Exnáměstek zlínské primátorky Martin Janečka u brněnského soudu.

Exnáměstek zlínské primátorky Martin Janečka u brněnského soudu. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Exnáměstek zlínské primátorky Janečka u soudu neuspěl, vězení ho ale mine

  • 1
Bývalý kontroverzní politik za ČSSD a vlivný zlínský podnikatel Martin Janečka neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu v Brně, u něhož se domáhal zrušení dvouletého trestu vězení za korupci. Ani tak ale do vězení nepůjde, protože se na něho vztahuje amnestie vyhlášená prezidentem Václavem Klausem.

„Nejvyšší soud ve věci dovolání všech tří obviněných rozhodl tak, že se tato dovolání odmítají,“ potvrdila mluvčí brněnského městského soudu Petra Hovorková.

Nejvyšší soud své rozhodnutí rozeslal právě přes městský soud, který v případu rozhodoval na začátku. Zatím ale neobdržel doručenky od všech účastníků sporu, takže důvody blíže komentovat nemohl.

Podle Janečkova obhájce Lukáše Eichingera se Nejvyšší soud důvody dovolání vůbec nezabýval.

„Podle něho nebyly splněny dovolací důvody. Některým důležitým otázkám, které jsme tam předestřeli, se vyhnul. Byl bych raději, kdyby se jimi zabýval,“ nastínil Eichinger.

Někdejší náměstek zlínské primátorky Janečka byl odsouzený ještě se svým švagrem a bývalým místopředsedou fotbalového svazu Daliborem Kučerou, který dostal trest 20 měsíců.

Spolu měli jako jednatelé společnosti Square Transaction předat úplatek 750 tisíc korun právníkovi Radku Dvořákovi, jenž byl potrestaný dvěma roky vězení.

Ten dal podle soudu peníze insolvenčnímu správci Petru Dokládalovi, jenž zastupoval společnost Arching Group, které dlužila Janečkova firma 30 milionů korun. Za úplatek se měl dluh snížit i bez souhlasu věřitelského výboru na pětinu.

Janečka a spol. u soudu

Všichni tři potrestaní svoji vinu odmítají. Janečka už dříve řekl, že se korupce nedopustil. „Nikdy jsem nikoho nenabádal, aby předal úplatek, ani jsem sám peníze nepředával,“ prohlásil.

Zvažují, že se ještě obrátí na Ústavní nebo evropský soud

Odsouzení mimo jiné zpochybňovali osobu Dokládala, který je také trestně stíhaný. A také to, že žalobce Jan Petrásek, který případ v úvodu dozoroval, se s korunním svědkem sešel mimo státní zastupitelství a probíral s ním okolnosti případu.

Eichinger si také myslí, že nelze provést předstíranou dohodu o finančním vyrovnání tak, jak to policie ve spolupráci s Dokládalem, který ji o nabídce úplatku informoval, nakonec udělala.

„Předstíraný převod je konstruován na hmotné věci, předstíraně se dají koupit drogy, auto, zbraně. Ale dohoda o narovnání je předání papíru. To nelze. A je to dost podstatné,“ míní Eichinger.

Nejvyšší soud už jednou trojici odsouzených vyhověl, když zrušil původní rozsudek. Tentokrát, po jejich pravomocném odsouzení v roce 2015, už rozhodl jinak.

Také proto Eichinger nevyloučil, že se po dohodě s klientem obrátí na Ústavní soud v Brně nebo evropský soud.