Autoři ze Zlínského kraje vydali knihy o Baťovi, přírodě nebo vilách

  12:27aktualizováno  12:27
Historická díla, romány nebo pohádky. Nabídka knih, které v poslední době vydali autoři ze Zlínského kraje, je pestrá. MF DNES přináší tipy na zajímavé publikace, je mezi nimi hned několik knih o historii Baťů.

Historik Zdeněk Pokluda popisuje dějiny regionu, v nejnovější knize se zaměřil na moravskou stopu rodu Šternberků. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Několik historiků, ředitel střední školy, rozhlasová redaktorka, soudce nebo městský strážník. Všichni z nich mají společné - pocházejí nebo působí ve Zlínském kraji a loni vydali knihu.

Tipy MF DNES na knihy z regionu

Pravá tvář anděla
Ředitel vsetínské školy vypráví osudy námořníků v alžbětinské Anglie.

Prameny na Valašsku a v Podbeskydí
Dílo Radovana Stoklasy stojí 229 korun.

Rub a líc baťovských sporů
Kniha líčí ožehavé téma pří o majetek po smrti Tomáše Bati.

Stroj se (ne)zadrhl
Soubor fejetonů a balad zlínského soudce Josefa Holcmana.

Od škodovky po quattro
Popis kariéry úspěšného jezdce rallye Lea Pavlíka.

Moravští Šternberkové
Zdeněk Pokluda mapuje osudy moravských větví Šternberků.

Životní osudy
Kniha mapuje osudy historických postav, které zasáhly do rozvoje Kroměřížska.

Uloupené dílo
Třetí svazek řady nepublikovaných spisů z literární pozůstalosti J. A. Bati.

Vzpomínky
Autobiografické dílo profesora Vladimíra Karfíka, součástí knihy je i DVD.

Kroměříž - historické město & jeho památky
Monografie připomíná 750. let města.

Baťovi muži
Životní příběhy 28 mužů spojených s T. Baťou s řadou unikátních fotografií.

Příběhy domů a vil
Přečtěte si osudy a příběhy lidí a rodin z luhačovických vil.

Olšava ví svoje
Jiří Jilík nabízí pověsti a legendy vztahující se k přírodě na březích řeky Olšavy.

Jak maminka vylezla na věž
Pohádky jsou založené na rozhlasových reportážích.

Za dlúhých večerů...
Sbírka hornolidečských příběhů nebo pověstí od Petra Odehnala.

Chřiby - hledání hrobu starého Metoděje
Publikace začíná událostmi z roku 1932.

Podobně různorodé jako "civilní" povolání zdejších spisovatelů jsou i témata jejich knih. Píší pohádky, romány i literaturu faktu.

Rozdělit se dají na historiky a ostatní. To proto, že s profesí historika je publikační činnost pevně spojená, dá se tedy říct, že se psaním také živí.

Potvrzuje to etnografka z Muzea Jihovýchodní Moravy Blanka Petráková. Společně s Ladislavou Horňákovou, jinak historičkou umění, vydala knihu Příběhy domů a vil.

"Materiály jsem původně sbírala pro stejnojmennou výstavu, kterou jsem dělala v muzeu," říká Petráková. Její díl práce spočíval v tom, že popsala osudy a příběhy obyvatel 34 luhačovických vil. Horňáková pak doplnila skutečnosti o architektuře.

Jejich kolega z oboru, historik Zdeněk Pokluda, vydal loni knihy hned dvě: Baťovi muži a Moravští Šternberkové. První z nich nabízí portréty nejbližších spolupracovníků Tomáše Bati, od Dominika Čipery nebo Hugo Vavrečky až po méně známé, ale pro rozvoj firmy podstatné zaměstnance.

Uživit se psaním? Kdepak, spíše to je prodělečná činnost

Druhá skupina spisovatelů se živí různě a psaní věnuje výhradně volný čas. Autorka pohádek Michaela Vetešková je redaktorkou Českého rozhlasu. Sepsala příběhy, které vypráví večer před spaním svým dětem.

Pod historickým románem z alžbětinské Anglie Pravá tvář anděla je pseudonym Karel Cubeca, který skrývá ředitele vsetínské soukromé střední školy Karla Kostku. Knihu Životní osudy zase napsal Petr Klapil, člen městské policie v Kroměříži.

Spoléhat se na to, že výdělky z knížek pokryjí běžné životní náklady, ale všichni odmítají. Nutno ale dodat, že po tom ani netouží.

"Uživil bych se. Velmi skromně, ale uživil. Jenomže to není podstatné. Takhle je to pro mě zábava, nechci psát proto, že musím," vysvětlil Kostka.

Klapil věnoval svému dílu o 211 stranách čtyři roky života. Bádal v archivech, muzeích i pozůstalostech. "Psát jsem začal v redakci kvasických novin, kde jsem měl rubriku Životní osudy," vybavuje si Klapil.

A protože materiálů nasbíral více, než se mohlo do novin vejít, vznikla kniha. Čtenář v ní najde třeba příběh Karolíny Šternberkové, rodačky z Pohořelic nebo Ferdinanda Urbánka, kroměřížského cukrovarníka. "Narazil jsem i na informace, které přede mnou ještě nikdo nepublikoval," tvrdí Klapil.

Jedním z nejzkušenějších autorů v regionu je Josef Holcman, který má na kontě sedm knih. Je soudcem a tvrdí, že psaním kompenzuje náročné povolání. A přesto, že dvě jeho knihy získaly nominaci na prestižní ceny, ani jeho psaní neuživí.

"Činnost je to velmi prodělečná. Z těch sedmi knih jsem zatím dostal jediný honorář. Živit se jako spisovatel je možné až v případě, že jde o náklad v počtu deseti tisíc kusů. Mých knih se tisknou dva tři tisíce," upozornil Holcman.

Šternberkové vládli ve Zlíně i Bojkovicích

Proč je ve znaku Zlína i některých dalších měst ve zdejším kraji žlutá osmicípá hvězda? Pro historika směšná otázka, pro mnoho laiků ale neproniknutelná záhada.

Každý, kdo neví, odpověď najde v nové knize zlínského historika Zdeňka Pokludy. Jmenuje se Moravští Šternberkové - Panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Už v názvu je obsažená odpověď na položenou otázku.

A pro nepoučeného čtenáře je jistě zajímavé, že šlechtický rod Šternberků zanechal ve Zlínském kraji ve 14. a 15. století velmi výraznou stopu, kterou nyní Pokluda mapuje.

Šternberkové vládli na sídlech v Lukově, ve Zlíně, Bojkovicích, Holešově, Kvasicích či Malenovicích. Teprve roku 1950 poslední paní Šternberková musela opustit zestátněný Pohořelický zámek," přiblížil Pokluda. "Rodu patřilo mnoho panství: od Bystřice pod Hostýnem k Hluku, od Litenčic až po Bojkovice," podotkl.

Čtenář se v obsáhlé publikaci, která má přes 350 stran, dozví o hromadění majetku i ztrátách knížecího rodu, jeho sporech, rozbrojích i nezdařených sňatcích.

Knížka také odstraňuje některé pochybnosti: například tu, která panuje kolem konfiskace šlechtického hradu a velkostatku v Malenovicích v roce 1946.

Pokluda věří, že jeho dílo, jež vydalo nakladatelství Lidové noviny v Praze, může být užitečné a zajímavé pro laické čtenáře z měst, kde Šternberkové působili.

"A potom také pro historiky a poučené zájemce, kteří se zajímají o to, jakou roli u nás sehrála šlechta za posledních 800 let," naznačil historik. Rod Šternberků je původem z Posázaví, během krátké doby ale rozkošatěl a rozšířil se i na Moravu. Jako jeden z mála si uchoval významné postavení i po Bílé hoře.

Na Moravě Šternberkové zaujímali ve 14. a 15. století mezi aristokracií nejpřednější místo, pak ale zdejší větve začaly vymírat.

Pokluda, který řadu let vedl zlínský archiv v Klečůvce, na knize pracoval s přestávkami pět let. Dnes spolupracuje s knihovnou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Nejčtenější

Tomáš Březina pomohl rozkrýt lihovou mafii, z vězení vyšel na podmínku

Tomáš Březina u olomouckého soudu.

Městský soud v Brně podmínečně přerušil výkon trestu Tomáše Březiny z kauzy lihové mafie a propustil jej na svobodu. Za...

Slavia - Zlín 3:1, domácí rozhodli ze standardek, dva góly dal Stoch

Slavističtí fotbalisté společně oslavují gól v zápase proti Spartě.

Využili zaváhání Plzně a v polovině základní části ligy vedou tabulku o dva body. Fotbalisté Slavie porazili Zlín na...

Plzeň má náhradu za Krmenčíka, vybrala si Beauguela ze Zlína

Jean-David Beauguel ze Zlína má radost ze vstřeleného gólu.

Fotbalisty Plzně v zimě posílí francouzský útočník Jean-David Beauguel. Druhý nejlepší ligový střelec má na západě Čech...

Medvěd se přesunul do hor, pátrá po něm i odborník na uspání střelou

Lidé natočili medvěda ve skiareálu na Trojáku

Medvědí tulák, který v minulých týdnech škodil na Valašsku a v Hostýnských vrších, se zřejmě přesunul do oblasti...

V 91 letech řídil muž auto podnapilý, těžce zranil seniora na kole

Nehoda se stala u nákupního střediska Lidl ve zlínské části Podvesná.

Dvaaosmdesátiletý cyklista se těžce zranil poté, co ho ve Zlíně srazilo auto. To podle policie řídil o devět let starší...

Další z rubriky

Ve Zlíně opravují starý kostelík, kde měl svatbu Albrecht z Valdštejna

Původní kostelík se ve zlínské části Štípa nachází poblíž majestátního kostela...

Dnes stojí pozapomenutý stranou majestátního kostela Narození Panny Marie ve zlínské části Štípa, ale jeho historický...

K plánům na obří kanál Dunaj-Odra-Labe mají obce výhrady

Kanál Dunaj - Odra - Labe, severní větev, Poodří, DOL,

Vodní kanál Dunaj–Odra–Labe se ekonomicky vyplatí, řekla studie ministerstva dopravy. Z obřího projektu ale nejsou ve...

Policisté po třech letech zjistili totožnost oběšence, pomohla podobizna

Pravděpodobná podoba obličeje zemřelého muže.

Kresba pravděpodobné podoby obličeje pomohla kriminalistům zjistit totožnost muže, který se před třemi lety oběsil u...

Najdete na iDNES.cz