Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Větrný mlýn má téměř 200 let, po rozsáhlé opravě bude opět funkční

  9:20aktualizováno  9:20
Řemeslníci pod dohledem památkářů pracují na obnově větrného mlýna ve Velkých Těšanech na Kroměřížsku. Národní kulturní památku ničí dřevokazný hmyz a houby. Lopatky se mají znovu roztočit v roce 2018.

Vítr si pohrává s barevnými plachtami, které zakrývají vybourané otvory v opláštění. Dvě protilehlé stěny dřevěné stavby obepíná lešení, pod kterým jsou na sebe naskládané osekané trámy. Zevnitř se nese tlukot kladiva do rukojeti dláta.

Fotogalerie

„Odsekáváme části babky a dědka, dubových trámů, které spojují protilehlé stěny mlýna. Kvůli červotoči jsou na mnoha místech prohnilé. Napadené kusy nahradíme zdravým dřevem, které do uvolněných prostor vlepíme s pomocí pryskyřice,“ popisuje řemeslník Jan Tomšů.

Opravy „větřáku“ ve Velkých Těšanech odstartovaly na začátku prázdnin. Pryč už je část jeho dřevěného pláště, stejně jako některé trámy, sloupky, podlahy a stropy nebo šalanda, úřadovna mlynáře. Demontován musel být také mlecí mechanismus.

„Jeho jednotlivé součásti máme nyní uloženy v depozitáři,“ poznamenala Blanka Šimůnková z Muzea Kroměřížska, které větrný mlýn z konce 19. století spravuje.

Musí hlídat, aby mlýn nespadl

Rekonstrukce stavby, jež byla před v roce 2013 zapsána na seznam národních kulturních památek, byla už nezbytná. Především její konstrukce je totiž napadená dřevokazným hmyzem a houbami, což by v případě otálení mohlo dokonce vést ke zřícení celého mlýna.

„Trámy začaly ztrácet svou statickou funkci, byly na hraně své existence. Kvůli špatně položené střešní krytině do mlýna navíc zatéká,“ řekl Jaroslav Novosad z Národního památkového ústavu v Kroměříži.

Právě zásluhou památkové ochrany má být na místě zachováno maximum původních dřevěných částí. Odhadem jich zůstane zhruba polovina.

„Okolí každého prvku, který vyměňujeme, musíme pořádně podepřít, aby nám mlýn nespadl. Je to náročné,“ poukázal Milan Juráň, majitel stavební a restaurátorské firmy Juráň z Ústí u Vsetína, která práce zajišťuje.

S výjimkou dubových nosných prvků využívají řemeslníci smrkové dřevo, které na stavbu doputovalo z valašských lesů. „Pochází ze zimní těžby, je kvalitní,“ ujistil Juráň.

Mlýn, který se neotáčí za větrem

Poslední velké úpravy mlýn zažil v 70. letech. Při nich se ale na historickou hodnotu stavby tolik nehledělo.

„Mlýn se tehdy provizorně podstojkoval a zabezpečil tak, aby nespadl. Zůstal ale hodně nakloněný a se zdevastovaným dřevem uvnitř,“ přiblížila architektka Taťána Tzoumasová, která připravila projekt na současnou rekonstrukci „větřáku“.

V té době se také mlýn přestal otáčet za větrem. Může za to nedaleký vojenský prostor.

„Vojáci si vymínili, že tím směrem budou nastálo natočené perutě. Stěna kolem nich totiž nemá žádné okénko, kterým by je mohl případný nepřítel pozorovat,“ usmála se projektantka.

Hotovo bude v roce 2018

První etapa rekonstrukce má být hotová na podzim. Příští a přespříští rok na ni navážou další dvě. To také znamená dlouhodobé uzavření mlýna pro návštěvníky. Ti by si kompletně opravený mlýn mohli poprvé prohlédnout v druhé polovině roku 2018.

Obdivovat budou moci také lopatky mlýna, které se po dlouhých letech znovu roztočí. Celá stavba už se kolem tatíka, tedy kolmého nosného trámu, ale zřejmě nikdy otáčet nebude. Podle dnešních norem by to totiž nebylo bezpečné.

Dvoupatrová stavba se sedlovou střechou zavěšená na trámové konstrukci stojí na jihozápadním svahu nad Velkými Těšany, které jsou místní částí Bařic, od přelomu 20. a 30. let 19. století.

V roce 1890 ji zničila vichřice, přesto na stejném místě vyrostla znovu a mouka se v ní mlela ještě za druhé světové války.

Po jejím skončení ale zůstal mlýn opuštěný a začal chátrat. Zachránila ho až pozdější rekonstrukce, od roku 1979 je pak přístupný veřejnosti. Každý rok si do více než deset metrů vysokého mlýna najde cestu kolem 1 300 lidí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Jeden z rekonstruovaných pokojů středoškolského internátu.
Peníze z restitucí arcibiskupství vrací do opravy kroměřížského gymnázia

Část středoškolského internátu, který je součástí areálu kroměřížského arcibiskupského gymnázia, je opravená. Rekonstrukce zahrnovala vše od rozvodů po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena souzená za kuplířství obvinila expolicistu, že po ní chtěl sex

Krátkou konfrontací mezi svědkem a obžalovanou pokračovalo ve Zlíně soudní projednávání večírků pro zvané v Kostelanech, za kterými se podle spisu skrývala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.