Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chemička Deza už vzduch tolik nešpiní, benzenu ale vypouští stále nejvíc

  10:22aktualizováno  10:22
Dobrá zpráva pro obyvatele Valašského Meziříčí a okolí: místní chemička Deza vypadla z žebříčku deseti největších znečišťovatelů v Česku. V množství uniklého benzenu je ale společnost pořád první.

Chemička Deza ve Valašském Meziříčí | foto: Archiv MF DNESMF DNES

Když na konci předloňského roku podnik Deza ve Valašském Meziříčí instaloval technologii na odstraňování emisí naftalenu, věřili jeho zástupci, že nová investice pomůže k tomu, aby Deza byla více ekologická.

A podařilo se. Když letos ekologické sdružení Arnika zveřejnilo tradiční žebříček největších tuzemských znečišťovatelů, Deza vypadla z první desítky, kam dříve patřila. Seznamu aktuálně dominuje neratovická Spolana.

Které firmy z kraje jsou v žebříčku Arniky

Deza, Valašské Meziříčí
1. místo: rakovinotvorné látky, reprotoxické látky bez oxidu uhelnatého
6. místo: polyaromatické uhlovodíky

Groz-Beckert Czech, Val. Klobouky
8. místo: endokrinní látky

L. A. S. T., Tečovice
10. místo: endokrinní látky

Raciola, Uherský Brod
4. místo: látky poškozující ozonovou vrstvu

Toma, Otrokovice
5. místo: látky nebezpečné pro vodní organismy,

SITA, Zlín–Malenovice
8. místo: dioxiny

"Z až 50 tun ročně jsme emise naftalenu snížili na zhruba 100 kilogramů ročně," shrnul mluvčí Dezy Jaroslav Obermajer dopad rekonstrukce zásobníků na potenciálně karcinogenní naftalen.

V benzenu stále vedou

Nicméně v jedné oblasti má meziříčská společnost nelichotivé prvenství. "Bohužel z chemičky stále uniká významné množství rakovinotvorného benzenu, a fabrika tak stále má co zlepšovat," uvedla Arnika.

To Deza uznává, i když zdůrazňuje, že do snížení emisí této látky investovala už v 90. letech, kdy klesly o 90 procent.

Podle mluvčího vypouští chemička méně benzenu, než kolik má v povolení od kraje. "Loni jsme emitovali 5,3 tuny, přitom ročně vyrábíme 120 tisíc tun," vysvětlil Obermajer.

Obyvatelé města zápach z chemičky vnímají méně i díky její poloze. "Nachází se naštěstí na severu města, takže ji málokdy cítíme, protože většinou fouká odjinud," říká Josef Foldyna, který bydlí v centru. "A to, jak je Deza cítit, záleží podle mého názoru asi spíš na tom, jaké jsou rozptylové podmínky, než na filtrech," myslí si.

Za horší ovzduší mohou spíš staré kotle

Mimochodem, kontrolní měření ovzduší provedla před časem i místní radnice. Chtěla zjistit, co lidé v Meziříčí dýchají, ale i původce tohoto stavu. Výsledek mnohé překvapil.

"Hlavním původcem totiž nebyla Deza, jak se ve městě všeobecně soudí, nýbrž lokální topeniště, tedy staré nevyhovující kotle," řekl starosta Jiří Částečka.

Podle něj je relativně nejrychlejším řešením modernizace topení v rodinných domech. Peníze na poskytnutí dotací by radnice chtěla získat z části výnosů z výherních hracích automatů.

Přední místa mezi tuzemskými znečišťovateli obsadily ze Zlínského kraje společnosti z Valašských Klobouk, Uherského Brodu, Otrokovic a Malenovic.

"V řadě ukazatelů podniky v roce 2012 vypustily do životního prostředí méně škodlivin než v roce předcházejícím," shrnula Arnika. Podle sdružení je to výsledek tlaku veřejnosti a fungujícího registru znečišťovatelů.

Například Deza za posledních dvacet let investovala do ekologie provozu 2,6 miliardy korun a dál se snaží najít rezervy. "Je to už ale na hranici technických možností," tvrdí Obermajer.

"Není možné, aby do Moravy odcházela kohoutková voda"

Podobně argumentuje i Radek Heger, generální ředitel otrokovické společnosti Toma.

Její čistírna odpadních vod se loni umístila jako pátá v pořadí producentů látek nebezpečných pro vodní organismy.

"V letech 2008 až 2011 jsme investovali 140 milionů korun do rekonstrukce čistírny, aby splňovala veškeré předpisy Evropské unie," sdělil Heger.

Do čistírny proudí odpadní vody z Continental-Barum, ZPS i samotného průmyslového areálu Toma, kde sídlí dvě stovky podniků včetně koželužen.

"Není technicky možné, aby do Moravy odcházela kohoutková voda," uvedl Heger.

Stanovené limity podle něj čistírna splňuje. "Je to ale také otázka producentů těch odpadních vod. Jinými slovy co tam kdo lije. My na to v rámci tak obrovské kanalizační sítě nikdy nejsme schopní přijít," dodal Heger.

Kam putuje popílek ze spalovny?

V nových žebříčcích se objevila také malenovická spalovna nebezpečného odpadu Sita-Emseko, která byla osmým největším producentem dioxinů. Ty podle mluvčího Arniky Vratislava Vozníka z velké části neodcházejí do ovzduší, protože je filtry ukládají v popílku, který spalovny produkují.

Problémem je spíš, na co se takový popílek použije. Ze Zlínského kraje se mezi největšími znečišťovateli objevily ještě tři další firmy.

Hned dvakrát to byl tečovický výrobce zboží ze sklolaminátu L. A. S. T., který skončil osmý v produkci styrenu a desátý ve vypouštění endokrinních látek. "Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická," uvedla Arnika.

Osmá v produkci látek měnících funkci žláz s vnitřní sekrecí byla loni valašskokloboucká společnost Groz-Beckert Czech vyrábějící pletací a strojní šicí jehly. Uherskobrodská Raciola skončila čtvrtá mezi znečišťovateli ohrožujícími ozonovou vrstvu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Silničáři ve Zlíně značí čáry ve špičce. Pracujte o víkendu, říká kraj

Silničáři ve Zlíně stříkají vodorovné značení na komunikace v době, kdy je největší provoz. Komplikují tím už tak špatnou dopravní situaci v krajském městě....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena souzená za kuplířství obvinila expolicistu, že po ní chtěl sex

Krátkou konfrontací mezi svědkem a obžalovanou pokračovalo ve Zlíně soudní projednávání večírků pro zvané v Kostelanech, za kterými se podle spisu skrývala...  celý článek

Krajské volby a referendum o stavbě Penny Marketu ve Starém Plzenci u Plzně....
S volbami budou lidé hlasovat i o těžbě štěrku a o bazénu za 120 milionů

Přestože při sněmovních volbách v pátek a v sobotu půjde především o směřování celostátní politiky, obyvatelé Chropyně na Kroměřížsku a valašského Zubří budou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.