V Návojné před osmi lety dostavěli jižní křídlo zámku a vybudovali tam 15 bytů. Díky tomu vzrostl počet obyvatel a na nájemném obec dostane tolik, že to téměř pokryje splátku úvěru. Zároveň ale loni figurovala mezi deseti nejzadluženějšími obcemi v kraji.
Letos už je situace jiná. „Vzali jsme si tehdy úvěr, ale zároveň šetřili na stavebním spoření. To nám letos skončilo a dluh jsme výrazně snížili,“ vysvětlil starosta Návojné František Machara.
V roce 2017 ve statistikách figuroval dluh 10,5 milionu korun, ten se ale skokově snížil o naspořených 4,2 milionu. Nyní obec ročně splácí 648 tisíc korun, z toho 500 tisíc získá od nájemníků.
„Vyplatí se to. Máme díky tomu 40 nových obyvatel, část lidí se do obce vrátila, další jsou odjinud. V okrese jsme jedni z mála, komu neubývají obyvatelé,“ těší Macharu. V Návojné žije 670 lidí.
Údaje o zadluženosti obcí eviduje ministerstvo financí. Vyplývá z nich, že z 307 obcí Zlínského kraje jich zadluženost vykazuje 174, tedy víc než polovina. Nejzadluženějších (se závazkem přesahujícím 60 procent příjmů) je 18 obcí.
„Žádná z nich však zatím neporušuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. To znamená, že všechny tyto obce dluh snižují tak, jak jim ukládá zákon,“ upozornil mluvčí ministerstva Zdeněk Vojtěch.
Obce si půjčují na přípravu pozemků, lákají nové obyvatele
Zvýšit počet obyvatel chtějí i v Lechoticích, a proto si půjčili na nákup pozemků. V loňských číslech tak figuruje nejen starý úvěr na vybudování multifunkčního domu se společenským sálem, ale i nový dluh ve výši 2,5 milionu korun za pozemky. První z nich budou mít za dva roky splacený, pozemky prodali obratem.
„Ještě jsme je nestačili zasíťovat, a už jsou rozebrané,“ potvrdil starosta Lechotic Petr Maňásek. Vyroste tam dvacet rodinných domů. Zájem mají lidé ze Zlína, Otrokovic a Holešova. Asi třetinu pak tvoří mladí lidé z obce, kteří by bez možnosti koupit pozemek zřejmě odešli jinam.
„Dohromady je to odhadem 60 obyvatel, což znamená tři čtvrtě milionu ročně do rozpočtu. Navíc se zvedne vytíženost obchodu a mateřské školy,“ věří starosta.
Obě obce na rozvoj čerpají dotace, i jejich dofinancování je ale nad možnosti rozpočtů. Lechotice s 348 obyvateli ročně hospodaří s necelými 5 miliony korun. Rekonstrukce multifunkčního domu stála víc než čtyři roční rozpočty. Jenže taky to byla 100 let stará budova, která rychle chátrala a využití se najít muselo.
Z deseti nejzadluženějších obcí v kraji je osm malých sídel do tisíce obyvatel. Hranici překračuje jen Prostřední Bečva s 1 682 obyvateli a Ostrožská Nová Ves, kde žije více než tři tisíce lidí.
Dluh obce sám o sobě ministerstvo nehodnotí negativně. „Spíš je tomu naopak, bez úvěru by nebylo možné financovat rozvoj, opravy či údržbu. Záleží však na tom, zda výše půjčky umožní bezproblémové splácení,“ vysvětlil Vojtěch.
Zlínský kraj zůstává druhý nejzadluženější
Do skutečných problémů se i v rámci republiky dostává jen zlomek obcí, řádově jde o jednotky. V nedávné minulosti hrozily dvěma obcím v kraji – Žítkové a Janové. Obě bojovaly s následky sesuvu svahu a nutnou sanaci by samy nezaplatily. Pomohl jim kraj. Ten stav zadluženosti obcí nesleduje.
„Je to odpovědnost starostů. Pokud ale nastane takto mimořádná situace, řešíme ji,“ uvedl náměstek hejtmana odpovědný za finance a rozpočet Jiří Sukop. I vedení kraje se potýká s obrovským dluhem, který je letitou záležitostí. Aktuálně je druhý nejzadluženější v Česku, výše dluhu byla loni 2 029 022 710 korun. To dělá 20,28 procenta průměru příjmů za poslední čtyři roky.
Hůř jsou na tom jen v Olomouci. Třetí v pořadí, Jihomoravský kraj, navíc dluží jen 12,55 procenta, tedy výrazně méně. Zlínský kraj splácí 102 milionů ročně, v příštím roce částka vzroste na 148 milionů. Volné peníze ale má.
„Mohli bychom udělat mimořádnou splátku a dluh výrazně snížit nebo zdvojnásobit splátky a umořit jej rychleji,“ líčí Sukop.
Staré úvěry však mají mimořádně výhodné podmínky, a tak je hospodárnější nechat je běžet. „Je lépe využít toho, že máme pevnou úrokovou sazbu, mnohdy velmi nízkou či nulovou,“ dodal Sukop.
Peníze nechávají na investice, které kraj plánuje především ve zdravotnictví, školství a dopravě.
