Prší málo a to, co spadne, navíc rychle odteče pryč. Slova „zadržet vodu v krajině“ se teď mají stát mantrou, která se dostane lidem pod kůži a změní jejich pohled na přírodu. Ve Zlínském kraji se do toho hodlají pustit malé obce, zato ve velkém rozsahu.
„Chystáme čtyři rybníky a víc než desítku tůní a mokřadů,“ vypočítal starosta Vysokého Pole Josef Zicha.
V současnosti už má obec většinu potřebných pozemků a chystá projekt a žádost o dotaci.
„Vysoké Pole je modelová obec, kde dokázali spojit plány Lesů ČR, obecní a soukromé pozemky tak, aby výsledek dával smysl,“ podotkl Tomáš Chmela ze Sdružení místních samospráv.
Brod chystá nový rybník za téměř sedm milionů korun
Podobně daleko jsou třeba v Liptále. „Obnovíme rybník, který zhruba před čtyřiceti lety vyschl, a pro další dojednáváme pozemky se státním pozemkovým úřadem,“ hlásí místostarosta Ondřej Vaculík.
Společnou nádrž na hranici obcí chystají Komárno a Osíčko, do plánování se pustila i některá města. Nejdál je Uherský Brod, který za 6,8 milionu korun postaví rybník v části Újezdec. Další mohou vzniknout ve směru na Bánov, v Újezdsku na řece Šťávnici a v Havřicích.
Princip je jednoduchý. Nádrže zadržují dešťovou vodu, která se pak postupně vsakuje do půdy. Tím se zvyšuje hladina spodní vody a tedy hladina vody ve studních či vrtech.
Účinné jsou i remízky nebo zasakovací pásy (třeba travnaté), jež rozdělují velké plochy polí. Vodu dokážou zadržovat i aleje stromů.
Nechybí ochota ani peníze
To všechno se má v příštích letech objevovat v krajině celého regionu stále častěji. Podle expertů ale potrvá desítky let, než bude změna skutečně vidět. „Celé je to teprve v plenkách a hodně schází osvěta. Vlastníci pozemků nejsou vždy vstřícní, i získat stavební povolení je dlouhý proces,“ upozornil Miroslav Kubín z CHKO Beskydy.
Přesto je současnost pro Zlínský kraj přelomová: je tady ochota pustit se do neznámého a nechybí peníze. Ty nabízí Evropská unie či ministerstva zemědělství a životního prostředí a obce mají velkou šanci si na ně sáhnout. A nejde o žádné drobné, jen ministerstvo životního prostředí přislíbilo na boj se suchem 7 miliard korun v nejbližších letech.
Přišlo to v nejvyšší čas. Některé vesnice loni v létě hlásily vyschlé vrty, vodojemy plnily vodou dováženou z okolí. A protože léto bylo extrémně horké a zima naopak teplá, voda není ani letos. V Lukovečku proto vzdali snahy o udržení vlastní vody a připravují napojení na vodovod sousedního Fryštáku.
Obce a města to ale nezachrání, nutná je změna přístupu všech, kdo v krajině hospodaří. Podnik Lesy České republiky už se pustil do stavby nové nádrže u Vysokého Pole a chystá rekonstrukci a čištění rybníků ve Zlíně-Malenovicích, Halenkově, Prštném nebo na Vlčkové. I v lesích má voda co nejvíc zůstávat.
„Nemusí to být složitá opatření, stačí třeba, když traktor zryje půdu udusanou po stahování dřeva,“ naznačil Kubín.
Zřejmě největší potíž bude se zemědělskou půdou. Předělit nedozírné plochy polí zelení sice není složité, jenže to znamená více práce při obdělávání a vyšší náklady.
„Kdo to vidí přes korunu, nic měnit nebude. Osvícených zemědělců, kteří hospodaří v souladu s krajinou, je málo,“ řekl Milan Drgáč, jeden ze zakladatelů ekologického zemědělství ze Starého Hrozenkova.
