V březnu bývají hladiny podzemních vod díky tajícímu sněhu nejvýše z celého roku. V prvních měsících roku totiž vždy stoupají, od dubna pak začínají klesat. Letos je to ale jinak. Hladiny na mnoha vrtech stagnují, nebo dokonce klesají. A to přesto, že sníh už téměř všude ve Zlínském kraji roztál. Podzemní vody tak zůstávají pod průměrem.
„Situace není moc optimistická. Mysleli jsme si, že se do podzemních vod dostane více vody z tajícího sněhu. Půda ale byla zřejmě na některých místech zamrzlá, takže se voda nevsákla, ale odtekla pryč,“ přiblížila vedoucí hydrologického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Eva Soukalová.
Situaci nepřispěla ani skutečnost, že zatím poměrně málo prší, byť některé poslední dny byly deštivější. Od začátku roku spadlo ve Zlínském kraji 75 procent dlouhodobého průměru srážek za toto období, které se počítá od roku 1961 do roku 2010.
Málo vody je problém i pro ryby
I proto hladiny podzemních vod nestoupají, ale naopak klesají. Například na vrtu v Huštěnovicích spadla hladina za poslední měsíc o pět centimetrů, v Bílanech u Kroměříže o více než 10 centimetrů, v Kunovicích o 20 a v Újezdci u Uherského Brodu dokonce o téměř 40 centimetrů.
Na některých jiných vrtech hladiny sice dočasně stoupají díky občasným dešťům, lze však očekávat, že se opět brzy vrátí do podprůměru. Kvůli tomu je málo vody také v řekách.
„Přestože jarní tání nebylo špatné a sníh odtával postupně, je situace stále neuspokojivá. Hladiny podzemních vod zůstávají pod normálem a s tím souvisí i aktuální nízká úroveň povrchových vod,“ uvedla Jana Kučerová z útvaru vnějších vztahů Povodí Moravy.
„Letošní zima stavu podzemních vod nijak výrazně nepomohla, sněhu nenapadlo tolik,“ doplnila.
Řekou Moravou v Kroměříži teče zhruba 40 procent dlouhodobého měsíčního průměru, Dřevnicí ve Zlíně 25 procent, Olšavou v Uherském Brodě 22 procent. A na to mohou doplácet i ryby.
„Odpadní vody, které do řek přitékají, se méně rozřeďují a vodní živočichové a ekosystémy jsou poté vystaveni větší zátěži. V létě pak mohou vlivem vysokých teplot trpět kyslíkovým deficitem,“ upozornila Kučerová.
Léto je sice ještě poměrně daleko, přesto už odborníci dokážou předjímat, jaké by mohlo být.
„Když jaro nebude deštivější, hladiny podzemních vod zůstanou pod normálem a v létě by mohl být problém s nedostatkem vody,“ varuje Soukalová.
Nejvíce má pršet v půlce dubna
Předpovědi bohužel příliš příznivé nejsou, alespoň pokud jde o konec března a duben, který by měl být jen průměrně deštivý. Nejvíce srážek by mohlo spadnout v týdnu od 17. do 23. dubna, a to průměrně kolem 14 milimetrů. Naopak tento týden bude na deště nejskoupější, napršet má jenom pět milimetrů.
„Ve čtvrtek bude většinou oblačno, místy přechodně až zataženo a ojediněle slabý déšť nebo mrholení. Nejvyšší denní teploty 13 až 17 stupňů,“ upřesnila předpověď pro Zlínský kraj Jitka Kučerová z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. V pátek by mělo být přes den až 20 stupňů s tím, že pršet nebude vůbec.
A co hůř, nepříliš optimistická předpověď se netýká jen nejbližších týdnů, ale i dalších let. Měření hydrometeorologů ukazují, že hladiny podzemních vod postupně klesají už od roku 1986. Někteří odborníci dokonce v případě jižní Moravy mluví o tom, že z ní může být za pár desetiletí polopoušť.
13. října 2015 |
