o porušení povinnosti při správě cizího majetku. On totiž ministr vůbec nemá zákonem danou povinnost majetek spravovat řádně. A opět tady vidím staré babky, jak žmoulají třicetikorunu a přemýšlí, jestli k doktorovi mohou, zatímco jinde elita s drzými úsměvy rozhazuje miliardy. Otevírá se mi kudla v kapse nad takový odporným jednáním. Mohl bych pokračovat dalšími tématy - jako jsou nevinně odsouzení a soudci, kteří odsoudí člověka na léta do vězení, aniž by měli důkazy. Chybí nám tu odpovědnost - i proto chci prosazovat více přímé demokracie, přímé volby hejtmanů a starostů, ale také jejich přímou odvolatelnost voliči. Není třeba se bát - málokterý politik bude pak odvolaný - protože hrozba odvolání ho donutí nasadit maximum sil, aby ve funkci vydržel celé funkční období. Chtít tyto věci prosadit chce buď zázemí velké strany nebo zázemí velkého množství občanů. Jako senátor za Zlín mám za sebou svůj kraj. K tomu, abych změny prosadil, je třeba ale víc - je třeba opora občanů celé země. Prezidentská volba je jedinečná příležitost, jak tuto podporu získat. A není vůbec třeba volby vyhrát - už jen volební kampaň mi umožní všechna témata diskutovat, předkládat veřejnosti a médiím a získávat pro ně zastánce a hlasy lidí, médií, odborníků, poslanců, senátorů i vlády. To, že bych se stal prezidentem, má relativně omezenou naději. Ale to, že pro své názory získám díky kampani spojence, je jisté. Ostatně už dnes mnohé moje návrhy přejaly jiné strany a realizují je (viz například exekuce, korupce aj.)- prostě proto, že jsem vyburcoval veřejnou poptávku po nich. A to je to nejdůležitější. Maximálně vyburcovat veřejnost a jejím prostřednictvím ty změny k lepšímu začít prosazovat. Pochopitelně jako obvykle jsou na omylu ti, co tvrdí, že prezident nic nezmůže. Není to pravda - prezidenti v naší zemi vždycky hráli v systému velmi silnou roli a směřování naší země velmi silně, často dramaticky ovlivnili. Jen hlupák se bude tvářit, že funkce prezidenta je jen dekorativní. Ano, je i symbolická. Prezident je symbol národa a je na národu, jaký symbol si zvolí. Zda loutku kmotrů, ohebného kariéristu nebo osobnost, která přesně ví, co a jak chce prosadit. To, jestli budu či nebudu zvolený prezidentem, je vedlejší - podstata je, zda se podaří něco vykonat.. I sama kandidatura je cesta vpřed. Prezidentská funkce je pak jeden z nejsilnějších nástrojů, kterým může jednotlivec demokratickou cestou ovlivnit veřejné dění. Proto kandiduji a proto Vás prosím o Vaši podporu. Tomio Okamura 2.11.2012 12:35

ODPOVĚĎ: Dobrý den, ohlásit prezidentskou kandidaturu po vstupu do Senátu je neobvyklé. A chápu mnohé rozpaky. Co ten Okamura sleduje? Milí přátelé - je to extrémně jednoduché. Do Senátu jsem kandidoval prakticky z jediného důvodu - stejně jako vy jsem nespokojený s tím, kam a jak naše země kráčela minulých dvacet let a také to, že je načase s tím vším pohnout správným směrem. V prvé fázi jsem obcházel poslance a senátory, později jsem psal komentáře, sloupky, analýzy, blogy, točil streamy, napsal dvě knihy věnované tématům, která mě buď trápí nebo mě zaujala. Ukázalo se, že mediálně známá tvář má své hranice. Pravda - na blozích mě četlo a souhlasilo s názory často i sto tisíc lidí. Přitakal mi i mnohý poslanec či senátor - ale v praxi to někdy nepomohlo, anebo ne tak rychle a účinně, jak bych si představoval. Proto jsem se loni rozhodl kandidovat so Senátu - logicky - je mi právě čtyřicet a v přímé volbě nemusím hledat nějakou partaj, která mě zaštítí. Tím pádem k ní nemusím být příštích šest let loajální ani dělat, že nevidím gauneřiny některých členů. Do Senátu jdu s naprosto jasnou představou, co chci v základu prosazovat. Jenže znám senátorské hranice. A já svým voličům ve Zlínském kraji slíbil, že na rozdíl od anonymního stranického senátora bude můj hlas slyšet a že udělám maximum, abych své sliby, vize a cíle naplnil. Platí totiž jedna zásadní premisa - nic z toho, co prosazuji, není vykalkulované téma, které by mi dodala PR agentura. Všechna témata, problémy mi přinesl život. Když jsem před třemi lety zvedl téma exekucí, neviděl v nich až na oběti nikdo problém. Já osobně poznal několik obětí a začal jsem o tom psát, hledat řešení a pro řešení jsem se snažil najít i podporu ve Sněmovně a na vládě. Byl jsem nařčený z populismu, že chci zakázat herny. Zakázat je nechci kvůli své popularitě - ale třeba kvůli panu Kučerovi ze Svitav, zemřel poté, co syn prohrál v automatech celý dům, pekárnu, restauraci a dvě herny. Bez domova a v bídě se octlo několik rodin. K tomu nejde mlčet. Chtít zákaz heren v kraji, kde firma Synot a herny zaměstnávají řádově tisícovky lidí, to je šílenství, uznávám, ale ne populismus. Takovou blbost si může myslet jen politolog nebo politický komentátor. Příkladů, proč prosazovat hmotnou a trestní odpovědnost politiků v exekutivě, ministrů, hejtmanů, starostů bychom našli ve svém okolí tisíce. Není to populismus, ale nutnost, bez které se neposuneme dál. Každý z nás musí být zodpovědný za své činy a každý, kdo spravuje veřejné peníze nebo rozhoduje o bytí či nebytí druhých, musí být za svá rozhodnutí odpovědný. Nejde o šikanu, ale v obchodním právu ne zcela jasnou věc - tedy že jednatel firmy je ze zákona povinen ji spravovat s péčí řádného hospodáře. Tuhle povinnost kupodivu nějakou záhadou politici nemají. I proto se na ministryni, co rozházela miliardy, nevztahuje paragraf o porušení povinnosti při správě cizího majetku. On totiž ministr vůbec nemá zákonem danou povinnost majetek spravovat řádně. A opět tady vidím staré babky, jak žmoulají třicetikorunu a přemýšlí, jestli k doktorovi mohou, zatímco jinde elita s drzými úsměvy rozhazuje miliardy. Otevírá se mi kudla v kapse nad takový odporným jednáním. Mohl bych pokračovat dalšími tématy - jako jsou nevinně odsouzení a soudci, kteří odsoudí člověka na léta do vězení, aniž by měli důkazy. Chybí nám tu odpovědnost - i proto chci prosazovat více přímé demokracie, přímé volby hejtmanů a starostů, ale také jejich přímou odvolatelnost voliči. Není třeba se bát - málokterý politik bude pak odvolaný - protože hrozba odvolání ho donutí nasadit maximum sil, aby ve funkci vydržel celé funkční období. Chtít tyto věci prosadit chce buď zázemí velké strany nebo zázemí velkého množství občanů. Jako senátor za Zlín mám za sebou svůj kraj. K tomu, abych změny prosadil, je třeba ale víc - je třeba opora občanů celé země. Prezidentská volba je jedinečná příležitost, jak tuto podporu získat. A není vůbec třeba volby vyhrát - už jen volební kampaň mi umožní všechna témata diskutovat, předkládat veřejnosti a médiím a získávat pro ně zastánce a hlasy lidí, médií, odborníků, poslanců, senátorů i vlády. To, že bych se stal prezidentem, má relativně omezenou naději. Ale to, že pro své názory získám díky kampani spojence, je jisté. Ostatně už dnes mnohé moje návrhy přejaly jiné strany a realizují je (viz například exekuce, korupce aj.)- prostě proto, že jsem vyburcoval veřejnou poptávku po nich. A to je to nejdůležitější. Maximálně vyburcovat veřejnost a jejím prostřednictvím ty změny k lepšímu začít prosazovat. Pochopitelně jako obvykle jsou na omylu ti, co tvrdí, že prezident nic nezmůže. Není to pravda - prezidenti v naší zemi vždycky hráli v systému velmi silnou roli a směřování naší země velmi silně, často dramaticky ovlivnili. Jen hlupák se bude tvářit, že funkce prezidenta je jen dekorativní. Ano, je i symbolická. Prezident je symbol národa a je na národu, jaký symbol si zvolí. Zda loutku kmotrů, ohebného kariéristu nebo osobnost, která přesně ví, co a jak chce prosadit. To, jestli budu či nebudu zvolený prezidentem, je vedlejší - podstata je, zda se podaří něco vykonat.. I sama kandidatura je cesta vpřed. Prezidentská funkce je pak jeden z nejsilnějších nástrojů, kterým může jednotlivec demokratickou cestou ovlivnit veřejné dění. Proto kandiduji a proto Vás prosím o Vaši podporu. Tomio Okamura 2.11.2012 12:34

ODPOVĚĎ: Dobrý den, moc děkuji za podporu a přeji ať se Vám daří, Tomio Okamura 2.11.2012 12:32

ODPOVĚĎ: Dobrý den, kdyby se sečetli peníze, které každoročně vydávají všechny státem placené úřady, podniky atd. za telefony a internet, tak by to stačilo na vybudování celoplošné sítě wifi pro celou ČR. Zdarma by tak telefonovali a využívali internet nejen úřady, ale i všichni v ČR. Nejsou potřeba žádné peníze navíc na ze státního rozpočtu, jelikož se k vybudování celoplošné sítě použijí ušetřené peníze za platby operátorům. Ti nejsou samozřejmě z tohoto nápadu nadšení, jelikož by přišli o obrovské zisky. Nás 10 mil. obyvatel ale ušetří. Tomio Okamura 2.11.2012 12:32

ODPOVĚĎ: Bohemka... 2.11.2012 12:24

ODPOVĚĎ: Dobrý den, děkuji za podporu a přeji Vám ať se ve všem daří, Tomio Okamura 2.11.2012 12:24

ODPOVĚĎ: Dobrý den, pravomoce prezidenta vůbec nevypovídají o moci a možnostech prezidenta. Nenechte se obalamutit politology a novináři. Silná osobnost v čele státu zmůže i bez pravomocí stokrát víc, než loutka s pravomocemi. Prezident nejen navenek, ale i uvnitř, zastupuje celý národ - tím spíše prezident volený přímo národem. I když za ním nebude stát žádná strana, bude mít zasebou gigantickou sílu voličů, troufám si tvrdit daleko větší než všechny parlamentní politické strany. Jeho názor už z tohoto důvodu musí a budou politici respektovat - budou se k němu muset postavit čelem a nepřehlížet ho. V tomto ohledu je pozice prezidenta daleko silnější než kterékoli politikcé strany. Má pro své návrhy daleko větší koaliční potenciál. Pokud to bude samozřejmě prezident s koaličním potenciálem a také prezident, který vůbec v hlavě nějaké návrhy na změny má. Já bych se nebál o pravomoci prezidenta, ale spíš o to, že to může být loutka, která ani pravomoci ani autoritu nepotřebuje, protože nemá co prosazovat. Tomio Okamura 2.11.2012 12:22

ODPOVĚĎ: Dobrý den, článek znám, v příloze MF Dnes se povídalo, že prý přes kolegu uplácím novináře - bohužel to nepsala redaktorka za sebe, ale použila citát dalšího kolegy. Tím se ze zákona zbavila odpovědnosti - já nemohl žádat opravu ani chtít po ní omluvu. S danou redaktorkou (Jana Cíglerová) jsem se znal už léta - pokud bych chtěl uplácet novináře a cpát se do médií, pak by to měla vědět z první ruky. Pokud jde o mne a média, jsem poslední, kdo by si je musel kupovat - ostatně kdybych je podplatil tak mě poslední rok tak nešpiní. Stačí uvažovat logicky. Kdybych chtěl do médií, tak se nevzdám pozice mluvčího asociace cestovek, díky níž jsem byl na obrazovce často denně. Nevzdal bych se funkce moderátora na Tv Barrandov - kde jsem opět mohl být v hlavním vysílacím čase na televizní obrazovce denně. Pamatuju, že Reflex o mě také v lednu napsal, že se cpu do médií - článek vyšel po té, co jsem Reflexu odmítl dvoustránkový rozhovor s tím důvodem, abych naopak v médiích tolik nestrašil, protože lidi to už začínalo štvát. Takže kdybych někdy uplácel novináře, tak to bude proto, aby mi dali pokoj a alespoň týden o mě nenapsali ani tečku. To by byl ráj. Tomio Okamura 2.11.2012 12:19

ODPOVĚĎ: Dobrý den, nikdy nebudu mít nic proti nikomu, kdo je pro naší zemi přínosem, legálně pracuje a snaží se do naší společnosti pozitivně začlenit. Jiným problémem je to, že pakliže naši lidé nemají práci, tak je musíme upřednostnit před nabíráním cizinců, to je myslím pochopitelné. Naše země není tak bohatá, abychom se mohli postarat o chudé z celého světa a ještě tady cizincům platit podporu v nezaměstnanosti, což se v současnosti masivně děje. To je šílené - platit cizincům za to, že u nás nepracují. Kam jsme se to dostali ? Vždyť naši lidé mají nízké důchody, doplácíme na zdravotnictví, na školství, zvyšují se nám daně a do toho všeho ještě platíme cizincům hlášeným na úřadu práce podporu v nezaměstnanosti ? Můj postoj je v této věci jasný, pakliže máš legální práci tak pracuj, pakliže práci nemáš, tak je mi líto, ale musíš se vrátit do své země. A naše zákony tak bohužel nejsou nastaveny. Těch příkladů bych mohl dávat mnohem více. Právě to pak vzbuzuje xenofobii a rasismus, kdy je majoritní společnost nespokojená ve vztahu k cizincům, vidíme to na mnoha příkladech v západní Evropě. Je s tím tedy potřeba něco dělat tzn. upravit zákony. Tomio Okamura 2.11.2012 12:15

ODPOVĚĎ: Dobrý den, je to možné, ostatně v naší zemi nemůžeme věřit ani policii, ani státním zástupcům, ani soudcům - to je děsivý stav. Terčem vydírání a výhružek jsem již já i moje rodina byli, nemohl jsem mnoho večerů spát, ale výsledně mě to ještě více posílilo a zatvrdilo. Naše země je neskutečně prolezlá zloději a gaunery, kriminálnící mají převahu nad slušnými lidmi, to je tristní stav. Ke změnám je však potřeba skutečně masivní veřejná podpora, proto také kandiduji na prezidenta republiky. Tomio Okamura 2.11.2012 12:07

ODPOVĚĎ: Dobrý den, podpisy se mi zřejmě sesbírat podaří, takže to mj. znamená, že nějaké šance na zvolení tu jsou. Šance jsou omezené v mém případě penězi, na rozdíl od pana Fischera nemám bohaté sponzory. Ono to je i tím, že jim nemám co nabídnou. Loutku si každý rád zaplatí, protože investice se mu vrátí. Mě nikdo neřídí a ani řídit nebude. To je moje smůla, ale je to výhoda pro občany. V případě zvolení bych byl prezidentem občanů nikoli sponzorů. Oproti drtivé většině kandidátů také už dávno vím co chci prosazovat a jak. Každý si může přečíst moje komentáře, analýzy, blogy, knihy a z nich vyčíst nejen můj názor na nejrůznější společenské problémy, ale také návrhy řešení případně jiné vize, které předkládám k veřejné diskuzi. Ukažte mi jedinou vizi pana Fischera a dalších. Krom vize být zvolen a mít trafiku. Nabízím schopnost spolupracovast se všemi parlamentními stranami a s jejich pomocí prosazovsat změny. Straničtí kandidáti a už vůbec ne pan Fischer, tenhle potenciál nemají. Nemají ovšem ani tuhle ambici. Neumím si představit jak exkomunista Fischer vyjednává nějaký zákon s TOP 09, ODS nebo KSČM - všichni jím svolně pohrdají - takže jeho vyjednávací potenciál je na nule. V tomto ohledu má šanci buď Miloš Zeman nebo já. A jetliže voliči chtějí prostřednictvím prezidenta změnu, musí přemýšlet i o tom, kdo je schopen a v jaké míře nějaké změny prosazovat. Loutka nebo silná osobnost s názory? Tomio Okamura 2.11.2012 12:02

ODPOVĚĎ: Dobrý den, v případě zvolení prezidentem bych okamžitě zanechal všech svých jiných aktivit a 100% bych se věnoval pouze práci prezidenta. Potřebujeme v čele energického člověka plného sil, naše země již nemá čas, je rozkradená, zloději se nám smějí do obličeje a pro běžné lidi již není odkud brát. každý den je potřeba pojmenovávat problémy, zastávat se obyčejných lidí, nespravedlností, bojovat proti nešvarům a tlačit na politickou scénu, aby vedla zemi kupředu. Je potřeba, aby prezident nasměroval národ silnou vizí, abychom se co nejrychleji přiblížili evropskému či nejlépe světovému vtrcholu. Je to práce na plný úvazek. Tomio Okamura 2.11.2012 11:59

ODPOVĚĎ: Dobrý den, maturoval jsem na střední chemické škole v Praze. A přiznám se, že jsem již 2x přerušil studium na Vysoké škole, jelikož to při zaměstnání nestíhám. Tomio Okamura 2.11.2012 11:46

ODPOVĚĎ: Dobrý den, odpor je obrovský, cítím ho jak od médií, tak od politiků a s nimi spřízněných lidí. Snaží se mě pošpinit a znevěrohodnit a jsou jim k tomu dobé jakékoliv prostředky. Navíc, některá média si pletou svobodu slova se svobodou lhát a to je také problém. Politicko-ekonomická mafie se za uplynulých 20 let tak zažrala do naší země, že je velmi obtížné s tím bojovat. Je potřeba obrovská podpora veřejnosti, jinak to nezměníme. Přeji ať se Vám daří, Tomio Okamura 2.11.2012 11:44

ODPOVĚĎ: Dobrý den, jsem si toho vědomý. Do Senátu jsem kandidoval prakticky z jediného důvodu - stejně jako vy jsem nespokojený s tím, kam a jak naše země kráčela minulých dvacet let a také to, že je načase s tím vším pohnout správným směrem. V prvé fázi jsem obcházel poslance a senátory, později jsem psal komentáře, sloupky, analýzy, blogy, točil streamy, napsal dvě knihy věnované tématům, která mě buď trápí nebo mě zaujala. Ukázalo se, že mediálně známá tvář má své hranice. Pravda - na blozích mě četlo a souhlasilo s názory často i sto tisíc lidí. Přitakal mi i mnohý poslanec či senátor - ale v praxi to někdy nepomohlo, anebo ne tak rychle a účinně, jak bych si představoval. Proto jsem se loni rozhodl kandidovat so Senátu - logicky - je mi právě čtyřicet a v přímé volbě nemusím hledat nějakou partaj, která mě zaštítí. Tím pádem k ní nemusím být příštích šest let loajální ani dělat, že nevidím gauneřiny některých členů. Do Senátu jdu s naprosto jasnou představou, co chci v základu prosazovat. Mimojiné budu prosazovat zavedení adresné trestní a hmotné odpovědnosti politiků a exekutivy. Rozkrádání společného majetku nesmí být beztrestné. Budu prosazovat přísný zákon o majetkovém přiznání u majetků nad 20 milionů. Každý zbohatlík, který nedoloží legální nabytí majetku, musí být postižen a to i v případě majetků nabytých v minulosti. Budu také bojovat za ústavní právo mít zdravotnictví zdarma v rámci veřejného pojištění. A tak dále, svůj kompletní program, vize a názory jsou jak v mých kniháh, tak i na blozích či videoblozích. Svými názory se netajím a neschovávám se. Přeji ať se Vám daří, Tomio Okamura 2.11.2012 11:39

ODPOVĚĎ: Dobrý den, už v roce 1997 se rýsovalo řešení, jak řešit zhoršující se situaci Romů. Zástupci Romů vedení předsedou Romské občanské iniciativy Emilem Ščukou požádali premiéra Klause o pomoc při získávání práce pro Romy. Nebylo to poprvé co "žádali, aby stát zakročil, aby se vytvořily pracovní podmínky pro Romy". Ale bylo to poprvé, kdy je přijal premiér a kdy ihned začal konat. Romové žádali o pozitivní diskriminaci při zadávání práce na veřejných zakázkách. Chtěli, aby stát žádal po výhercích velkých stavebních zakázek, aby na nějakou část prací (třebas nekvalifikovaných) museli zaměstnat pár procent Romů viz: http://zpravy.idnes.cz/vratili-jsme-se-pred-rok-1989-uz-jsme-zase-cikani-rika-predak-scuka-pwb-/domaci.aspx?c=A110916_103409_domaci_kot Než se stačil návrh zpracovat a uzákonit, Klausova vláda padla. Návrh se vytratil. Od té doby mnozí Romové zapadli do ještě větší bídy, marasmu sociálního, kulturního i mravního. Přitom není lepší lék na nenávist proti Romům, než když Romové si sami řeknou o práci, o vzdělání, začnou pracovat a stanou se přínosem pro celou společnost. Vzdělaní Romové spojte se Je nadějné, že tu byli a jsou Romové, kteří nenatahují ruku pro peníze, ale chtějí více práce. To je ta romská elita, po které zase natahuju ruku já, a měla by ji ze všech sil podpořit i veřejnost a stát. V naší zemi jsou stovky Romů, kteří mají nejen střední, ale také vysoké školy. Jak to, že o nich nevíme? Prostě žijí nenápadným způsobem, jako každý jiný. Tak jako bílí Češi. Jenže to je málo. Tahle mlčící slušná část Romů se musí zapojit a pomoct nám s těmi neslušnými. Recepty na změnu k lepšímu existují a některé nejsou náročné Pokud jde o práci není třeba výjimka z rasové rovnosti, žádná pozitivní diskriminace. Stát by měl pomoct s prací všem dlouhodobě nezaměstnaným, lidem v krajní nouzi. Romům i všem dalším ohroženým občanům. Všichni pamatují hladovou zeď Karla IV. Nejen on, všichni osvícení státníci hledali práci pro lidi v nouzi. Nesmí se to říkat, ale to, že velká část Němců milovala Hitlera nebylo jen pro jeho nenávistnou demagogii. Všichni němečtí pamětníci se shodují, že Hitler dal lidem chleba - jeho veřejné heslo bylo - "každý Němec musí mít chléb a teplou polévku". Není to nic nového, dávno předtím v 16. století francouzský král Jindřich IV zahájil své panování slovy: "každý venkovan bude mít ve svém hrnci každou neděli slepici". Jen na okraj, myslel tím edikt, kterým zakazoval zabavovat vesničanům zvířata a pracovní nástroje, aby se uživili. Groteskní je, že dnes všechny kulinářské publikace líčí Jindřicha jako propagátora polévek, který nutil národu jednou týdně slepičí vývar. Stejně jako u Hitlera se lidé a historie snaží zapomenout některá zásadní fakta - tedy, že od nepaměti byla vláda odpovědná za své chudé, bezmocné, slabé (i duchem). Za veřejné peníze veřejná práce Města Most a Litvínov jsou historicky první (a druhé), které dávají veřejné zakázky jen těm, kdo na nich dají práci i nezaměstnaným. Jsou sami. Český stát investuje do veřejných zakázek stovky miliard korun ročně. Investuje řádově další stovky miliard do tzv. investičních pobídek pro zahraniční firmy. Cílem bylo získat pracovní místa - praxe je obvykle trochu jiná - nekvalifikovanou práci, tedy práci, která je nejvhodnější pro dlouhodobě nezaměstnané, obvykle dělají Ukrajinci, Mongolové, Vietnamci. Není myslím nic xenofobního na tom, že za veřejné peníze by stát či ten komu stát peníze dává, měl nechat pracovat nejprve občany naší země a teprve potom cizince. V tuhle chvíli rozdáváme miliardy podnikatelům, firmám, kteří zaměstnávají cizince a druhou rukou další miliardy sypeme do sociálního systému pro naše nezaměstnané občany. Je to asi tak jako by Karel IV začal stavět onu Hladovou zeď a na práci najal Maďary. Také obce dnes naříkají, že práce pro nezaměstnané není. Není práce za peníze, ale práce pro volné ruce je vždy. Jen v ghettech chybí desítky lidí, co by tam hlídkovaly a udržovaly pořádek. Lidé, co budou uklízet, opravovat rozbitá okna nebo třeba sázet květiny na jaře, zeleninu či na podzim ovocné stromky. Kolik utratí města za technické služby - za odklízení sněhu, sekání trávy, výstavbu květinových záhonů, čištění příkopů u silnice? Proč by to nemohly dělat armády nezaměstnaných. A proč taky ne armády trestaných? Loupežné přepadení? Ublížení na zdraví? Tak několik let natvrdo, ale ne v kriminále na kavalci, ale na dálnici s krumpáčem v ruce. Němečtí nezaměstnaní (bohužel i političtí či rasoví vězni) postavili před válkou stovky kilometrů silnic a dálnic, které svou kvalitou stále předčí mnohé české moderní silnice. Pokud tohle zmiňuji pak milí intelektuálové nejde o velebení zločinného režimu, ale připomínka velmi chvályhodného principu - že práce je vždy a všude a je potřeba ji jen vidět. Emil Ščuka připomíná, že "od roku 1993 Romové upozorňovali, že jim berou práci Ukrajinci“. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Vodička tvrdil, že neovlivní soukromé firmy, které najímají Ukrajince. Romové namítali, že "stát může zpřísnit pravidla pro dlouhodobý pobyt cizinců, zavést kontroly odvodů zdravotního a sociálního pojištění, kontrolovat, zda za ně firmy platí. Po letech od jiných ministrů vyšlo najevo, že je v tom lobby: „když chtějí, aby stavebnictví prosperovalo, přivírá stát oči nad neplacením daní a odvodů". Odpovědnost posiluje Krom represe, je třeba samotné Romy zapojit, dát jim odpovědnost za svou komunitu. Je v okolí ubytoven nepořádek, hluk? Pověřme vybrané Romy, ať sami hlídají a dozorují na čistotu a pořádek. Romské hlídky, jakási romská pomocná stráž se už v některých městech osvědčily. Pověření Romové jsou hrdí na svou práci a dbají na pořádek víc a líp, než bílý policajt. Nechme Romy pracovat na zvelebování svého okolí. Ten, kdo zasklí okno nebo vymaluje dům, už si pohlídá, aby mu omítku někdo nezničil. A když, tak si to s viníkem ihned vyříká. "Nepřizpůsobiví" Romové od malička nepoznali práci, znají jen krádeže, chlast, sociální dávky a automaty. Přetrhnout ten řetěz můžeme jen s jejich pomocí. Musí přijít vzdělaní Romové, kteří budou Romy učit. Učit nejen písmenka, ale také společenské hodnoty. Jako v dobách českého národního obrození učili buditelé nevzdělaný poněmčený český lid, dávali mu hrdost a touhu být lepší, tak musí i sami Romáci mezi sebou najít lidi obětavé pro svůj národ. Je fajn nadávat na Čechy, že strkají romské děti do zvláštních škol - ale skutečnost je taková, že je tam dávají samotní Romové. Bez rodičovského souhlasu to ani nejde. Uniká mi smysl dnešních reportáží, ktere z toho obviňují zase jen bílé "rasisty". A ty děti navíc do škol musí taky chodit. Dokonce každý všední den. I tohle musí romští rodiče pochopit. Romové musí mít nějaké vzdělané romské vzory. Jenže ouvej, tady je stát velký rasista. Sám znám několik vzdělaných Romů, kteří si stěžují, a právem na to, že jsou v práci diskriminovaní. V každém případě totiž platí, že bez Romů se nepohneme. Snížené dávky ani stravenky ani víc policistů s myšlením lidí nic nenadělá. Tady musí nastoupit i nějaká osvěta. Skončit s lichvou a dluhy Neposlední věc je začít s lichváři (včetně těch státem posvěcených exekučních lichev). Ti nejchudší by měli dostat šanci se ze svých dluhů vymotat a začít nový řádný život. V USA je možné zbankrotovat a po pěti letech znovu začít od nuly. Bez dluhů. Český zákon o oddlužení je pro lidi na dně absolutně nedostupný - o osobní bankrot a oddlužení může požádat jen zaměstnanec s dostatečným příjmem (musí pokrýt v průběhu pěti let alespoň 50 procent dluhu). Na to ani jeden z lidí v sociální pasti nedosáhne. Jenže pak je v začarovaném kruhu - normální zaměstnání ho neuživí, protože celou mzdu by mu zabavila exekuce. A tak tito lidé žijí na dávkách a pracují na černo. Prodělává na tom věřitel i stát a celá společnost. Vydělává jen lichvář a exekutor, kteří svůj díl z dávek vždycky urvou. Dalo by se pokračovat - například absolutní zákaz "heren" s "výherními automaty". Vždyť to nejsou ani herny ani výherní. Jsou to automaty na ožebračení těch nejchudších, kde se zadělává právě na tu nejkřiklavější pouliční kriminalitu. O Romy, kteří jsou občany ČR, se musíme postarat, jelikož tady mají právo žít, ať se to někomu líbí nebo ne. Stát je nemůže nedobrovolně vystěhovat někam do zahraničí a proto nad tímto problémem nemůžeme zavírat oči, zvláště když se jedná o relativně velkou skupinu lidí. Proto se snažím navrhnout takový komplex řešení, který by pomohl Romům více se přizpůsobit, což tím pádem finálně pomůže celé majoritní české společnosti ve spokojenějším životě. K tomuto cíli, tedy aby vetšina Čechů a Moraváků nepovažovala Romy za problém, se potřebujeme co nejrychleji dostat. Na závěr mám pro Romy okamžitý recept proti rasismu a nenávisti: Milí Romáci, chcete, aby vás Češi měli rádi? Chovejte se jednoduše tak, aby vaši sousedé byli šťastní, že vás vedle sebe mají. Pomáhejte jim. Večer nehlučte a udržujte své okolí čisté. Přestaňte krást, přepadat. (učte se od bílé většiny, když Češi přestali krást v rakouských obchodech rázem se z nich stali vítaní zákazníci). Svému okolí pomáhejte. Když uvidíte křivdu, zastaňte se slabšího. Pomáhejte bezmocným. Děti posílejte denně do školy a učte se spolu s nimi. Zdaleka se vyhněte hernám a hledejte práci. Práce je vždycky. Když ne tam, kde bydlíte, zkuste jako Češi, Moraváci nebo Ukrajinci stavbu, továrnu s ubytovnou v Praze nebo jiném velkém městě. Pracovní úřad vám určitě s hledáním a začátkem rád pomůže. Když tohle uděláte, než se nadějete, budou z Vás milí a vyhledávaní sousedé. Držím Vám i nám palce, Tomio Okamura 2.11.2012 11:32

ODPOVĚĎ: Dobrý den, ano, mám dostatek svých vlastních propisek a tužek. Tomio Okamura 2.11.2012 11:27

ODPOVĚĎ: Dobrý den, přesnější čísla budu vědět během pondělí, ale k dnešnímu dni to vypadá, že bych měl mít nyní kolem 45 tis. podpisů. Pakliže se podpisy podaří sesbírat, bude to každopádně mezi všemi kandidáty absolutní časový rekord, jelikož jsem oficiálně zahájil sběr podpisů teprve před necelými 14-ti dny, do té doby sbíralo asi dva týdny jen několik mých přátel po svých známých. Při sběru podpisů nepoužíváme ani žádné billboardy jako jiní kandidáti, jelikož na takovou kampaň nemáme čas ani peníze. Rád bych všem moc poděkoval za podporu. Tomio Okamura 2.11.2012 11:27

ODPOVĚĎ: Dobrý den, jak jistě víte, letos je s trnkami problém. Takže slivovici pálit bohužel nebudu. Ale hruškovice také není špatná, ne ? Tomio Okamura 2.11.2012 11:23

ODPOVĚĎ: Dobrý den, zdravím všechny na chatu Idnes.cz. Ohlásit prezidentskou kandidaturu po vstupu do Senátu je neobvyklé. A chápu mnohé rozpaky. Co ten Okamura sleduje? Milí přátelé - je to extrémně jednoduché. Do Senátu jsem kandidoval prakticky z jediného důvodu - stejně jako vy jsem nespokojený s tím, kam a jak naše země kráčela minulých dvacet let a také to, že je načase s tím vším pohnout správným směrem. V prvé fázi jsem obcházel poslance a senátory, později jsem psal komentáře, sloupky, analýzy, blogy, točil streamy, napsal dvě knihy věnované tématům, která mě buď trápí nebo mě zaujala. Ukázalo se, že mediálně známá tvář má své hranice. Pravda - na blozích mě četlo a souhlasilo s názory často i sto tisíc lidí. Přitakal mi i mnohý poslanec či senátor - ale v praxi to někdy nepomohlo, anebo ne tak rychle a účinně, jak bych si představoval. Proto jsem se loni rozhodl kandidovat so Senátu - logicky - je mi právě čtyřicet a v přímé volbě nemusím hledat nějakou partaj, která mě zaštítí. Tím pádem k ní nemusím být příštích šest let loajální ani dělat, že nevidím gauneřiny některých členů. Do Senátu jdu s naprosto jasnou představou, co chci v základu prosazovat. Jenže znám senátorské hranice. A já svým voličům ve Zlínském kraji slíbil, že na rozdíl od anonymního stranického senátora bude můj hlas slyšet a že udělám maximum, abych své sliby, vize a cíle naplnil. Platí totiž jedna zásadní premisa - nic z toho, co prosazuji, není vykalkulované téma, které by mi dodala PR agentura. Všechna témata, problémy mi přinesl život. Když jsem před třemi lety zvedl téma exekucí, neviděl v nich až na oběti nikdo problém. Já osobně poznal několik obětí a začal jsem o tom psát, hledat řešení a pro řešení jsem se snažil najít i podporu ve Sněmovně a na vládě. Byl jsem nařčený z populismu, že chci zakázat herny. Zakázat je nechci kvůli své popularitě - ale třeba kvůli panu Kučerovi ze Svitav, zemřel poté, co syn prohrál v automatech celý dům, pekárnu, restauraci a dvě herny. Bez domova a v bídě se octlo několik rodin. K tomu nejde mlčet. Chtít zákaz heren v kraji, kde firma Synot a herny zaměstnávají řádově tisícovky lidí, to je šílenství, uznávám, ale ne populismus. Takovou blbost si může myslet jen politolog nebo politický komentátor. Příkladů, proč prosazovat hmotnou a trestní odpovědnost politiků v exekutivě, ministrů, hejtmanů, starostů bychom našli ve svém okolí tisíce. Není to populismus, ale nutnost, bez které se neposuneme dál. Každý z nás musí být zodpovědný za své činy a každý, kdo spravuje veřejné peníze nebo rozhoduje o bytí či nebytí druhých, musí být za svá rozhodnutí odpovědný. Nejde o šikanu, ale v obchodním právu ne zcela jasnou věc - tedy že jednatel firmy je ze zákona povinen ji spravovat s péčí řádného hospodáře. Tuhle povinnost kupodivu nějakou záhadou politici nemají. I proto se na ministryni, co rozházela miliardy, nevztahuje paragraf o porušení povinnosti při správě cizího majetku. On totiž ministr vůbec nemá zákonem danou povinnost majetek spravovat řádně. A opět tady vidím staré babky, jak žmoulají třicetikorunu a přemýšlí, jestli k doktorovi mohou, zatímco jinde elita s drzými úsměvy rozhazuje miliardy. Otevírá se mi kudla v kapse nad takový odporným jednáním. Mohl bych pokračovat dalšími tématy - jako jsou nevinně odsouzení a soudci, kteří odsoudí člověka na léta do vězení, aniž by měli důkazy. Chybí nám tu odpovědnost - i proto chci prosazovat více přímé demokracie, přímé volby hejtmanů a starostů, ale také jejich přímou odvolatelnost voliči. Není třeba se bát - málokterý politik bude pak odvolaný - protože hrozba odvolání ho donutí nasadit maximum sil, aby ve funkci vydržel celé funkční období. Chtít tyto věci prosadit chce buď zázemí velké strany nebo zázemí velkého množství občanů. Jako senátor za Zlín mám za sebou svůj kraj. K tomu, abych změny prosadil, je třeba ale víc - je třeba opora občanů celé země. Prezidentská volba je jedinečná příležitost, jak tuto podporu získat. A není vůbec třeba volby vyhrát - už jen volební kampaň mi umožní všechna témata diskutovat, předkládat veřejnosti a médiím a získávat pro ně zastánce a hlasy lidí, médií, odborníků, poslanců, senátorů i vlády. To, že bych se stal prezidentem, má relativně omezenou naději. Ale to, že pro své názory získám díky kampani spojence, je jisté. Ostatně už dnes mnohé moje návrhy přejaly jiné strany a realizují je (viz například exekuce, korupce aj.)- prostě proto, že jsem vyburcoval veřejnou poptávku po nich. A to je to nejdůležitější. Maximálně vyburcovat veřejnost a jejím prostřednictvím ty změny k lepšímu začít prosazovat. Pochopitelně jako obvykle jsou na omylu ti, co tvrdí, že prezident nic nezmůže. Není to pravda - prezidenti v naší zemi vždycky hráli v systému velmi silnou roli a směřování naší země velmi silně, často dramaticky ovlivnili. Jen hlupák se bude tvářit, že funkce prezidenta je jen dekorativní. Ano, je i symbolická. Prezident je symbol národa a je na národu, jaký symbol si zvolí. Zda loutku kmotrů, ohebného kariéristu nebo osobnost, která přesně ví, co a jak chce prosadit. To, jestli budu či nebudu zvolený prezidentem, je vedlejší - podstata je, zda se podaří něco vykonat.. I sama kandidatura je cesta vpřed. Prezidentská funkce je pak jeden z nejsilnějších nástrojů, kterým může jednotlivec demokratickou cestou ovlivnit veřejné dění. Proto kandiduji a proto Vás prosím o Vaši podporu. Co se týče podpisů, spoléhám na to, že se mi podaří sesbírat 50 tis. podpisů občanů, nikoliv na podpisy poslanců či senátorů. V současnosti mám již přes 40 tis. podpisů. Děkuji však mnoha poslancům, o kterých vím, že moji kandidaturu také podporují. Hezký den, Tomio Okamura 2.11.2012 11:21