Mají více čtyřiadvacetihodinových služeb a připadá na ně více pacientů.
„Ještě nedávno jsme si mysleli, že se našeho regionu tato věc netýká. Ale není to pravda,“ upozornil radní za zdravotnictví Lubomír Nečas. Zároveň ujistil, že péče o pacienty nijak ohrožená není. Nemocnice si personál spíše jistí do budoucna. Chybějí hlavně specialisté.
„Získat erudovaného, hotového lékaře je téměř nemožné, ale problémy jsou i s absolventy,“ prohlásil ředitel uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek.
Ve Vsetíně potřebují lékaře na neurologii, anesteziologickoresuscitačním oddělení, interně, porodnici i oddělení klinické onkologie. „Najít specialistu pro některé obory je problém,“ potvrdil personální náměstek Martin Pavlica.
Endokrinologa, diabetologa nebo chirurga zase hledají v Kroměříži. Největší Baťova nemocnice postrádá kardiologa, zdravotní laboranty, lékaře intenzivní péče, zdravotní sestry i primáře urgentního příjmu.
„Ve Zlíně chybějí i internisté nebo radiologičtí laboranti, které budeme potřebovat při otevírání druhé magnetické rezonance,“ konstatoval Nečas.
Za této situace se pak stává, že na oddělení je méně lékařů, častěji na ně vychází celodenní služba a starají se o více pacientů. „Potřebovali bychom víc lidí i proto, aby si lékaři mohli v klidu vybírat volno a měli čas na povinné vzdělávání, bez kterého se tato profese neobejde,“ přiblížila ředitelka kroměřížské nemocnice Lenka Mergenthalová.
„Vzdělávací systém je vůči lékařům nepřátelský“
Místo deseti nových mladých lékařů tady nastoupilo o čtyři méně a na oddělení už je to znát. „Například jeden z lékařů chirurgie je na dlouhodobé stáži v jiné nemocnici, aby si mohl udělat atestaci. Na oddělení proto potřebujeme další síly,“ zdůraznila.
Problém se netýká jen Zlínského kraje, ale celé republiky. A příčina není jediná. Odborníci mluví o tom, že řada lékařů odchází do důchodu, zhruba polovina absolventů za lepším platem do zahraničí a na několik let vypadává ze systému i velký počet lékařek a sester kvůli mateřským povinnostem.
Například v Uherském Hradišti loni přijali dvanáct absolventů lékařské fakulty. I přesto nemocnice další posily stále hledá. „Abychom se do budoucna nedostali do problémů,“ vysvětlil Sládek.
Ve Zlínském kraji navíc může nastat situace, kdy se slovenští lékaři, kteří jsou zaměstnaní převážně ve zlínské nemocnici, vrátí domů. Například proto, že jim za pár let nabídnou lepší platové podmínky, než mají tady.
Všechny nemocnice bez rozdílu pak bojují s dalším problémem, jímž je vzdělávací systém stanovený zákonem. „Vůči lékařům je poměrně nepřátelský. Je dlouhý a má přehnaně vysoké nároky,“ vysvětlil viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.
Změnit zákon potrvá roky
V praxi to znamená, že samostatným se lékař nestává hned po absolvování lékařské fakulty, ale až po atestaci, která trvá několik let. Mimo jiné zahrnuje například roční stáž ve fakultní nemocnici. Výsledkem je, že zdlouhavý systém mladé lékaře odrazuje a odcházejí do zahraničí. Tam trvá atestace kratší dobu.
Změnit zákon o vzdělávání chtějí i čeští lékaři. „Nechceme snižovat úroveň lékařské práce, ale odstranit zbytečnosti,“ ujistil Mrozek.
Než zákonodárci novelu přijmou a než se její dopad projeví v praxi, ale může trvat roky. Do té doby si krajské nemocnice musejí poradit samy. Hledání nových lidí ale není jednoduché. Zlínský kraj, v němž jsou jedny z nejnižších mezd v zemi, není příliš lákavý.
Například v Hradišti proto zvažují náborový příspěvek nebo stipendia a vyjednávají pro zaměstnance slevy na zboží, pohonné hmoty i dovolené. Vsetín zase připlácí za fyzicky náročnou ošetřovatelskou péči, má dotované stravování nebo nabízí ubytování. Jestli benefity zájemce přesvědčí, se teprve ukáže.
