Nechtějí se vzdát své profese, šidit rodinu, nebo mají obavy, že neustojí tlak, který s sebou politika nese. I to je důvod, proč je žen na kandidátních listinách čtyř největších měst ve Zlínském kraji tak málo.
A to i přesto, že komunální volby lákají více žen než velká politika (o loňském zájmu žen ve Zlínském kraji o parlamentní volby čtěte zde).
„Do malých měst a obcí dorazila emancipace dříve. Komunální politika je pro ženy mnohem uspokojivější než parlament,“ konstatovala politoložka Jiřina Pavlíková.
Ženy mají v místní politice šanci uplatnit svou odbornost a poměrně rychle vidí výsledky. Zjednodušeně se dá říct, že zatímco ve velké politice se o problému jedná, v té komunální se řeší.
To potvrdila i pětka na kandidátce STAN ve Zlíně Kateřina Francová. Část končícího volebního období zasedala jak v zastupitelstvu, tak i v Radě města Zlína.
„Nemám s politikou negativní zkušenost. Co jsem chtěla prosadit a vyřešit, to se podařilo. Člověk potřebuje vidět, že práce má smysl,“ zhodnotila.
Dvě obhajující starostky
Přesto se stranám ve Zlínském kraji jen těžko dařilo získat ženy na přední místa kandidátek.
„Všem ženám jsme kandidaturu nabídli, ale většina mi řekla, že v tak agresivním prostředí, jaké tady vládne, do toho nepůjde,“ řekl krajský šéf ODS Stanislav Blaha. Obávaly se prý reakcí politických protivníků i voličů. Ve Zlíně se jeho straně podařilo získat 11 žen, z toho dvě do první desítky.
Občanští demokraté jsou zároveň jedinou stranou, jejíž kandidátky ženy vedou ve víc než jednom městě. Své posty totiž obhajují starostka Vsetína Iveta Táborská i Kroměříže Daniela Hebnarová.
Sociální demokracie do čela postavila pouze Hanu Doupovcovou v Uherském Hradišti, má však poměrně vysoké zastoupení žen v první desítce.
Ve Zlíně je mezi 41 kandidáty 14 žen, z toho 3 na prvních místech. V Hradišti, Kroměříži a Vsetíně je poměr ještě o něco vyšší.
„I to je logické. Čím menší město, tím menší rivalita. Neřeší se kdo, ale co je lepší. Ženy jsou nastavené řešit konkrétní věci,“ vysvětlila politoložka.
Ženy chybí hlavně na kadidátkách lidovců
Z tradičních stran se letos nepovedlo genderově vyvážit kandidátky především lidovcům.
Ve Zlíně není v první desítce ani jediná žena. A znovu platí, že v menších městech je jich více a jména není nutné hledat až na konci seznamu.
„Samozřejmě nás to trápilo. Kolegyně ale odmítaly hlavně z profesních a rodinných důvodů,“ řekl Miroslav Kašný, který kandidátku pro Zlín sestavoval.
„To je trochu úsměvný argument. Nezávislí Zelení Piráti pro Zlín mají na kandidátce přes čtyřicet procent žen. Tak proč se to ve stejném městě jedné straně daří, a jiné ne,“ reagovala Veronika Špricová ze společnosti Fórum 50 %.
Ta dlouhodobě prosazuje vyrovnaný poměr mužů a žen ve veřejném životě. Když ve Fóru 50 % srovnali kandidátky statutárních měst, zjistili, že na volitelných místech ve Zlíně je vůbec nejméně žen v celé zemi.
„Dobrým řešením by bylo zavedení kvót,“ dodala Špricová.
Být ženou nemůže být jediná kvalifikace, říká politoložka
To ale političky, které MF DNES oslovila, odmítají. Napříč stranami se shodly, že kvóty jsou ponižující a mělo by záležet pouze na rozhodnutí konkrétní kandidátky.
„Ženy se dokážou prosadit samy. Je ale nutné si uvědomit, že pro většinu je prioritou rodina, a teprve když děti vyrostou, má žena volné ruce k tomu, aby se věnovala veřejnému životu,“ mínila starostka Kroměříže Daniela Hebnarová.
„Trvám na tom, že kvóty jsou nesmysl,“ podpořila ji i Jana Rejžková, dvojka na zlínské kandidátce Úsvitu přímé demokracie. „Zajímalo mě především to, jací další lidé na kandidátce budou,“ dodala Rejžková.
Úsvit je jednou z mála stran, které mají nadprůměrné zastoupení žen. Ve Zlíně jich je 12 z 41 kandidátů. Kromě toho kandidují také v Kroměříži, kde je mezi 27 jmény 17 žen.
„Být ženou přeci nemůže být jediná kvalifikace. Rozhodovat musí odbornost a kvalita kandidáta,“ shrnula Pavlíková.
Proti zavedení kvót pro ženy jsou také lidovci (více zde).
