Jonathan Blowers učí na kroměřížské ZŠ Zachar ve třídách s rozšířenou výukou...

Jonathan Blowers učí na kroměřížské ZŠ Zachar ve třídách s rozšířenou výukou angličtiny na druhém stupni. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Rodilí mluvčí se na základních školách začínají stávat výjimkou

  • 3
Zahraniční lektoři učí cizí jazyky jen na asi pětině škol v největších městech Zlínského kraje. Někde si jejich význam nemůžou vynachválit, jinde upozorňují na horší kázeň v hodinách, nebo mají problém na ně zajistit peníze.

Pouze čtyři základní školy v Česku patří do mezinárodní sítě Cambridge English Schools, která zajišťuje špičkovou výuku anglického jazyka.

Uherskohradišťská ZŠ UNESCO je jednou z nich. Především díky rodilému mluvčímu a angličtináři Philipu Mabbettovi, který zde působí deset let. Při jednání o kandidatuře školy a nynějším plnění náročných podmínek sehrál zásadní roli.

„Výuku na naší škole si bez něj nedovedeme představit. Je garantem přípravných kurzů pro žáky ke složení cambridgeských zkoušek, které navštěvuje přes 150 žáků,“ uvedl ředitel školy Jan Vorba.

Žáci se nesmí bát mluvit, i když chybují

Do Česka přijel před šestnácti lety a usadil se v Kojetíně. S českou manželkou vychovávají dvě děti. „Vypadá to, že jsem tady našel svůj domov,“ usmívá se Jonathan Blowers. Dvaapadesátiletý Brit je jedním z mála rodilých mluvčích ve Zlínském kraji, kteří působí na základní škole. Konkrétně na ZŠ Zachar a ZŠ Komenského v Kroměříži.

Jeho jméno ale dobře znají také studenti z Holešova nebo Hulína, kde rovněž učil. Vede i kurzy v jazykovkách. A proto může dobře porovnávat, v čem je výhoda rodilého mluvčího už na základní škole. „Třeťáci a čtvrťáci, které jsem učil na gymnáziu, už mají větší slovní zásobu a dá se s nimi mluvit o více tématech. Ale potíž je v tom, že mají vytvořené zlozvyky, používají špatné obraty nebo chybná slovní spojení,“ říká Blowers.

Tohle se přitom dá podchytit už na základní škole. „Učíme děti ještě předtím, než si tyto chyby zafixují. To není absolutně nic negativního proti českým učitelům, řada z nich je excelentních. Ale někdy ani oni neslyší to, co já jako rodilý mluvčí,“ popisuje.

A přidává osobní zkušenost: „Když mluvím česky, děti se někdy smějí, protože mám špatnou výslovnost nebo použiju jiné slovíčko. Jenže já jim pak řeknu: Ano, dělám chyby v češtině, ale vy zase chybujete v angličtině. Jsme na tom tedy stejně. Ale já se i přes riziko chyby nebojím česky mluvit,“ podotýká.

Ze své praxe totiž Blowers ví, že část žáků má z komunikace v angličtině obavy. „Někteří jsou skvělí v písemném projevu a zvládají gramatiku na jedničku. Jenže bojí se mluvit, nejsou na to zvyklé,“ všiml si. „Jiní dělají chyby, ale konverzace jim nevadí. A to je důležité.“

Na některých školách se stává, že při výuce s rodilým mluvčím nedávají žáci pozor. Zneužívají toho, že lektor česky moc neumí a nemá nad jejich chováním takovou kontrolu. Na ZŠ Zachar tohle neplatí. „Učíme ve dvojici s paní Šárkou Kostelníčkovou, jako tým fungujeme výborně. Měníme si skupiny, děláme dvojhodiny. Dva učitelé v hodině jsou velká výhoda. Já jsem ten neformálnější, ona zase o něco přísnější,“ srovnává.

Když přijde řeč na srovnání českého a zahraničního systému vzdělání a zvyků, Blowers by mohl mluvit dlouho. „V Česku panuje kultura respektu vůči autoritám, což ve škole pomáhá. Třeba v Rumunsku se děti moc neučí, učitelů se až bojí,“ říká. „Obecně je však klíčem, že učitel musí mít respekt žáků a podporu vedení školy. Já ji naštěstí mám, paní ředitelka je výborná.“

Liší se i denní rozvrh. „Ve Velké Británii se učí od 9 do 16 hodin. Nevím, co by tady děti řekly na to, že mají být v pátek odpoledne tak dlouho ve škole,“ dodává Blowers.

Kromě toho Mabbett vede kurzy angličtiny pro zaměstnance školy a chystá mezinárodní projekty a výjezdy.

„Jeho pracovní vytížení je naprosto vyčerpávající. Je klíčovým člověkem našeho týmu a velmi si ho nejen profesně, ale i lidsky vážíme,“ dodal Vorba.

V Uherském Hradišti mají štěstí. Podobných případů totiž v regionu moc není. Jak MF DNES dotazem na zřizovatele zjistila, z 35 základních škol v pěti největších městech Zlínského kraje má stabilního zahraničního lektora jen sedm z nich.

Zpestření při konverzaci

Například ve Zlíně na 11. ZŠ v Malenovicích učí prvňáky a druháky Vereen Smitová. Loni přitom využívali rodilé mluvčí při angličtině v 1. až 5. ročníku. Rodiče totiž o posílení výuky cizího jazyka stáli.

„Rodilá mluvčí Madge Greavesová uměla česky jen velmi málo. To bylo pro žáky přínosné, protože na ni museli mluvit pouze anglicky,“ řekla ředitelka Zdeňka Jančíková.

„Nevýhodou ale bylo, že někteří žáci, protože hůře rozuměli, rušili, bavili se a ona je nedokázala dostatečně zklidnit. Také jim nezadávala domácí úkoly, takže zvláště starší žáci brali tyto hodiny více jako ‚odpočinkové‘, nedocenili jejich význam,“ dodala Jančíková.

Na 7. ZŠ Kvítková zase vede jednou měsíčně anglický klub pro 6. až 9. ročník Karl Martin.

„Padesátka žáků, kteří klub navštěvují, jsou z náplně hodin nadšeni. Umí zaujmout volbou pestrých vyučovacích metod. A co je nejdůležitější - do klubu chodí žáci, kteří se sami rozhodli,“ líčí ředitelka Eva Plachá.

Ještě loni či předloni měly cizince coby lektory na konverzaci i mnohé další školy. Využily nabídky zlínské jazykovky Lingua nebo možnosti projektu Rodilý mluvčí na školách. Bylo to pro ně levné a výhodné řešení.

Letos však skončilo a školy berou zavděk i krátkodobými stážemi. Například ZŠ Křiby a Kvítková tak na týden zajistily služby rodilého němčináře. Jinde zase pořádají besedy v cizím jazyce s lidmi ze zahraničí nebo jiné podobně zaměřené akce.

Oslovené školy se shodují, že rodilí mluvčí jsou vhodným zpestřením při konverzaci. Jenže dostatečný efekt je podmíněn mimo jiné i zájmem žáků o studium.

„A to je na základní škole v Česku podle našich zkušeností zcela výjimečné. Žáci se většinou učí, protože musejí, nikoli že sami chtějí. Jsou zvyklí, že je neustále někdo – učitel, rodič – pobízí: ‚uč se, dávej pozor, poznač si... Zahraniční lektoři pracují odlišně – já ti něco předávám, přijmi, nebo ne. Ve výsledku pak pracuje ve třídě čtyři pět žáků a ostatní výuku ignorují,“ popsala Plachá.

To samozřejmě ale není pravidlem. Velmi důležité totiž je, aby lektor měl dostatečné vzdělání.

„Ne každý, kdo plynně hovoří cizím jazykem, je také dobrý pedagog. Role českého – ovšem kvalitního – učitele cizích jazyků je v našem systému nezastupitelná,“ dodala Plachá.

Zvykají si na přirozený přízvuk

Zajímavostí je, že zatímco ve Vsetíně nyní nemají ani jednoho rodilého mluvčího, v nedalekém Valašském Meziříčí působí hned dva: na ZŠ Šafaříkova učí Marco Campos.

„Je zkušený, vstřícný, trpělivý, umí navázat s žáky vztah a motivovat je při anglické konverzaci,“ pochvaluje si ředitel Milan Hendrych.

Podobně pozitivní ohlasy má působení Tracyho Steela na ZŠ Masarykova.

„Tracy je v Česku na misii, pomáhá potřebným. Učí děti v Rock Solidu ragby a baseball, vede anglické kluby,“ poznamenal ředitel Jiří Buksa.

Rodilé mluvčí od Nového roku získala i radnice Otrokovic, působí na všech třech základkách. Rodiče o to měli zájem.

„Výuka cizího jazyka podpořená přímo rodilým mluvčím je přínosná. Děti si zvykají na přirozený přízvuk a učí se lépe výslovnosti,“ popsala Zuzana Hlaváčová, jejíž dcera Natálka navštěvuje Základní školu T. G. M.