Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebezpečné přejezdy má Zlín a trať do Rožnova, problém je však v lidech

  9:08aktualizováno  9:08
Železniční přejezdy proslulé vážnými nehodami se ve Zlínském kraji nacházejí především ve Zlíně nebo na Valašsku. Za srážku s vlakem většinou mohou řidiči a chodci, kteří nesmyslně hazardují.

Nebezpečný dosud byl například přejezd bez světelné signalizace a závor ve valašském Hrachovci. | foto: Jan Salač

Když strojvůdce Tomáš Hegar popisuje, co všechno vidí ze svojí kabiny, mnohdy se nestačí divit. Nejhorší je podle něj železnice mezi Otrokovicemi a Vizovicemi, kde je plno přejezdů a většině chybí závory.

„Pravidelně se hlavně ve Zlíně setkávám s tím, že přejezdy přechází i maminky s malými dětmi, zatímco jim už dávno svítí červená. Považuji to za nepochopitelný hazard,“ kroutí hlavou Hegar.

Přejíždění a přecházení kolejí bez důkladného rozhlédnutí, při rozsvícených výstražných světlech, v extrémních případech i nadzvedávání spuštěných závor.

Podobně se denně chová nespočet chodců, cyklistů či řidičů. Nedávné železniční neštěstí ve Studénce tak znovu ukázalo, že za drtivou většinu nehod na přejezdech mohou právě oni.

Nejhorší je Střítež nad Bečvou

Ve Zlínském kraji lidé nejčastěji riskují na zmíněných přejezdech ve Zlíně a na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm.

„V naprosté většině případů je střetnutí na přejezdu pochybení na straně účastníka silničního provozu,“ uvedl náměstek generálního inspektora Drážní inspekce ČR Jan Kučera.

Přejezdy bez závor a se špatným rozhledem v regionu

  • Zlín střed – Zlín-Prštné (u teplárny v bývalém areálu Svitu)
  • Zlín-střed – Lípa (u Čepkova)
  • Zlín-střed – Lípa (odbočka na Klečůvku)
  • Otrokovice-Trávníky – Otrokovice, železniční stanice (křižovatka Kvítkovice)
  • Zašová – Střítež nad Bečvou (střítežský)
  • Rožnov pod Radhoštěm – Zubří (Tesla Rožnov)
  • Huslenky zastávka – Huslenky (u mateřské školy)
  • Nový Hrozenkov zastávka – Halenkov (přejezdy U Koňaříků, na Lušovou a U Palúcha)

Zdroj: Správa železniční dopravní cesty

Jen loni se na přejezdech v kraji stalo třináct nehod, při nichž zemřelo šest lidí. Předloni bylo při stejném počtu střetů vlaků s autem či osobou jen o jednoho mrtvého méně.

Vůbec nejrizikovější je z tohoto pohledu železniční přejezd u Stříteže nad Bečvou na trati z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. Od roku 2010 se na něm stalo celkem šest nehod, při nichž zahynuli dva lidé a další tři utrpěli zranění.

„Přejezd je dosud zabezpečen pouze výstražnými kříži a hned za ním je křižovatka. U některých řidičů jsme se setkali s tím, že si popletli vlak s jedoucím autem po hlavní silnici vedoucí souběžně s tratí a vjeli na koleje přímo před lokomotivu,“ popsal Kučera.

Před pěti lety se dokonce na trase mezi Meziříčím a Rožnovem za necelý měsíc srazil vlak s autem či chodcem hned šestkrát.

„V přepočtu na jeden kilometr kolejí se tehdy jednalo o nejnebezpečnější trať u nás,“ podotkl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Přejezdy jsou bezpečné podle toho, jak se tam chovají řidiči

Letos proto Správa železniční a dopravní cesty sáhla k lepšímu zabezpečení hned pěti přejezdů mezi oběma jmenovanými městy (více zde).

A dojít má i na problémový přejezd u Stříteže. „Do konce roku by se na něm mělo objevit světelné zabezpečovací zařízení a závory,“ slíbil mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Jakub Ptačinský.

Obecně přitom stále platí, že úplně každý z přejezdů ve Zlínském kraji je nějak chráněný. Minimálně právě výstražnými kříži, v lepších případech také světly, zvukem a závorami.

„Žádné nebezpečné přejezdy neexistují. Všechny splňují normy a mají odpovídající druh zabezpečovacího zařízení,“ řekl Ptačinský.

„Přejezdy jsou však tak bezpečné, jak bezpečně se na nich chovají řidiči,“ dodal.

Souhlasí s ním i krajský koordinátor z BESIP Zdeněk Patík.

„Kdyby lidé dodržovali dopravní předpisy, nikdy k neštěstí na přejezdu nemůže dojít. Měli by si uvědomit, že je lepší ztratit čekáním minutu v životě než v minutě život,“ poukázal.

Trať Otrokovice - Zlín bude bezpečnější

Kvůli zvýšení bezpečnosti jsou některé z přejezdů navíc vybaveny kamerami.

Ve Zlínském kraji se to týká většiny přejezdů na koridoru, který spojuje Přerov a Břeclav. Ani to podle Hegara ale nestačí.

„Na koridorových tratích, kde jezdí vlaky i rychlostí 160 kilometrů v hodině, by měly být všechny přejezdy mimoúrovňové. Myslím, že stát šetří na nesprávném místě. Na dálnici také nejsou křižovatky, přitom auta po ní jezdí pomaleji a mají výrazně kratší brzdnou dráhu než vlak,“ upozornil strojvedoucí.

Podle mluvčího SŽDC však v nejbližších letech přejezdy na koridoru zůstanou. Přestavba pouze jednoho z nich na podjezd nebo nadjezd totiž přijde na zhruba 100 milionů korun.

„Navíc jen technická příprava trvá pět až sedm let, další dva roky pak obvykle zabere samotná výstavba. Ta s sebou také samozřejmě nese nutné omezení železniční dopravy,“ vysvětlil Ptačinský.

Po roce 2018 lze alespoň očekávat výrazné vylepšení přejezdů na trati mezi Otrokovicemi a Zlínem, začít by měla významná modernizace. Tři z přejezdů mají být mimoúrovňové.

Na Podvesné povede hlavní cesta k nemocnici pod kolejemi, v Prštném se naopak trať přehoupne přes silnici. A pod křižovatkou v Otrokovicích-Kvítkovicích vznikne železniční tunel dlouhý 350 metrů (více jsme psali zde).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Žena souzená za kuplířství obvinila expolicistu, že po ní chtěl sex

Krátkou konfrontací mezi svědkem a obžalovanou pokračovalo ve Zlíně soudní projednávání večírků pro zvané v Kostelanech, za kterými se podle spisu skrývala...  celý článek

Předčasné volby na jihu Moravy. Sčítání hlasů ve Slavkově u Brna
Lidé odmítli v referendu těžbu štěrkopísku u Chropyně, bazén v Zubří chtějí

Obyvatelé Chropyně na Kroměřížsku nechtějí, aby soukromý investor těžil v katastru města štěrkopísek. V referendu se vyslovili proti těžbě v lokalitě Hejtman....  celý článek

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.