Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím východněji, tím více rodáků. Nejvíc jich žije ve Zlínském kraji

  9:33aktualizováno  9:33
Pro více než polovinu obyvatel Zlínského kraje je tento region i místem jejich narození. Nejvíce lidí, kteří ve svém rodišti chodí do školy a pracují, žije podle statistických údajů ve Strání.

Nejvíce rodáků žije v obci Strání na Uherskobrodsku. | foto: MAFRA

Slavný režisér Vojtěch Jasný nedal na rodné Valašsko nikdy dopustit. Film Všichni dobří rodáci s dalším Valachem Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli získal prestižní cenu v Cannes, obletěl svět a ukázal patnáct nelehkých let v životě jedné valašské vesnice.

I tento příklad ukazuje charakter regionu a silný vztah, který k němu mnozí z jeho obyvatel mají. Není náhodou, že se Zlínský kraj dostal na nejvyšší příčku v počtu rodáků v celém Česku.

Podle statistických dat se zde narodilo 53 procent současných obyvatel. Republikový průměr přitom činí 47 procent a třeba Liberecko má 43 a Karlovarsko dokonce jen 38 procent.

„Platí, že směrem od východní části republiky k západu podíl rodáků klesá. Většina mikroregionů na Moravě má podíl rodáků nadprůměrný,“ stojí ve zprávě Českého statistického úřadu, který hodnotil data nasbíraná před šesti lety během Sčítání lidu, domů a bytů.

Strání má republikový primát se 78 procenty rodáků

Zlínský kraj vede ve srovnání okresů, samospráv a dokonce také obcí. Například na Uherskobrodsku je skoro 80 procent starousedlíků, hlavně to platí v Ostrožské Lhotě, Dolním Němčí nebo Březové. Naopak nejméně v rámci kraje jich mají Rožnov pod Radhoštěm, Lukov, Otrokovice, Velehrad nebo Skaštice.

Lidé Zlínského kraje žijící ve svém rodišti

Okresní města

  • Zlín 55 %
  • Vsetín 54 %
  • Kroměříž 46 %
  • Uherské Hradiště 44 %

Obce

  • Strání 78 %
  • Lidečko 69 %
  • Nedašova Lhota 68 %
  • Prusinovice 60 %
  • Ústí 44 %
  • Skaštice 39 %
  • Dešná 35 %
  • Velehrad 32 %

Zdroj: Český statistický úřad

Absolutně nejvěrnější obyvatele má z celé republiky Strání, malá příhraniční obec s necelými čtyřmi tisíci lidmi proslulá sklářskou hutí nebo fašankovými obchůzkami. Rodáků v ní žije 78 procent.

„Asi se cítíme být patrioty,“ usmál se starosta Antonín Popelka.

Mimochodem jeho příjmení je také důkazem toho, že stěhování nebylo populární ani v minulosti. Popelků je totiž ve vesnici více než 400.

„Historicky bylo zvykem, že místní muži jezdili za prací do světa jako montážníci, buď po republice, nebo do Švédska, Norska a jinam. Ale vždy se vraceli a dodnes vracejí domů,“ popsal starosta.

Generační dědictví, které má v sobě zakořeněný vztah k rodnému domu, obci, nebo alespoň krajině, není jediným důvodem rozšířeného patriotismu. Roli hrají také předávané zvyky, tradice nebo stabilně vysoký počet věřících. Důvody ale bývají i ryze praktické a konkrétní.

„Pozitivním měřítkem může být to, že jsou tady lidé spokojení, mají všechno, co potřebují, a nic je nenutí hledat něco lepšího jinde,“ vysvětlila socioložka Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity v Brně.

I ve zmíněném čtyřtisícovém Strání mají dost obchodů, základní školu, restauraci, sportoviště a možnost zaměstnání v dosahu dvaceti kilometrů.

„Teď začínáme kopat inženýrské sítě pro novou lokalitu, kde bude stát přes dvacet rodinných domů,“ přidává další důvody k udržení obyvatel Popelka.

Zlín má polovinu rodáků

Na druhou stranu rodáci mohou doma zůstávat i z negativních důvodů. Například proto, že se necítí dost vzdělaní, zkušení nebo schopní odejít a začít jinde. Jestli má na stěhování vliv vzdělání, ale statistici zatím nezkoumali. Naopak věk podle tabulek nerozhoduje. Ve Zlínském kraji zůstávají nejen malé děti, ale i studenti a dospělí.

Mezi dvaceti až třicetiletými je celých 63 procent rodáků a ve věku 30 až 40 let je to celá polovina. Od čtyřicítky se počet místních lidí snižuje, ale pořád si drží zhruba čtyřicetiprocentní podíl.

Pro Zlínský kraj je důležité, že mnohdy z něj neodcházejí ani špičkově vzdělaní a uznávaní experti.

„Mohl jsem pracovat v Bostonu, San Franciscu, New Yorku, lákali mě i do Olomouce, Brna nebo Prahy. Vždycky jsem se ale vracel, protože jsem Zlín považoval za svůj mateřský přístav a práce v Baťově nemocnici pro mne byla prestižní záležitostí,“ zmínil před časem respektovaný zlínský diabetolog Jaroslav Rybka (čtěte zde).

Právě Zlín na tom s rodáky není špatně. Ve městě jich je více než polovina, stejně jako v Luhačovicích, Valašském Meziříčí nebo Holešově.

„Může tomu pomáhat i fakt, že tady máme vysokou školu, díky které nemusejí místní mladí jezdit studovat jinam. Pak by se totiž zvyšovala pravděpodobnost, že už se zpátky nevrátí,“ upozornila prorektorka místní univerzity Drahomíra Pavelková.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Záchranářka Dana Polášková předváděla prvňáčkům na ZŠ Mikoláše Aleše ve Zlíně...
VIDEO: Prvňáci se učí první pomoc na méďovi. Do rytmu zpívají „rolničky“

Do základních škol se znovu vrátila výuka první pomoci. Učí ji přímo záchranáři a během školního roku proškolí na pět tisíc prvňáků.  celý článek

Grafton Recruitment Praha
OPERÁTOR ve VÝROBĚ

Grafton Recruitment Praha
Zlínský kraj
nabízený plat: 20 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.