Jeho vlastní dům v Uherském Hradišti je dávno zbořený, architektovo jméno už dnes téměř nikomu nic neříká a ani se neví, jak vypadal. Stavby navržené Dominikem Feyem přitom výrazně ovlivnily mnoho měst v kraji, ať už Zlína, Uherského Hradiště, Napajedel nebo Bystřice pod Hostýnem.
Přitom ani nebyl odsud. Pocházel z jihočeského Písku, kde se v chudé rodině domovníka narodil 6. července 1863. Nebyl příliš nadaný student, na sedmileté reálce v Písku dokonce jeden ročník musel opakovat.
Nakonec ale v Praze vystudoval pozemní stavitelství na České technice a roku 1892 odešel do Uherského Hradiště. "Co ho k tomu vedlo, nevíme," konstatoval historik Ivan Bergmann z Okresního archivu v Uherském Hradišti, který se touto osobností zabývá.
Vyhovět požadavkům pánů ze Zlína bylo obtížné
Fey byl teprve začínající architekt, když roku 1896 získal dvě důležité zakázky ve Zlíně: na postavení měšťanské školy a budovy, která by nahradila hostinec na náměstí. Zvlášť stavba školy byla pro něj náročná, protože zástupci města pečlivě hlídali schválený rozpočet.
"Takový stavitel se ještě nenarodil, který by pánům ve Zlíně vyhověl," postěžoval si dokonce Fey v dopisu svému spolupracovníkovi. Měšťanku i Záložnu úspěšně dostavěl v roce 1897. Škola coby nová dominanta města svému účelu sloužila do roku 1932 a od 60. let je sídlem okresní, posléze krajské knihovny.
Záložna ve Zlíně v letech 1910 - 1912
Záložna se stala společenským centrem Zlína, návštěvníky sem lákal výčep s restaurací a kavárnou, konávaly se tam zábavy, bály nebo ochotnická divadla. V roce 2006 ji pohltilo obchodní centrum Zlaté jablko. Zachovaná z ní zůstala jen přední stěna.
Dominik Fey také stavěl menší obecné školy po celém kraji, například v Brumově-Bylnici, Poteči nebo Otrokovicích. Jeho nejznámějším dílem se však stala neorenesanční budova radnice v Napajedlích s přilehlým hasičským skladištěm a stravovnou, kterou postavil mezi lety 1902-1904.
"Úspěšné přijetí napajedelské radnice u veřejnosti přineslo Feyovi ve městě další zakázky, zejména pro vlastníky napajedelského panství Aristida a Marii Baltazzi," popisuje Bergmann.
Baťa přesně věděl, jakou chce továrnu mít
Díky tomu mohl Dominik Fey postavit i stáje hřebčína v Napajedlích z režných cihel. Tentýž materiál uplatnil o rok později při stavbě první továrny firmy Baťa ve Zlíně. Obě stavby se ale výrazně lišily - zdobné a lidovou architekturou inspirované stáje, naproti tomu strohé linky obuvnické továrny.
"To dokazuje, že byl Fey přístupný mnoha vlivům. Navíc Tomáš Baťa měl poměrně přesnou představu, jak by měla jeho továrna vypadat," vysvětluje historik.
V těchto letech také stavěl svůj vlastní dům v Uherském Hradišti. Jmenoval se Na tůni a vyrostl na rohu Velehradské třídy a Sokolovské ulice. Zdobily jej vitráže Jano Köhlera, bohužel roku 1984 byl zbořen. "To by zřejmě Feye také nejvíc mrzelo," tipuje Bergmann. "Myslím, že by ho na druhou stranu potěšila citlivá rekonstrukce napajedelské radnice."
Záběr měl Fey opravdu široký. Barokně upravil několik staveb v areálu zámku v Buchlovicích, inspirován Dušanem Jurkovičem postavil areál sklárny ve slovenské Nemšové a navrhl i několik kostelů nebo faru v Bystřici pod Hostýnem. Jednou z posledních prací byl kubistický návrh Městských lázní v Uherském Hradišti, které však nakonec postavil významný architekt Bohuslav Fuchs.
Nikdy se neoženil, a ačkoliv měl blízký vztah ke své rodině v Písku, zůstal věrný Uherskému Hradišti. A ve věku 87 let také v Hradišti zemřel.
