Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ani v koncentráku jsem nevytrpěl to, co v českém vězení, srovnával kněz

  10:08aktualizováno  10:08
Štěpán Trochta z Valašska patřil mezi významné české duchovní. Zajímalo se o něj gestapo i Státní bezpečnost, dlouhé roky strávil v koncentračním táboře i ve vězení. Ocenil jej papež tajným jmenováním biskupem a posmrtně také první demokratický prezident Havel.

Štěpán Trochta jako litoměřický biskup kolem roku 1970. | foto: archiv

Celý život pomáhal lidem. Bohužel však značný čas strávil v místech, ze kterých šel strach: koncentračních táborech či komunistických vězeních.

Rodák z Francovy Lhoty Štěpán Trochta patřil k nejvýznamnějším českým duchovním. Osud odvážného kněze přibližuje výstava, která je do konce ledna k vidění v prostorách budovy betlému v Horní Lidči (více o samotném betlému čtěte zde).

Trochta studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a později v italském Turíně. Stal se jedním z prvních českých salesiánů a věnoval se práci s chudou a opuštěnou mládeží. Pomohl například vybudovat salesiánské gymnázium ve Fryštáku a centrum v pražských Kobylisích, které vedl.

Byl životním optimistou, ale také mužem, jenž se nebál hlasitě dávat najevo své názory. I proto se během druhé světové války dostal do hledáčku gestapa.

„Několikrát byl vyslýchán a krátce po atentátu na Heydricha zatčen,“ zmiňuje historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu v Praze.

Trochta prošel Terezínem a koncentračním táborem Mauthausen. „Zde několikrát jen o vlásek unikl smrti. Přitom se během věznění choval statečně a byl oporou spoluvězňům,“ uvádí Plachý.

„Ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé jako v českých věznicích“

Po válce se brzy dostal do konfliktu s komunistickým režimem, proti němuž velmi ostře vystoupil. Okamžitě se o něj začala zajímat StB a v roce 1954 jej soud poslal na pětadvacet let do vězení za velezradu.

Prošel několik českých věznic a později se svěřil přátelům, že „ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé“.

„Ty německé koncentráky se nedají srovnat s tím, co jsem vytrpěl od komunistů. Byla to nejhorší doba mého života. K takovému zacházení se ani Němci nesnížili,“ řekl kněz, jehož osvobodila až amnestie v roce 1960.

Do duchovní správy se ale vrátit nesměl a několik let se živil jako pomocný dělník. Kvůli podlomenému zdraví pak musel odejít do předčasného důchodu.

Jeho činy ocenil i papež, který jej v roce 1969 tajně jmenoval kardinálem. I v posledních letech života se veřejně stavěl proti pošlapávání náboženských svobod v Československu.

Trochta zemřel v roce 1974 a na jeho pohřbu ho tehdejší krakovský arcibiskup a pozdější papež Karol Wojtyla označil za mučedníka.

V roce 1992 jej prezident Václav Havel vyznamenal in memoriam za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Citát Tomáše Bati v předvolebním materiálu Svobodných.
Baťa by volil naši stranu, napsali Svobodní na Facebooku

Tomáš Baťa by ve sněmovních volbách hlasoval zřejmě pro Svobodné. To není prognóza politologů, ale tvrzení samotných Svobodných ve Zlínském kraji, které...  celý článek

Radovan Dalajka u Krajského soudu ve Zlíně.
Kauza firmy Morávia-Chem a obchody s nelegálním lihem se vrací k soudu

Zlínský krajský soud zrušil předchozí osvobozující rozsudky týkající se Radovana Dalajky, někdejšího šéfa Morávia-Chemu. V obnoveném řízení se bude znovu...  celý článek

Ředitel gymnázia měl údajně obtěžovat studentky. Soud mu vyměřil tříletou...
Studentka podlehla meningitidě, školu hygienici hlídat nemusejí

Tragická událost se před pár dny stala v Rožnově pod Radhoštěm. Studentka maturitního ročníku místního gymnázia podlehla zánětu mozkových blan. Nebezpečnou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.